Snažíme se hasit krize ve světě, popisuje česká velvyslankyně práci unijních diplomatů

Před dvěma měsíci zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael. Před téměř dvěma lety vpadli ruští vojáci na Ukrajinu. V poslední době roste počet ilegálních migrantů zapříčiněných nestabilní situací v Africe. Všechny tyto krize se snaží Evropská unie reflektovat a přispět k jejich řešení, zejména se tak děje ve výboru COPS.

Česko cílí na to, aby EU i přes nově vznikající konflikty věnovala dostatečnou pozornost dění na Ukrajině. „Je to naše bezprostřední sousedství. Ukrajina bojuje i za bezpečnost Evropy,“ zdůrazňuje velvyslankyně Jitka Látal Znamenáčková.

Jitka Látal Znamenáčková|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Maďarská mantra

Diplomaté podle ní pracují na tom, aby se únava z války nejen v unijních kruzích neprojevovala. „Všechna soukolí v Bruselu dělají všechno proto, aby unijní podpora Ukrajině byla bez únavy. Cíl, kam všichni směřujeme, je prosincová Evropská rada,“ říká před konáním summitu, na kterém se politické špičky setkají 14. a 15. prosince.

Jenže se očekávají problémy od Maďarska. Premiér Viktor Orbán avizoval, že chce o Ukrajině vést „strategický dialog“, zatímco blokuje finanční pomoc a nechce se mu do zahajování přístupových rozhovorů.

„Když mluvíme s maďarskými kolegy, opakují to jako mantru. Zmíní, že co do vojenského materiálu, Ukrajinu podporovat nebudou, a argumentují tím, že se podílí nelatálním (nesmrtícím) materiálem,“ popisuje Jitka Látal Znamenáčková.

Izraelský boj s Hamásem

Velvyslankyně v Politickém a bezpečnostním výboru mluví také o šoku, který zaskočil před dvěma měsíci svět poté, co teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Zmiňuje nicméně indicie, které naznačovaly možné rozhoření doutnajícího konfliktu.

„Blízký východ byl jedna z nejžhavějších možností, kde ohnisko konfliktu kolem EU může propuknout,“ odkazuje na závěry tři roky starého strategického dokumentu, ve kterém diplomaté analyzovali hrozby pro EU.

V otázce izraelsko-palestinských debat státy Unie nezastávají totožný názor. Zatímco Česko nebo Rakousko jsou silně proizraelské, třeba Irsko a Portugalsko se více kloní k Palestině. Přesto se země dokázaly domluvit a dosud se daří přijímat jednotná rozhodnutí, třeba o navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.

Jitka Látal Znamenáčková během rozhovoru s Filipem Neradem a Annou Urbanovou|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Africká místa, která pálí

„Diplomatičtí hasiči“ se ale neomezují pouze na evropský kontinent. Jsou zaměstnáni i tématy, která vyvstávají v Africe. V oblasti Sahelu nebo Maghrebu buď doutná, nebo přímo hoří vícero konfliktů – ať už kvůli terorismu, migraci, nebo kombinaci obojího.

„Sahel generuje migrační vlnu a bující terorismus. Nedemokratické režimy jsou tím faktorem, který táhne migraci, a v podstatě zatěžuje státy severní Afriky,“ vysvětluje Jitka Látal Znamenáčková. Podle velvyslankyně není možné pouze pomáhat zasaženým státům, ale také řešit příčiny.

Co stojí za znovuobnoveným zájmem členských států EU o Afriku? Může Maďarsko „vyhandlovat“ podporu pro spuštění přístupových rozhovorů s Ukrajinou za uvolnění zmražených unijních fondů? A podaří se udržet jednota EU i v podpoře Izraele?

Poslechněte si celou epizodu Bruselských chlebíčků, podcastu Českého rozhlasu o Evropské unii.