Sonda Luna 9 přistála na Měsíci před 55 lety. Sověti si tím připsali důležitou výhru nad Američany

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Polostínové zatmění Měsíce 10. ledna 2020

Šum a tiché pískání doprovázely odesílání historicky prvních detailních snímků měsíčního povrchu. Na Zemi je poslala sovětská sonda Luna 9, která 3. února 1966 měkce přistála na Měsíci.

Povrch Měsíce vyfotografovaný sondou Luna 9

Vědci se díky ní dozvěděli důležité informace – třeba to, že povrch Měsíce je pevný. „Tehdy se skutečně spousta vědců obávala, že povrch Měsíce je pokryt velmi jemným prachem, a to do velkých hloubek,“ popisuje Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.

Snímky využili i Američané

Snímky, které Luna 9 pořídila, hned druhý den popsali sovětští vědci v Moskvě. Tiskovou konferenci tehdy vysílal i Československý rozhlas. „Vrstva prachu není tak veliká a barvu povrchu Měsíce je možno srovnat s barvou čokolády,“ říkal sovětský vědec ve vysílání. 

Přistávací část sondy Luna 9, která jako první přistála na Měsíci

Přistání Luny 9 na Měsíci bylo důležitým okamžikem i pro Američany. „Jakmile sonda poskytla cenné údaje, tak z toho čerpali i oni,“ vysvětluje Pavel Gabzdyl.

První člověk se po povrchu Měsíce prošel o tři a půl roku později – 21. července 1969 – byl jím Američan Neil Armstrong. Samotný sovětský program měsíčních sond Luna pokračoval až do 70. let 20. století.

autoři: Lucie Korcová , vla
Spustit audio

Související