Stát špatně komunikuje pomoc s energetickou krizí. Za nedostatečnou ji považuje 70 % Čechů

Podle premiéra Petra Fialy z ODS je ale současná pomoc účinná a zároveň taková, jakou si může dovolit státní rozpočet. Jen opatření, která se týkají energetické krize, vyčíslil na zhruba 200 miliard korun, navíc si na ně musí stát půjčit.

„Je tu jasně zastropovaná cena pro elektřinu a plyn. Nepochybně to pomůže všem domácnostem, ale pomůže to také malým a středním podnikům a veřejným institucím,“ nepochybuje předseda kabinetu.

„Pak jsou tu další opatření, která pomáhají těm, pro které zastropování cen nemusí být dostatečné. To je například příspěvek na bydlení. Samozřejmě těch sociálních dávek, o které můžou lidi požádat, je víc,“ dodává.

„Stát by měl lidem pořádně vysvětlit, co znamenají cenové stropy, co znamená sociální tarif, který byl zavedený na podzim a který alespoň dočasně snižuje zálohy na energie. Je potřeba vysvětlit, že stát lidi nenechává na holičkách,“ komentuje opatření analytik Petr Dufek.

Podpora na úkor růstu státního dluhu?

I když většina lidí považuje pomoc vlády za nedostatečnou, téměř polovina – konkrétně 48 procent dotázaných – odmítá další pomoc na úkor vyššího zadlužení státu. Naopak pro silnější podporu a vyšší schodek by bylo 41 procent.

Čtěte také

Hlasování o státním rozpočtu. „Navýšili jsme úsporný tarif a pomůžeme firmám,“ hájí schodek 375 miliard ministr financí

„Mezi těmi, kteří by byli pro to, aby se více penězi podpořili čeští občané, ale zadlužoval se stát, by byli především voliči SPD – v 59 procentech případů, voliči ČSSD v 57 procentech případů a voliči ANO by byli v 56 procentech případů pro tuto strategii,“ vypočítává ředitel Medianu Přemysl Čech.

V příštím roce vláda počítá se schodkem rozpočtu 295 miliard korun. Proti podporám, které by způsobily další zadlužování země, jsou podle Čecha voliči vládní koalice, studenti a lidé s vysokoškolským vzděláním.