Soudní exekuce, postupy, kontrola

Milan Usnul: Oprávněný si dá návrh k soudu na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti z katastrálního území, já nevím, Křivoklát. Soud vydá usnesení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti. Toto zasílá na katastrální úřad, který provede opatření plombou, to znamená, že od tohoto okamžiku nemůže manipulovat majitel nemovitosti s nemovitostí. Toto se pak doručí povinnému a po nabytí právní moci tohoto usnesení se nařídí k vypracování znaleckého posudku. Po vypracování znaleckého posudku soudce určí cenu. Po určení ceny vydá dražební vyhlášku a po nabytí právní moci probíhá dražba nemovitosti k uspokojení toho oprávněného.

Popisuje celý postup soudní exekutor Milan Usnul a dodává, že rozhodnutí soudu v takovém případě zajišťují soudní vykonavatelé. Jestliže se věřitel obrátí na soukromého soudního exekutora, odpadá mu povinnost dohledat majetek dlužníka.

Milan Usnul: Soukromý soudní exekutor, ten má na to přímo instrumenty ze zákona, že má například informace i od finančního úřadu, což vy si sám vyhledat nemůžete, nemáte na to ze zákona právo a nárok.

Soudní exekutor tedy vlastně určuje vlastně průběh exekuce, která potom probíhá rychleji, než soudní cestou. To je také dáno tím, že si může najmout další spolupracovníky, jestliže na všechny případy nestačí. Soud takovou možnost nemá, protože zaměstnává jen určitý počet pracovníků. Rozdíl je ale v ceně.

Milan Usnul: Pokud podáváte návrh na výkon u soudu, je tam stanoven soudní poplatek a vlastně pracovníci soudu jsou pracovníci, placení soudem, čili státní zaměstnanci. U soudního exekutora soukromého se poplatky za nařízení nevykonávají. Exekutor si obvykle bere nějakou malou zálohu, tak kolem 3 tisíc korun, aby vlastně měl na ty poplatky, které se platí bankám, za katastr nemovitostí, evidenci motorových vozidel a podobně, a poštovné, a pak vlastně ta odměna, kterou dostává, tu si ale vymáhá od povinného.

Odměna, jak dodává Milan Usnul, se při dlužné částce do 3 milionů pohybuje kolem 15 procent. Výše soudního poplatku a nebo odměna exekutora nemusí věřitele zajímat v případě, že exekuce pokryje celý dluh včetně nákladů za jeho vymáhání. Tedy buď soudní poplatek nebo odměnu exekutora. Ovšem když je výnos z exekuce nižší, než dluh, snižuje se tato částka v prvním případě o soudní poplatky a v druhém o náklady a odměnu exekutora.

Milan Usnul: Pohledávka je 200 tisíc korun, nemovitost se například, je to nějaká zahradní chatka, prodá pouze za 150 tisíc korun, čili i soukromého exekutora je to tak, že z těch 150 tisíc korun si strhávají finance na náklady exekuce, to znamená náklady na posudek plus tedy odměna exekutora, kterou si vypočítá pouze z té částky, kterou vymohl, to znamená ze 150 tisíc 15 procent.

A teď ještě odpověď na otázku, kterou si také věřitel klade. Kdo na činnost soudního exekutora dohlíží? Vysvětluje prezident Exekutorské komory České republiky, Juraj Podkonický.

Juraj Podkonický: Jednak je to samosprávná stavovská organizace, kterou je Exekutorská komora České republiky a posléze dozor nad exekutory vykonává i odbor Ministerstva spravedlnosti. Oba tyto orgány jsou navzájem samozřejmě nezávislé, všichni exekutoři jsou povinně ze zákona členy exekutorské komory, která vlastně přizpůsobuje nebo upravuje další činnost soudních exekutorů při exekucích.

A kdo na konkrétního soudního exekutora může případně podat stížnost? Je to kterákoliv právnická nebo fyzická osoba, podává se přímo do sídla komory v Brně. Projednává jí revizní komise a kárnou žalobou se pak zabývá kárný senát, kde kromě jiných zasedají i soudci. Pokud je stížnost shledána jako opodstatněná, může být soudnímu exekutorovi udělena pokuta, napomenutí nebo může být i odvolán. A jak je to s výchozí otázkou dnešního Vašeho tématu, tedy s násilným vniknutím soudního vykonavatele nebo exekutora do bytu dlužníka? Soudce a viceprezident Soudcovské unie, Jaroslav Mádr, připomíná, že umožnit vstup je přímo povinností dlužníka.

Jaroslav Mádr: Například proto, aby sepsal movité věci, které se v tom bytě nacházejí. Pokud ten vstup neumožní, tak může do toho bytu vniknout násilně. Většinou je to tak, že má s sebou zámečníka, ten ten byt otevře, exekutor nebo vykonavatel vstoupí do bytu. Vykonavatelé většinou s sebou v takovýchto případech mívají alespoň justiční stráž.

Jaroslav Mádr říká, že by povinností soudního vykonavatele nebo exekutora při odchodu i z takto násilně otevřeného bytu mělo být jeho následné zabezpečení, přičemž klíč si může ponechat exekutor u sebe a nebo ho svěřit obecnímu úřadu. A na závěr si pojďme ještě říct o jedné úplné novince v podobě novely exekučního řádu. Jak říká Juraj Podkonický, až dosud mohl soudní exekutor při zjišťování majetku dlužníka, nebo-li při lustraci majetku povinného, oslovit jen vymezený okruh institucí.

Juraj Podkonický: Peněžní ústavy, pojišťovny, katastr nemovitostí, evidenci motorových vozidel a podobně. V této souvislosti je důležité zmínit, že minulý týden schválila Poslanecká sněmovna novelu exekučního řádu, která rozšiřuje okruh povinných osob, které musí se soudními exekutory spolupracovat i například o zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.