Situace v Egyptě, terorismus a cenzura internetu, protesty proti vstupu Turecka do EU, zákon k regulaci prostituce

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Cenzura internetu, trestnost prohlížení některých stránek. Je to cesta, jak bojovat s terorismem? V Duelu týdne se střetnou Karel Kuchařík z Policejního prezidia a šéfredaktor časopisu Inside Petr Koubský.

Proti vstupu Turecka do unie protestovali v Bruselu mladí lidé z osmi zemí. Jejich názory zaznamenala zpravodajka Pavla Kvapilová a okomentuje je politolog Ladislav Sabada.

Potřebujeme nový zákon k regulaci prostituce nebo ze sebe stát udělá pasáka? Uslyšíte názory poslanců Radima Turka z ČSSD a Jiřího Karase z KDU-ČSL a téma ve svém fejetonu velice zajímavě rozebral i Jan Pokorný.

To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Teroristický útok v Egyptě

Jana Lejpová: Egyptské letovisko Šarm aš Šajch si za cíl útoku vybrali islámští teroristé, hlásící se ke skupině al-Kajda. Mezi více než osmi desítkami mrtvých je i jeden český turista. Podle Egyptského ministerstva vnitra se počty zraněných pohybují od 160 do 200. Situaci po atentátech sledoval redaktor Pavel Novák.

Pavel Novák: Dovolená se pro některé turisty, pobývající v jednom z nejznámějších rekreačních středisek v Egyptě v Šarm aš Šajchu změnila v noční můru. Letovisko se stalo terčem teroristických bombových útoků. Po výbuších u hotelu a na bazaru plném lidí se rozpoutal zmatek. Lidé ve strachu z dalších útoků utíkali do svých domovů a hotelů. Útoky popsala televizi BBC britská turistka Samantha Hartkeslová.

Host (Samantha Hartkeslová): Pocítili jsme první explozi, která otřásla celým hotelem. Asi za čtyři minuty se ozval druhý výbuch. Utíkala jsem hned pro děti, bylo to strašné. Nikdy v životě jsem neměla takový strach.

Pavel Novák: Na internetových stránkách se k atentátům přihlásili islámští teroristé spojení se skupinou al-Kajda. České aerolinie vypravily do Egypta speciální letadlo s pomocí. Na jeho palubě letí i lékaři a psycholog. Speciál s sebou veze potraviny a vodu. Čeští turisté, kteří chtějí ukončit svou dovolenou v Egyptě, se jím mohou vrátit domů. Mezi oběťmi útoku je i jeden Čech. Podle informací Radiožurnálu jím má být delegát jedné z cestovních kanceláří. Češi jsou i mezi zraněnými. Na palubě speciálu ČSA se do Egypta vydal i náš zvláštní zpravodaj Robert Mikoláš.

Robert Mikoláš: Počet zraněných mezi českými turisty je jeden až pět. Jinak českých turistů je nyní v oblasti Šarm aš Šajchu asi 1.300, z toho přes 800 s Eximtour. Nyní to vypadá, že se speciálem ČSA se do České republiky vrátí kolem 50 cestujících. Vše záleží samozřejmě na situaci na místě.

Pavel Novák: Čeští diplomaté v Egyptě v současné době objíždějí nemocnice a zjišťují, jestli mezi oběťmi teroristického činu nejsou ještě další Češi.

Host (Jakub Karfík): V této chvíli nemáme žádné další informace, respektive ani se nám nepotvrdily informace o tom, že by byl některý z českých turistů zraněn. My nadále ověřujeme si tuto situaci v nemocnicích, což není úplně jednoduché. Ti zranění byli rozvezeni do několika nemocnic v okolí. Zkontaktujeme české občany, kteří jsou v místě, ale zatím ani oni nám nepotvrdili informaci, že by někdo z českých turistů byl zraněn.

Pavel Novák: Řekl Českému rozhlasu velvyslanec v Egyptě Jakub Karfík. Situaci v egyptských letoviscích na břehu Rudého moře Českému rozhlasu popsala česká turistka Renata Vrenerová. V době výbuchu byla jen 15 kilometrů od míst, kde k nim došlo.

Host (Renata Vrenerová): Všechny hotely okamžitě na tuhletu situaci zareagovaly tím, že posilnily ostrahu a nepouští turisty vůbec z hotelu ven a všechny lety i všechny výlety, všechno bylo zrušeno. Tím pádem vlastně nikdo ani z hotelu, ani vlastně z Šarma aš Šajchu nikdo se teďka nemůže dostat do svých domovů, všichni čekají na recepcích, neví, co bude dál. My jsme se pokoušeli sehnat naši delegátku, ale má přijít dneska v 9 hodin večer, tak uvidíme, co bude. Personál hotelu vůbec není sdílný, oni o tom vůbec nechtějí mluvit, oni se právě naopak snaží všechny uklidnit a vlastně poskytují ještě lepší servis, jako doposud.

