Situace v Národním divadle

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Ne, v žádném případě, nálada je dobrá, tvůrčí a činoherní představení jsou krásná, například včerejší téměř jubilejní představení Sluhy dvou pánů bylo opět výtečné.

Jan POKORNÝ:
Tří sté padesáté. A myslíte si, že ta neklidná atmosféra, o které čteme v novinách, slyšíme v rádiu, nebo vidíme v televizi, se promítá třeba i do představení činohry třeba v náznacích, mezi řádky? Znáte herce, co dovedou.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak to já samozřejmě nevím až tak přesně detailně, ale...

Jan POKORNÝ:
Já taky ne, tak se ptám.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Vzhledem k tomu, že každý umělec je velmi senzitivní, tak předpokládám, že do svých emocí vkládá i to aktuální, co prožívá, takže...

Jan POKORNÝ:
A kdybyste nějaký takový případ zaregistroval, považoval byste toto třeba za porušení pracovní kázně?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
V žádném případě.

Jan POKORNÝ:
Jaká je tedy atmosféra v Národním divadle těchto dní podle vás? A teď už nechme stranou to, co jste říkal, že je tvůrčí, dělná. Ptám se spíš, jestli má pravdu předseda Českého filmového a televizního svazu FITES Martin Skyba, když říká: "Jsou zde paralely s televizní stávkou před šesti lety."

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak pokud bychom mohli nějakým způsobem analyzovat tu atmosféru, tak rozhodně není ideální, to je potřeba si říct narovinu a otevřeně. Národní divadlo v současné době se rozdělilo na dvě části. To znamená, jedna část, která říká: "Toto období přechodné pod řízením pověřeného ředitele Mrzeny je špatné, dusivé a nepěkné." Ta druhá část říká: "Víte, i pan Mrzena tam udělal za tuhle tu dobu řadu pozitivních kroků, které my vnímáme velmi dobře, protože s námi začal komunikovat o dlouho neřešených problémech, které máme." Já jsem rád, že se ozvala i ta část Národního divadla, která vnímá mou osobu a mé kroky v řízení národního divadla pozitivně, nicméně jako ředitel té instituce, byť pověřený, nemohu být spokojen s tím, že Národní divadlo je jaksi názorově rozděleno a více se spekuluje v kuloárech, v klubech a po chodbách o tom, co by mělo být, jak by mělo být, než že by plná energie byla věnovaná právě tomu uměleckému, tvůrčímu nasazení.

Jan POKORNÝ:
A k tomu, co říkal Martin Skyba, jsou zde paralely s televizní stávkou před šesti lety?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Já myslím, že historie se neopakuje. Každá takováto akce, nebo každá takováto situace má své specifika a rozhodně bych paralely s televizní krizí v roce 2000 nehledal, nebo nehledal, snad jenom...

Jan POKORNÝ:
Nepovažujete za zvláštní, že jste taky byl u toho tenkrát jako předseda Rady České televize? Je to náhoda, osud?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
To je mylná informace. Já jsem u toho v žádném případě nebyl, protože televizní krize byla v prosinci 2000 a já jsem se předsedou Rady České televize stal na přelomu května a června 2001.

Jan POKORNÝ:
To znamená ale, že její dozvuky jste ještě pociťoval dostatečně ve své práci předsedy Rady České televize.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
To bezpochyby. Museli jsme řadu zamotaných uzlíků rozplést.

Jan POKORNÝ:
Když jste vlastně pověřen vedením Národního divadla dočasně a přihlásil jste se do výběrového řízení, tak vaši oponenti říkají, že můžete mít náskok před ostatními kandidáty, protože vlastně to divadlo vedete od září. Je to tak?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Od půlky září jsem pověřeným ředitelem. Taková filozofická otázka, co je to náskok.

Jan POKORNÝ:
Vycházím jenom třeba z toho vánočního desatera, které bylo určeno ministru Petru Štěpánkovi, kde...

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Martinu Štěpánkovi.

Jan POKORNÝ:
...Martinu Štěpánkovi, pardon, kde jeho signatáři upozorňují na to, že je příliš krátká doba, ten měsíc, kterou má adept na toto výběrové řízení na to, aby se mohl seznámit dostatečně s Národním divadlem, s jeho specifiky, s jeho provozem.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak já nechci nějakým způsobem komentovat výběrové řízení jako takové, protože je v běhu a nebylo by to ode mě fér, nicméně když jsme dělali výběrová řízení na generálního ředitele České televize, tak ta vlastní znalost toho vnitřního teritoria té televize pro nás nehrála takovou roli jako osobnostní předpoklady toho kterého kandidáta. Čili já si myslím, že to je celkem mimo tento argument.

