Pro lidské ucho je hluk motorové pily mezi zvuky pralesa jen obtížně rozeznatelný. Zařízení od americké společnosti Rainforest Connection ho dokáže odhalit na vzdálenost několika set metrů. Využívá k tomu technologii, kterou zdarma poskytuje společnost Google.
Palmový olej – jeden z důvodů kácení deštných pralesů a také surovina používaná v potravinářském i kosmetickém průmyslu pro svou strukturu. Jenže jde o surovinu, jejíž získávání zatěžuje životní prostředí i lidské zdraví.
„Zařízení nahrává všechny zvuky v pralese a vyhledává hluk motorové pily nebo třeba náklaďáků, které odvážejí poražené kmeny. Společnost pak pošle výstrahu místním lidem,“ představuje projekt Rainforest Connection na konferenci Making AI v Amsterdamu jeho zakladatel Topher White.
Na základě zprávy od Rainforest Connection můžou místní strážci v parku vyrazit na místo nelegálního kácení a zadržet pachatele přímo při činu.
Zařízení je vlastně velká plastová krabička doplněná o velké „listy“ ze solárních panelů. Vypadá trochu jako velký květ připevněný v koruně stromu. „Vezmeme starý smartphone, který bychom jinak vyhodili, dáme ho do krabičky, přidáme výkonný mikrofon a solární panely a celé to pověsíme vysoko na strom,“ popisuje technologii Topher White.
Rozpoznávání zvuku neprovádějí přímo telefony v zařízení, ty jen posílají zvuk na cloud, kde data analyzuje umělá inteligence. „Postavili jsme zařízení tak, aby posílala veškeré audio v reálném čase na cloud, a to i v místech, která jsou 20 kilometrů vzdálená od nejbližšího mobilního vysílače,“ říká autor projektu s tím, že mobilní pokrytí je v pralesích celkem dobré, zvlášť na jeho okrajích, ale také na místech, kde pracují lidé.
Kromě toho projekt pracuje i s platformou TensorFlow pro „machine learning“, tedy strojové učení, kterou zdarma poskytuje společnost Google. Na jejím základě může kdokoliv postavit systém s umělou inteligencí a využít ji třeba k analýze dat a jejich interpretaci.
Odlesňování je jedním z hlavních důvodů klimatických změn, přitom až 90 % procent kácení se děje nezákonně. Každé zařízení Rainforest Connection proto hlídá plochu zhruba tří kilometrů čtverečních. Taková plocha pralesa by dokázala pohltit oxid uhličitý vyprodukovaný zhruba třemi tisíci aut.
Kdybyste na mapě hledali druhý největší tropický deštný prales na světě, váš prst by měl směřovat ke střední Africe. Národní park Salonga, který je velký jako polovina Česka, leží v Demokratické republice Kongo a proslavili ho mimo jiné učenliví šimpanzi bonobo. Žije jich tu téměř polovina světové populace.
„Celý nápad spočívá v tom, že můžeme zpracovávat ohromné množství dat v reálném čase. Pak se taky můžeme vrátit a najít, co jsme přehlédli, zlepšit náš model, vytrénovat umělou inteligenci. A to všechno díky tomu, že jsou data uložená na cloudu,“ říká Topher White.
Navíc tak vzniká celý archiv toho, co se děje v pralese, a to může být užitečné pro spoustu věcí, nejen pro boj proti nelegálnímu kácení. Nasbíraná data by mohla sloužit třeba i ke zjišťování vzorců chování zvířat v pralesích. Díky nim by bylo možné bojovat s pytláctvím. A archiv zvuků z pralesů po celém světě může posloužit třeba i biologům.
Nová studie mapující evropské pralesy ukázala, že panenských lesů nemáme tak málo, jak jsme si možná mysleli.