Pavel Novák: Z egyptských letovisek na břehu Rudého moře se vrací tisíce izraelských turistů. Vyzvalo je k tomu Izraelské ministerstvo zahraničí. Přímo z Tel Avivu pokračuje zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.

Jaromír Janev: Hraniční přechod mezi Egyptem a Izraelem z Taby do Ilatu je plný stovek vracejících se Izraelců. Izraelská televize odtamtud vysílá přímé vstupy. Izraelští turisté ale využívají služeb spíše severněji položených letovisek, blíž k izraelské hranici, a to i přesto, že v říjnu minulého roku proběhl přímo v Tabě teroristický útok, kde přišlo o život 34 lidí, převážně Izraelců. První místopředseda izraelské vlády a nositel Nobelovy ceny za mír Šimon Teréz k dnešnímu tragickému incidentu řekl, že tato událost ukazuje, že celý svět musí nekompromisně bojovat proti teroru.

Pavel Novák: Ministr zahraničí Cyril Svoboda na mimořádné tiskové konferenci útok odsoudil a vyzval k zachování klidu. Nedoporučil dalším českým turistům, aby se v dohledné době vydávali na Egyptskou riviéru u Šarm aš Šajchu.

Host (Cyril Svoboda): Celý svět odsoudil terorismus jako nepřijatelný nástroj a proto je také potřeba ve skutcích býti v tomto velmi úzce solidární a hlavně si nenechat vnutit pocit strachu.

Jana Lejpová: Speciál ČSA před malou chvílí přistál v egyptském Šarm aš Šajchu. Přímo z jeho paluby se teď aktuálně do Ozvěn dne hlásí reportér Robert Mikoláš. Roberte?

Robert Mikoláš: Tak dobrý večer. V letoviscích Šarm aš Šajch i na Madeji vypukla panika hlavně mezi Brity, kteří se snaží co nejrychleji dostat zpět do vlasti. Problém je tu také kvůli bezpečnosti, protože sem přiletěl egyptský prezident. Panika částečně vypukla i mezi návštěvníky z České republiky, ovšem tu vyvolali hlavně jejich příbuzní a známí, kteří jim sem volali a ptali se, zda jsou v pořádku. V současnosti se v oblasti nachází na 1.300 našich turistů, z toho nejvíce přes 800 vycestovalo z kanceláří Eximtour. Podle prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka je společnost připravena v případě nutnost a v zájmu turistů vyslat další letadla. První speciál, vypravený z Prahy, který právě přistál, může s sebou vzít na 160 cestujících. Na palubě je i psycholog a lékař a ještě poznámka na závěr. Letadlo ČSA je vůbec první, které z Evropy dostalo povolení přistát v Šarm aš Šajchu.

Jana Lejpová: Živě ze Šarm aš Šajchu informoval reportér Radiožurnálu Robert Mikoláš. Teroristický útok v egyptském letovisku není prvním v této oblasti. Jak dodává redaktor Ondřej Černý, poprvé teroristé v Egyptě udeřili před devíti lety.

Ondřej Černý: Při útoku na hotel Evropa v blízkosti pyramid severně od Káhiry zahynulo 17 řeckých turistů a jeden Egypťan. O rok později zažil Egypt pumové útoky hned dvakrát, celkem při nich přišlo o život 72 lidí, z nichž drtivá většina byli zahraniční turisté. Loni pak při třech útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře přišlo o život nejméně 34 lidí. Teroristé si však za cíl nevybírají pouze Egypt. V říjnu 2002 vzaly pumové útoky na ostrově Bali život 202 lidem, přičemž většina z nich byli opět zahraniční turisté.

Jana Lejpová: Obrazové svědectví z teroristických útoků v Egyptě a také speciální telefonní čísla na ministerstvo zahraničí a na linku psychologické pomoci na ministerstvu vnitra najdete na zpravodajském serveru Českého rozhlasu 1 na adrese www.izurnal.cz. Rostoucí aktivita teroristů vyvolala napříč Evropskou unií, Amerikou a dalšími ohroženými státy diskusi, jak podobným útokům předcházet. Vlády posilují bezpečnostní opatření a přitvrzují protiteroristické zákony. Naposledy se tak stalo ve Velké Británii a v Itálii. V centru pozornosti policie se stále více stává internet. Například českým kriminalistům ale zákon nedává možnost postihovat tvorbu ani prohlížení webových stránek s návody na výrobu výbušnin, pokud svým em přímo nenavádějí k trestnému činu. Na internetu jsou jich tak bez jakýchkoli překážek dostupné stovky. Vedoucí skupiny pro odhalování informační kriminality Policejního prezídia Karel Kuchařík v pořadu Týden v tahu Radiožurnálu řekl, že to může být v souvislosti se sílícími útoky teroristů velice nebezpečné.