Jan POKORNÝ:
Takže to, že vy máte přece jenom ten časový náskok před ostatními, tak neberete jako nějaké velké téma pro diskusi?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Diskutovat o tom můžeme, na druhé straně ta diskuse, která se okolo Národního divadla vede v současné době, mě zase zásadním způsobem handicapuje, takže ono je to, dejme tomu, 1:1.

Jan POKORNÝ:
Je pravda, že třeba i text toho vánočního desatera byl velice vyostřený i vůči vaší osobě? Myslíte si, že se dá ještě nějakými komunikačními fígly tohle všechno vysvětlit, složit zbraně, zakopat válečné sekyry?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak já jsem o tom hluboce přesvědčen. Vždycky je možné komunikovat a vždycky je možné hledat společné cesty, tedy ano.

Jan POKORNÝ:
Hercům by možná ještě před několika týdny stačilo, kdyby zvěděli, proč musel odejít předchozí ředitel Daniel Dvořák, co vlastně provedl, což prý jste jim na setkání s nimi nedokázal přesvědčivě vysvětlit.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak já se domnívám, že já nejsem ten, kdo by měl vysvětlovat, proč byl odvolán Daniel Dvořák z postu ředitele Národního divadla. Mé poslání je ve funkci pověřeného ředitele přece zcela jiné.

Jan POKORNÝ:
Ale jestli mám dobré informace z Národního divadla, tak herci by to chtěli vědět. Možná jejich argumenty, že Národní divadlo je veřejná budova financovaná z veřejných peněz, informace by měly být veřejné.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Naprostý souhlas, pane redaktore.

Jan POKORNÝ:
Tak proč se to tedy nedozvědí?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tahle otázka samozřejmě předpokládám, že jaksi nemíří ke mně. Já prostě opravdu nemůžu vysvětlovat kroky, které byly podniknuty tam, či onde. Můj mandát je trošku jinde. Právo na informace o veřejných institucích je legitimní, je důležité, nezadatelné a je potřeba, aby všichni, kteří jsou placeni z veřejných prostředků, byli pod tím veřejným dohledem. Já v této souvislosti jsem jenom nechal provést některá další šetření v rámci Národního divadla, například audit, jehož cílem bylo provedení ekonomické efektivity operních inscenací premiérovaných v Národním divadle od té sezóny 2002, 2003 do současné doby. Tam se porovnávaly různé nákladové a výnosové položky. Prosím vás, předesílám, že jsem si naprosto vědom a vím a je to mým hlubokým přesvědčením, že ziskovost u kultury, umění není hlavním měřítkem v žádném případě. Kultura musí být dotována, ale my hospodaříme s financemi z kapes daňových poplatníků. A tyto peníze musí být vždy využívány hospodárně a efektivně. A z toho auditu vyšly některé velmi zajímavé a, řekl bych, ne zcela, prostě čísla, která nelze zcela pominout.

Jan POKORNÝ:
Které z těch čísel, s dovolením, je takové nejpozoruhodnější?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Jinými slovy, potvrdilo se to, proč jsem odvolával Jiřího Nekvasila z funkce, nebo jeden z těch důvodů, proč jsem odvolával Jiřího Nekvasila z funkce šéfa Opery, a to bylo to, že Národní divadlo uzavíralo některé koprodukční smlouvy, které byly pro něj nevýhodné. Jako příklad bych uvedl třeba tu operu kratší Maloměšťáci. Maloměšťáci byli premiérování a současně derniérování zhruba před rokem touto dobou. A Národní divadlo zaplatilo na nákladech dva a čtvrt milionu. Představení se odehrálo jednou a tržby z něho činily čtyřicet čtyři tisíc. Víte, návštěvnost tohohle toho představení byla šest set padesát devět, jenomže z toho čtyři sta šedesát bylo těch vstupenek rozdáno. A to je takový jeden konkrétní příklad. Čili...

