Slouží několik hodin, ale rozkládají se celá staletí. Český start-up vymýšlí, co s vysloužilými tenisáky
V Melbourne skončil tenisový grandslam Australian Open. Hráči jen během tohoto turnaje spotřebují asi 50 tisíc míčků. Celosvětově se jich každý rok vyrobí asi 400 milionů. V přírodě se rozkládají asi 400 let a představují tedy velké množství odpadu. Jejich produkce navíc zanechává obří uhlíkovou stopu. Bílý sport se proto snaží zmírnit zátěž, kterou tenisáky představují pro planetu. Recyklací tenisových míčků se po zahraničním vzoru zabývá také český start-up Dropp.
Vít Gloser založil nedávno český start-up na recyklaci tenisáků, a tak jezdí po Česku a shromažďuje malé ohrané žlutozelené míčky. Jako třeba teď v tenisovém klubu Aritma v pražských Vokovicích.
Zatímco si povídáme, sesypává míčky, které tady získal, z krabice do pytle. Čeká je nejprve cesta do skladu a pak do drtičky. „Loni jsme posbírali 150 tisíc tenisáků z celé republiky, což je v podstatě skoro 10 tun odpadového materiálu,“ odhaduje zakladatel společnosti Dropp.
V jejím portfoliu jsou momentálně tři výsledné produkty: „Žlutý mech, to je to směs do koňských jízdáren. Pak máme pryž pro podrážky a žlutý melton, se kterým ještě nevíme, co dělat. To je ještě v rámci vývoje,“ připouští Vít Gloser.
„Hledáme řešení, co s tím. Teď jsem zrovna byl na UMPRUM a nechal jsem jim pytel, jestli by něco nevymysleli,“ dodává.
Pět minut a tuny emisí
Vokovický tenisový klub Aritma se do systému sběru a recyklace tenisáků zapojil mezi prvními. „Přišlo nám to jako velice dobrý nápad, protože míčů, které se v klubu za rok protočí, je obrovské množství,“ říká zdejší trenér a člen managementu Ivan Petr.
A Vít Gloser vysvětluje, jakou zátěž nenápadné malé míčky představují pro životní prostředí i pro klima.
„Máme spočítáno, že tady u nás v Čechách tenisák žije mezi pěti minutami, u špičkových hráčů, a 12 až 20 hodinami,“ vypočítává. Přitom jeho uhlíková stopa od výroby z Asie přes dopravu do Evropy je ohromná. „Když to přeženeme, tak tenisák na pět minut ve Wimbledonu má ohromnou uhlíkovou stopu,“ uvádí extrémní příklad.
Sběr a svoz použitých tenisáků také kvůli dopravě a využití spalovacích motorů zatěžuje životní prostředí. „Ale tím, že zachráníme tenisáky ze skládky, tak tam jsme obrovsky zelení. Naše uhlíková stopa je v podstatě v tomto směru negativní,“ argumentuje Vít Gloser.
Je co zlepšovat
Amatérský tenis patří ke sportům, které mají velmi nízkou uhlíkovou stopu. Nejvíc záleží na tom, jak se hráči dopravují na kurt a pak jsou problematické právě tenisáky. V Nizozemsku už testují jejich totální recyklaci, tedy ze starých vyrobit přímo nové, aniž by musely cestovat z továren v Asii.
„Kvalita takových tenisáků ale není příliš dobrá ve smyslu citu pro míč. Je to možná, když to řeknu trošku s nadsázkou, spíš pro amatéry než pro hráče, kteří opravdu tenis hrají lépe. Nicméně je snaha o tuto kompletní cirkularitu,“ říká Vít Gloser s tím, že jeho start-up se dostává zhruba do půlky této cesty.
Čtěte také
Nezbývá než doufat, že technologie výroby se časem zlepší natolik, aby zrecyklované tenisáky uspokojily i nároky profesionálních hráčů.
„Technolog našeho týmu tvrdí, že to není možné. Nicméně nikdy neříkej nikdy, protože jak jak vidět, Holanďani udělali první krok,“ doufá majitel českého start-upu na recyklaci tenisových míčků v ještě čistší budoucnost tenisu.
„Na druhou stranu se pak výrobci tenisáků budou muset zamyslet nad tím, kde ten svůj profit budou dělat,“ uvědomuje si Vít Gloser, jehož společnost Dropp momentálně zkoumá, jak zužitkovat odpadové materiály i z jiných sportů.
Související
-
Recyklace se musí vyplatit, v Česku stále vede skládkování, říká vedoucí firmy na recyklaci textilu
Nepotřebný textil si už Češi zvykli vyhazovat do speciálních kontejnerů. Co se s ním ale děje dál a proč u nás stále nemá udržitelný textilní průmysl dostatečnou podporu?
