Spousta zvířat zemře dřív, než se je pytlákům podaří prodat, popisují terénní zoologové. Zachraňují ohrožené druhy v Indonésii

Koordinujete ochranářské projekty v terénu, co si pod tím mám představit?

TO: Každá zoologická zahrada musí plnit jednu ze svých funkcí, což je ochrana zvířat v jejich přirozeném prostředí. Své poslání často realizují tak, že podporují nebo vytvářejí různé místní iniciativy v zemích, kde státní ochrana není dostatečná. Samozřejmě zoologické zahrady chrání i naše české i evropské druhy, ale snaží se hodně zaměřit právě na ochranu kriticky ohrožených druhů v tropických ekosystémech.

Naše práce je často objíždět projekty, které podporujeme, posouvat je dál, pomáhat jim, vymýšlet s nimi strategie anebo přímo v některých místech projekty iniciovat. Tam, kde se opravdu děje něco, co se dá změnit.

Letos jste při záchraně kriticky ohrožených druhů zaznamenali úspěch. Kdy se vám podařilo dostat do sítě pytláků ptactva?

TO: Bylo to na jaře. I díky spolupráci s týmem z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Filtrují data z Facebooku a z různých online obchodů a vyjeli nám seznamy těch největších obchodníků. Dostali jsme se k poměrně velké síti lidí, kteří obchodují s kriticky ohroženými loskutáky, což je druh, na který se zaměřujeme.

Někdy v březnu v dubnu se nám podařilo s několika propojit. Pak jsme vybrali jednoho, na kterého jsme se zaměřili. Podle indonéských policejních složek je jedním z deseti největších obchodníků s ptáky v Indonésii.

Čtěte také

Teď máme 22 embryí a hledáme ověřenou proceduru, říká Rabas. Podaří se zachránit nosorožce bílého?

Slyšela jsem, že odlov ohrožených druhů probíhá poměrně drastickým způsobem. Jak to ti chlapi chytají?

TO: Je potřeba, aby se ozval originální zvuk toho ptáka. Takže mají klícku, v ní mají jednoho vycvičeného ptáka, kterého přikryjí dekou. Různě do něj šťouchají a on začne zpívat na poplach. K němu se začnou slétávat další ptáci.

Vedle třeba oholí dva kmeny, na to natřou kaučukové lepidlo, dají tam klacíky a z toho pověsí vlasce s háčkem. Takže ptáci, kteří přiletí blízko, si toho nevšimnou a buď se zamotají do těch háčků, anebo se přilepí na klacek, kde je lepidlo.

Co z toho ptáka potom zbyde, když se zamotá do vlasců s háčkem? To je docela surovost.

FP: Bohužel spousta jedinců tento proces nepřežije. O to je to horší, musí jich nachytat výrazně více, aby některé mohli prodat. Často ale těm zvířatům paradoxně rozumí a umí je nějakým způsobem vyléčit.

V současné době zaměstnáváme tým bývalých pytláků. Jeden vyprávěl, že když chytal outloně, většinou za ním vylezl na strom, chytil ho, dal do pytle a prodal. Ale někteří byli moc vysoko, tak je sestřelil. Outloň spadl a často to nepřežil. Když to přežil, měl ho doma několik týdnů a ošetřoval ho do doby, než ho mohl prodat.

U ptáků je to trošku složitější. Bohužel spousta z nich zemře. Úmrtnost těch zvířat od doby, kdy je pytlák uloví, po dobu, než je prodá, je opravdu vysoká.

Jak jsou pytláci po dopadení potrestáni? Kolik času tráví Tomáš Ouhel a František Příbrský v Indonésii a na jakém projektu pracují teď? Je ochranářská práce nebezpečná? Poslechněte si celý rozhovor.