Jan POKORNÝ:
A i to je důvod, proč odvolat takovou osobnost, jakou pan režisér Nekvasil bezesporu je?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
A tato, jaksi tento příklad je o tom, že, a nebyl jediný, že některé inscenace se nedělaly s výhledem jaksi posílit repertoár nebo uměleckou kvalitu, uměleckou kvalitu souboru. Ano, dělaly se s výhledem, že Maloměšťáci budou uvedeni jakožto nehraná opera, jakožto opera, která za to stojí uvést. Ale pak musím i rozumným způsobem uvažovat o těch souvisejících financích, které do toho jdou. Já to nechci příliš komentovat, ale to není o tom, jestli je pan Nekvasil dobrým režisérem, nebo ne, to je o tom, jestli je dobrým...

Jan POKORNÝ:
Na to jsem se neptal.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
...to je o tom, jestli je v tu chvíli dobrým manažerem ve funkci šéfa opery, nebo nikoliv.

Jan POKORNÝ:
Ta otázka zněla, jestli tenhle případ a třeba některé ty případy související jsou dostatečným důvodem pro to, aby, a podtrhuji - prozatímní ředitel Národního divadla odvolával jednoho z vysoce postavených šéfů.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Víte, ono to potom vlastně pokračovalo v návrzích na sezónu 2007, osm, tam byl ten hlavní kámen úrazu. Na sezónu 2007, osm bylo připraveno celkem osm projektů a když jsme se na ně podívali detailně z provozního a ekonomického hlediska, v žádném případě z uměleckého hlediska, tak ty projekty nebyly prostě v prostorách a podmínkách Národního divadla realizovatelné. Čili muselo dojít k určité redukci těch záležitostí v tom dram plánu těch projektů. Chci předeslat a zdůraznit, že na těch redukcích, sice na základě mé iniciativy, ale na těch redukcích pracovalo současné umělecké vedení souboru Opery, to znamená pověřený šéf Zdeněk Harvánek, za výrazné pomoci šéfdirigenta Olivera Dohnányiho. A dostáváme se k tomu, že se snažíme, nebo ta snaha je založit operní sezónu pro roky další a pro věky budoucí tak, aby na projekty byl dostatečný prostor jak ve zkouškovém cyklu, to znamená předtím, než bude premiéra, tak i poté v době repríz. Jinými slovy, aby byl prostor i pro oprašovací zkoušky a všechny ty věci, které s tím souvisí, aby všichni interpreti byli na vysoké profesionální úrovni připraveni pro každou reprízu.

Jan POKORNÝ:
Já vám rozumím, pane inženýre, ale ta otázka se stále vrací k tomu, jestli má k tomuhle mandát muž, který je dočasně pověřen řízením instituce?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Víte, bezpochyby má, protože umělecké směřování té sezóny sedm - osm jsme neměnili, ale měnili jsme ekonomicko-provozní záležitosti, které byly pro Národní divadlo limitní. A ten mandát můj byl takto i deklarován, abych zabránil některým ekonomicky možným dalším jaksi únikům, nějakému plýtvání a případně i tomu, aby v budoucnosti nedocházelo ke kolapsům právě tohohle toho provozního typu.

Jan POKORNÝ:
A jak tedy sám pro sebe třeba, když o tom někdy večer přemýšlíte, interpretujete motivy, které vedou třeba členy Činohry Národního divadla k protestům a k psaní otevřených dopisů a k hrozbě stávkovou pohotovostí? Nemají dostatek informací?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak ono je to asi souhrn různých faktorů. Já narovinu na vašich otázku bych měl říct, že po večerech o těchto věcech nepřemýšlím, ale...

Jan POKORNÝ:
Mně to stačí.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
...ale bezpochyby jaksi v citové hlavě každého umělce se střetává spousta podnětů, které ze svého okolí vnímá, a jak jsem říkal i na začátku, někdy je emotivním způsobem vyhodnocuje a pak podle toho jedná. Já k tomu nic víc říci asi v tuhle tu chvíli nemohu. Jenom se mohu domnívat, že ta kampaň, která se v této souvislosti vůči mé osobě spustila, tak může mít i třeba jiné konsekvence, ale opravdu to bych jenom spekuloval, a to nemám ve zvyku.

Jan POKORNÝ:
Už takhle jenom spekulujete. Nechcete být konkrétnější, jaké jiné konsekvence eventuálně ta kampaň může mít?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Já nevím.

Jan POKORNÝ:
Nevíte, nebo radši nechcete vědět?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Tak dobře, v této republice není dobré vždycky všechno vědět.

