Sonda Luna 9 přistála na Měsíci před 55 lety. Sověti si tím připsali důležitou výhru nad Američany
Šum a tiché pískání doprovázely odesílání historicky prvních detailních snímků měsíčního povrchu. Na Zemi je poslala sovětská sonda Luna 9, která 3. února 1966 měkce přistála na Měsíci.
Vědci se díky ní dozvěděli důležité informace – třeba to, že povrch Měsíce je pevný. „Tehdy se skutečně spousta vědců obávala, že povrch Měsíce je pokryt velmi jemným prachem, a to do velkých hloubek,“ popisuje Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
Snímky využili i Američané
Snímky, které Luna 9 pořídila, hned druhý den popsali sovětští vědci v Moskvě. Tiskovou konferenci tehdy vysílal i Československý rozhlas. „Vrstva prachu není tak veliká a barvu povrchu Měsíce je možno srovnat s barvou čokolády,“ říkal sovětský vědec ve vysílání.
Přistání Luny 9 na Měsíci bylo důležitým okamžikem i pro Američany. „Jakmile sonda poskytla cenné údaje, tak z toho čerpali i oni,“ vysvětluje Pavel Gabzdyl.
První člověk se po povrchu Měsíce prošel o tři a půl roku později – 21. července 1969 – byl jím Američan Neil Armstrong. Samotný sovětský program měsíčních sond Luna pokračoval až do 70. let 20. století.
Související
-
Prvními Evropany, kteří přistanou na Měsíci, by se mohli stát Němci. Vyvíjejí vlastní lunární modul
Přistát na povrchu Měsíce se dosud podařilo pouze Sovětskému svazu, Spojeným státům a Číně. Budou němečtí vývojáři ze soukromé společnosti PTScientists prvními Evropany?
-
Přistání na Měsíci krok za krokem. „Byl to kolumbovský krok do vesmíru,“ hodnotí Karel Pacner
Byl to skutečně historický moment v dějinách kosmonautiky. Přesně před padesáti lety vstoupil první pozemšťan, americký astronaut Neil Armstrong, na povrch Měsíce.
-
Role lidí byla během přistání na Měsíci nezastupitelná, zdůrazňuje Jan Kolář
Lunární modul Apollo 11 přistál na povrchu měsíce v noci z 20. na 21. července 1969. Poslechněte s i rozhovor s Janem Kolářem, ředitelem České kosmické kanceláře.
