Snažíme se hasit krize ve světě, popisuje česká velvyslankyně práci unijních diplomatů
Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě budou opět na programu nadcházející Evropské rady v Bruselu. Nejsou ale jedinými ohnisky, která se na půdě unijních institucí řeší. Zahraniční dimenzi evropské politiky má na starosti Politický a bezpečnostní výbor (COPS), Česko v něm zastupuje Jitka Látal Znamenáčková. „Srdcem výboru a jeho zaměřením, jsou místa ve světě, kde jsou konflikty,“ říká velvyslankyně v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.
Před dvěma měsíci zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael. Před téměř dvěma lety vpadli ruští vojáci na Ukrajinu. V poslední době roste počet ilegálních migrantů zapříčiněných nestabilní situací v Africe. Všechny tyto krize se snaží Evropská unie reflektovat a přispět k jejich řešení, zejména se tak děje ve výboru COPS.
Česko cílí na to, aby EU i přes nově vznikající konflikty věnovala dostatečnou pozornost dění na Ukrajině. „Je to naše bezprostřední sousedství. Ukrajina bojuje i za bezpečnost Evropy,“ zdůrazňuje velvyslankyně Jitka Látal Znamenáčková.
Maďarská mantra
Diplomaté podle ní pracují na tom, aby se únava z války nejen v unijních kruzích neprojevovala. „Všechna soukolí v Bruselu dělají všechno proto, aby unijní podpora Ukrajině byla bez únavy. Cíl, kam všichni směřujeme, je prosincová Evropská rada,“ říká před konáním summitu, na kterém se politické špičky setkají 14. a 15. prosince.
Jenže se očekávají problémy od Maďarska. Premiér Viktor Orbán avizoval, že chce o Ukrajině vést „strategický dialog“, zatímco blokuje finanční pomoc a nechce se mu do zahajování přístupových rozhovorů.
„Když mluvíme s maďarskými kolegy, opakují to jako mantru. Zmíní, že co do vojenského materiálu, Ukrajinu podporovat nebudou, a argumentují tím, že se podílí nelatálním (nesmrtícím) materiálem,“ popisuje Jitka Látal Znamenáčková.
Izraelský boj s Hamásem
Velvyslankyně v Politickém a bezpečnostním výboru mluví také o šoku, který zaskočil před dvěma měsíci svět poté, co teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Zmiňuje nicméně indicie, které naznačovaly možné rozhoření doutnajícího konfliktu.
„Blízký východ byl jedna z nejžhavějších možností, kde ohnisko konfliktu kolem EU může propuknout,“ odkazuje na závěry tři roky starého strategického dokumentu, ve kterém diplomaté analyzovali hrozby pro EU.
V otázce izraelsko-palestinských debat státy Unie nezastávají totožný názor. Zatímco Česko nebo Rakousko jsou silně proizraelské, třeba Irsko a Portugalsko se více kloní k Palestině. Přesto se země dokázaly domluvit a dosud se daří přijímat jednotná rozhodnutí, třeba o navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.
Africká místa, která pálí
„Diplomatičtí hasiči“ se ale neomezují pouze na evropský kontinent. Jsou zaměstnáni i tématy, která vyvstávají v Africe. V oblasti Sahelu nebo Maghrebu buď doutná, nebo přímo hoří vícero konfliktů – ať už kvůli terorismu, migraci, nebo kombinaci obojího.
„Sahel generuje migrační vlnu a bující terorismus. Nedemokratické režimy jsou tím faktorem, který táhne migraci, a v podstatě zatěžuje státy severní Afriky,“ vysvětluje Jitka Látal Znamenáčková. Podle velvyslankyně není možné pouze pomáhat zasaženým státům, ale také řešit příčiny.
Co stojí za znovuobnoveným zájmem členských států EU o Afriku? Může Maďarsko „vyhandlovat“ podporu pro spuštění přístupových rozhovorů s Ukrajinou za uvolnění zmražených unijních fondů? A podaří se udržet jednota EU i v podpoře Izraele?
Poslechněte si celou epizodu Bruselských chlebíčků, podcastu Českého rozhlasu o Evropské unii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
