Srpnové sucho pomohlo obilovinám, ale ne bramborám a kukuřici. Ovoci se letos daří, říká k úrodě šéf Agrární komory

Pozítří budou součástí programu Země živitelky v Českých Budějovicích národní dožínky. Přitom podle dat z tohoto pondělka zbývalo v Česku sklidit ještě deset procent obilovin. Jaká jsou aktuální data?

Myslím, že se v sobotu budeme blížit finiši, ale sto procent to pravděpodobně ještě nebude, možná jen u řepky a obilovin. Žně nám může zkomplikovat ještě aktuální počasí, pokud se to tady z jižních Čech, kde nám trošku poprchává, přesune do zbytku republiky.

Čtěte také

Žížalám vděčí Evropa za 8 % úrody obilí, říká britský půdní mikrobiolog. Jak se správně starat o zemědělskou půdu?

Na druhou stranu musím říct, že jsme si hodně oddechli, zejména v srpnu, protože červenec byl velmi komplikovaný, pršelo nám velmi často a bohužel jsme neměli ani slunečné počasí, aby mohly porosty vyschnout a my jsme do nich mohli vjet a sklízet v odpovídající kvalitě, respektive vlhkosti. Srpen nám přeci jen pomohl k tomu, abychom se tomu finiši výrazně přiblížili.

Když letošní žně porovnáte s minulými lety, o kolik jsou zpožděné?

Loni jsme začínali velmi brzy, ale to bych řekl, že byly takové výjimečné žně. To, co vidíme letos, jsou žně běžné, co se týká termínu, ale co se týká komplikací zejména v červenci, tak musím říct, že to byly žně mimořádně náročné. Opravdu se do těch porostů několikrát vjíždělo, zase se muselo vyjet a čekat na optimální počasí. Jsme rádi, že srpen skutečně přinesl nějaké zlepšení.

Rušení nočního klidu

Před vysíláním jste říkal, že někde dokonce žně pokračovaly v noci a že se na to objevovaly stížnosti.

Jan Doležal, prezident Agrární komory|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Přesně tak. Letos, když se počasí zejména v srpnu umoudřilo, tak jsme zaznamenali případy, kdy někteří – to jsou, řekněme, noví obyvatelé venkova – volali policii kvůli rušení nočního klidu. My jsme z toho samozřejmě nebyli šťastní, protože to je opravdu výjimka, je to možná jednou, maximálně dvakrát za rok, kdy je něco takového nutné udělat a kdy je v polích nutné zůstat někdy do deseti, jedenácti hodin večer.

Zaznamenali jsme dokonce případ, myslím, že to bylo na Jičínsku, kde se kombajny potom v nočních hodinách srazily a zablokovaly obchvat města. To určitě nebylo nic příjemného pro ty, kteří potom ráno nestihli včas dojet do práce. Za to se samozřejmě konkrétní zemědělské podniky nebo zemědělci omluvili, ale bohužel, jak říkám, bylo to nutné takto udělat.

Kterým rostlinám nebo plodinám se v letošním počasí daří lépe a kterým výrazně hůře?

Byli jsme velmi optimističtí u plodin, které bývají sklizené na podzim, ať už to jsou kopaniny jako brambory nebo cukrová řepa, tam by sklizeň mohla být dobrá, nicméně cena nebude asi úplně příznivá.

Čtěte také

Vrecionová: Česko na nový unijní rozpočet doplatí, krácení dotací zasáhne hlavně velké zemědělce

U cukrové řepy vidíme už dlouhodobě propad, zejména tedy po roce 2022, kdy se sem spíše začal bezcelně dovážet zpracovaný cukr z Ukrajiny, kde se produkuje za výrazně nižších provozních, produkčních nákladů, čemuž mohou nejenom čeští, ale evropští producenti těžko konkurovat.

Sucho, které pomohlo obilovinám, úplně nesvědčilo bramborám. Řekněme, že červenec pro ně byl dobrý, srpen už méně, tam bychom nějaké srážky přeci jen ocenili. Tam je ale zase problém s dovozy z Evropy, zejména ze západní Evropy.

U velkých producentů – Francie, Německo, Benelux – se brambor pěstuje poměrně hodně. Teď na začátku sezóny, kdy už začneme prodávat brambory nové, tak se sem vozí brambory staré za velmi nízké ceny, takže těmto plodinám to může pomoci, ale otázka je, jestli to pomůže samotným zemědělcům, protože cena úplně není dobrá. 

Pak je tady ještě kukuřice, kde jsme byli zase v dobrém očekávání v červenci, ale srpen, který byl až příliš horký, jí určitě nepomohl.

Levnější jablka

Mluvil jste o bramborách, máte nějaká základní data o úrodě ovoce a další zeleniny?

Ovoci by se mělo letos dařit, myslím, že to všichni vidíme i na svých zahrádkách, že opravdu letos ovoce je. Myslím si, že tady uvidíme – minimálně u jablek, které jsou jedním z nejprodávanějších, nejžádanějších druhů ovoce v České republice – nárůst produkce oproti loňsku, kde jsme zase viděli propad, protože jsme měli jarní mrazy.

Takže tady je možná dobrá zpráva pro spotřebitele. Letos byla jablka poměrně drahá, byla často z dovozu. S tím opravdu čeští ovocnáři neměli nic společného, ale tady by se mohla situace zlepšit.

Čtěte také

Zemědělci v Ústeckém kraji mají téměř sklizeno. Slunečné počasí umožnilo kombajnům posekat většinu řepky i obilnin

V případě jablek jste se už dostal k tomu, k čemu mířily mé otázky ohledně letošní úrody. Jablka tedy budou, doufejme, levnější. Jak to bude vypadat s cenami dalších potravin na základě aktuálních dat o úrodě?

Co se týká obilovin olejnin, tam jsem říkal, že se pohybujeme pravděpodobně na stejné úrovni jako loni. Ceny jsou spíše nižší pro nás jako pěstitele, nicméně tady je potřeba vždy zopakovat, že se cena obilovin na finální ceně pečiva podílí opravdu minimálně. Bavíme se o nějakých deseti procentech.

I kdyby cena pšenice narostla padesátiprocentně, tak to na chlebu uvidíte maximálně na dvou, třech korunách. To opravdu není nic, co by vás asi mělo zruinovat. Tam spíše hraje daleko větší roli cena energií, daň z přidané hodnoty a marže obchodních řetězců, to je něco, co se mění. 

Já jsem teď upozorňoval třeba na případ okurek. Salátové okurky jsou levnější od pěstitelů oproti roku 2024, nicméně pultová, maloobchodní cena je výrazně vyšší a není k tomu prakticky žádný důvod kromě vyšší obchodní přirážky.

Co pro zemědělce znamenají v současné fázi žní časté deště? Jak se do hospodaření českých zemědělců promítne nový rozpočet Evropské unie po roce 2027? A jaké závěry mělo jednání Doležala a eurokomisaře pro zemědělství a potravinářství Kristopha Hansena? Poslechněte si celý rozhovor.