Jan POKORNÝ:
A, pane inženýre, přesto co se tam v Národním divadle děje, chcete i nadále usilovat o to vyhrát výběrové řízení na ředitele Národního divadla a vést tuto významnou scénu v letech příštích?

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Já jsme na začátku uváděl, že některé mé kroky jsou vnímány částí divadla negativně, jinou částí divadla pozitivně. A protože ta jiná část divadla je velmi dominantní, co se týče počtu lidí, tak to mě v mé práci velmi posiluje. A vzhledem k tomu, že nemám ve zvyku utíkat z rozehrané bitvy, tak prostě o post ředitele Národního divadla usilovat budu.

Jan POKORNÝ:
Hostem dnešního rozhovoru O kom se mluví byl Jan Mrzena, který je dočasně pověřen řízením Národního divadla v Praze. Děkuju za odpovědi a přeju hezký den, na shledanou.

Jan MRZENA, dočasně pověřen řízením Národního divadla:
Hezký den vám i posluchačům Českého rozhlasu.

Jan POKORNÝ:
Druhá část pořadu O kom se mluví, hostem byl Jan Mrzena, dočasně pověřený řízením Národního divadla v Praze. 221552155 a 221552255, telefonní čísla a teď už vaše názory. Dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, tady posluchač z Brna. Pan Pokorný...

Jan POKORNÝ:
Představíte se, prosím?

posluchač:
Ano, posluchač z Brna.

Jan POKORNÝ:
Ale jménem jsem myslel, jestli se představíte?

posluchač:
Ne, to snad stačí, ne? Jinak my se známe, já vám potom připomenu, odkud se známe. Podívejte...

Jan POKORNÝ:
A nepředstavíte se nám?

posluchač:
Proč jste nepoložil otázku, která se přímo nabízí, jestli nejde někomu o prachy? Tato otázka mi tam chyběla.

Jan POKORNÝ:
Poslyšte, pane posluchači z Brna, a jakou odpověď byste očekával po takové otázce?

posluchač:
No, já bych očekával odpověď, ano, někomu o prachy určitě jde.

Jan POKORNÝ:
Tak jste si sám odpověděl. Já vám děkuju a mějte se hezky, na slyšenou.

posluchač:
Vy taky, na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Haló, druhý telefonát prosím.

posluchačka:
Tady je Minaříková, dobrý den.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den.

posluchačka:
Já držím palce panu Mrzenovi, protože doufám, že je rozumnej člověk a že ty hrůzy á la Prodaná nevěsta se nebudou na naší první scéně opakovat. Víte o co jde, o kterou inscenaci.

Jan POKORNÝ:
Vím, ano, děkuju za názor.

posluchačka:
A totéž byl Dalibor a podobně. Já si totiž myslím, že první scéna by měla respektovat, že to je česká národní opera, a trošku, já nejsem proti, že by se mělo něco zmodernizovat, ale takhle, takový paskvil, co se udělalo s Prodanou nevěstou, já dneska když slyším něco z Prodaný nevěsty, tak se mi dělá špatně, ještě když si vzpomenu na to, nezlobte se na mě.

Jan POKORNÝ:
Na druhou stranu někomu se to líbilo, to představení. Dobře, děkuju.

posluchačka:
No, tak nevím, no, kdo to byl zač, to teda nevím.

Jan POKORNÝ:
Děkuju za názor, hezký den.

posluchačka:
Na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den, tady je Radiožurnál, pořad O kom se mluví a vy.

posluchač:
Dobrý den, Michal Vojta.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den.

posluchač:
Dobrý den. Já jsem sólistou opavské opery a chtěl jsem, bohužel jsem neměl příležitost pozdravit pana Mrzenu, protože jsem za jeho působení byl v Českých Budějovicích. A měl bych jenom takovej malinkej možná dodatek k tomu celýmu. Když se podíváme na možnosti hospodaření nebo na možnosti finanční oblasti divadel, tak si nedovedu představit, že by oblastní divadlo dalo na nějaké inscenaci dva a půl milionu a vydělalo čtyřicet čtyři tisíc. To je možný jenom v Národním divadle. Takže já si myslím, že by bylo záhodno, aby pan Mrzena do toho šlápl ještě víc a aby se udělal trošku pořádek v ekonomické otázce. Přece není možný, aby jedno Národní divadlo mělo roční dotace jako deset oblastních divadel v této republice. Děkuji.

Jan POKORNÝ:
Děkuju za názor do Opavy, hezký den.

posluchač:
Na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Haló?

posluchač:
Haló? Haló, tady Sklenář z Prahy. Mluvím? Haló?

Jan POKORNÝ:
Mluvíte, ano.

posluchač:
Tak to jsem rád. Víte, pane redaktore...

Jan POKORNÝ:
My taky.

posluchač:
...vaše otázka, že protože byl jenom jmenován prozatímním ředitelem, by měl sedět na zadku a nedělat nic, proč takhle ženete ke zdi vašeho hosta? Bylo jeho povinností provésti to, co bylo nutné. A jestliže se vám líbilo to, co se tam dělo, nám, kteří tam chodíme, se to už dlouho nelíbilo. A udělat představení za dvě a čtvrt milionu jenom jedno a aby tam lidi přišli, rozdat vstupenky, víte, to dělat nemůžeme. Kultura se dělá s podporou nás a my chceme, aby se dělala také ekonomicky, zdravě a slušně. Děkuji vám.

Jan POKORNÝ:
Já vám také děkuju a přeju vše dobré, mějte se hezky. Tady je Radiožurnál, pořad O kom se mluví, hostem byl Jan Mrzena, dočasně pověřený řízením Národního divadla. Máte slovo.

posluchač:
Dobrý den, Sedláček z Brna, zdravím.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den, pane Sedláčku.

posluchač:
A chtěl bych se vás zeptat, vy jste panu Mrzenovi položil otázku, jestli má kompetence k tomu, že dělá takovéhle změny. Víte, on si bere příklad z naší vlády. Vy tady taky nepoložíte naší vládě, která už vyházela všechny náměstky, ředitele odborů. Myslíte, že má kompetenci, když není schválená parlamentem? Komu se zodpovídá?

Jan POKORNÝ:
Možná to bylo proto, že hostem pořadu O kom se mluví nebyla vláda, ale Jan Mrzena.

posluchač:
Jistě, ale až tam bude někdo z vlády, tak se ho, prosím vás, zeptejte na to, aby vám odpověděl, protože...

Jan POKORNÝ:
Pokud nás posloucháte pravidelně, tak takhle otázka byla položena několikrát. Já vám děkuji mockrát za to, že jste...

posluchač:
Jo, mějte se hezky, na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Hezký den. Haló?

posluchač:
Soukup z Chomutova, dobrý den.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den.

posluchač:
Já bych ty naše celebrity, ty chudinky, já bych je nechal stávkovat celej život a fandím panu Mrzenovi jednoznačně. Děkuju, na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Taky děkujeme. Předposlední telefonát, dobrý den. Zkusíme druhou telefonní linku, jestli tam se dočkáme názoru posluchačky, nebo posluchače na to, co říkal Jan Mrzena, dočasně pověřený řízením Národního divadla v první části O kom se mluví. Zatím tomu tak není. Připomenu tedy pro jistotu telefonní číslo 221552155, anebo 221552255. Tak zdá se, že před chvílí jsme tím názorem dokončili telefonickou část. Vezmeme tedy ještě poslední. Haló, poslední telefonát, dobrý den.

posluchač:
Ano, Karel Janeček, dobrý den.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den, pane Janečku.

posluchač:
Zdravím vás, pane Pokorný. Já jsem tu debatu sice poslouchal, ale nejsem divadelní odborník, nicméně jednu takovou spíše technickou otázku. Směřuje k tomu, tuším, druhému posluchači. Já si myslím, že pokud posluchač není ochoten alespoň třeba jménem se představit, tak bych mu účast v té diskusi asi neumožnil. Myslím, že je to férové z obou stran, aby byl, každý s každým věděl, kdo jaksi hovoří.

Jan POKORNÝ:
Souhlasím s vámi, nicméně až takhle restriktivní nejsme. Snažíme se, aby se posluchači představili. A pokud ani napotřetí není posluchač ochoten, tak to nevypovídá o nás. Děkuju vám za váš názor a přeju hezký den.

posluchač:
Také, mějte se pěkně, na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Hostem dnešního vydání pořadu O kom se mluví byl Jan Mrzena, dočasně pověřený řízením Národního divadla. Za čtyři minuty ve třináct hodin nás čekají na Radiožurnálu nové zprávy.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.