Host (Karel Kuchařík): Vlastně se dostává k tomu uživateli sítě internet poměrně jednoduchý návod, jak sestrojit z volně dostupných komponentů výbušný systém nebo nějakou bombu, trhavinu. Vidíme i možné zneužití právě ve vztahu k tomu extremismu určitými sympatizanty, kteří se probudí nebo evokují právě ve vztahu k tomu, co dneska probíhá.

Jana Lejpová: Bezpečnostní informační služba uvažuje po teroristických útocích v Egyptě o rozšíření spolupráce s některými státy severní Afriky. Podle mluvčího BIS Jana Šubrta jakékoli dlouhodobější zpravodajské styky ale musí schválit vláda. Mluvčí ministra vnitra Radka Kovářová řekla, že ministerstvo v souvislosti s posledními explozemi zatím žádná další opatření přijímat nebude. Policejní hlídky byly v ulicích Prahy posíleny už po prvních útocích v Londýně 7. července.

Duel

Štěpánka Čechová: Diskusi nad cenzurováním internetu vyvolalo rozhodnutí britské vlády. Kabinet premiéra Blaira chce totiž prosadit zákony, podle kterých by napříště bylo možné stíhat i sebemenší přípravy na teroristické činy. Považuje za ně například i čtení webových stránek s návody na výrobu bomb. I přes citlivost tématu, kterou po opakovaných útocích v Londýně ještě zvyšuje nejnovější teror v egyptském Šarm aš Šajchu se objevují obavy z omezení lidských práv na únosnou míru. Reakce na plány Blairovy vlády shrnuje reportér Pavel Novák.

Pavel Novák: Nové právní předpisy by mohl Britský parlament odhlasovat už v říjnu a na konci roku by mohly vstoupit v platnost. K záměrům vlády se neotáčí zády ani opozice. Otázka kontroly sledování internetových stránek s podezřelým em ale vyvolává obavy z nadměrného zasahování do oblasti práv občana. Ministr vnitra země Charles Clark připustil, že v souvislosti s těmito opatřeními může dojít k omezení některých občanských svobod. Podle mluvčí Amnesty International Evy Dobrovolné je velmi znepokojivé, že se o lidských právech a svobodách jedná jako o překážce v bezpečnosti. Jak pro Český rozhlas uvedla, otázka protiteroristických zákonů ale není ve Velké Británii nová.

Host (Eva Dobrovolná): Prakticky po celá poslední tři desetiletí byla přijímána protiteroristická legislativa, a to v souvislosti s konceptem v Severním Irsku. I tehdy měly tyto zákony negativní dopad na lidská práva a vedly k odcizení některých skupin ve společnosti.

Štěpánka Čechová: Je se sílícími hrozbami terorismu načase začít s cenzurou internetu? Měla by policie dostat v tomto ohledu větší pravomoci a byla by taková debata na místě i v České republice? O tom přišli do našeho studia diskutovat šéf specialistů na odhalování informační kriminality z Policejního prezidia Karel Kuchařík, dobrý den.

Host (Karel Kuchařík): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A šéfredaktor časopisu Inside Petr Koubský, dobrý den.

Host (Petr Koubský): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane Kuchaříku, začneme u vás. Na internetu se opravdu dají najít, co se týká terorismu, jak stránky propagující nejrůznější extremistická hnutí, tak i třeba konkrétní návody na výrobu výbušnin a podobně, ale takovým prohlížečem, řekněme tomu třeba závadných stránek, se může stát člověk i náhodně. Hledá například z odborného zájmu název nějaké výbušniny, chemikálie a do vyhledavače se mu rovnou nabídne několik návodů na výrobu bomb. Jak vy se z pohledu člověka, který dnes a denně řeší internetovou kriminalitu, díváte na tu snahu britské vlády? Nezachází ten plán stíhat i prohlížení takových stránek do absurdity?

Host (Karel Kuchařík): Co se týká konkrétně té výroby bomb, pokud odmyslím vyloženě, že by to mělo se jednat o problematiku ve vztahu k tomu terorismu, tak protože samozřejmě výroba výbušnin nemusí být přímo spjatá s terorismem jako takovým, tak je problém, že u nás není žádným způsobem postihnuto ne to samotné prohlížení takovýchto stránek, ale především ta tvorba. Takže vlastně se dostává k tomu uživateli sítě internet poměrně jednoduchý návod, jak sestrojit z volně dostupných komponentů, bez jakékoli bližší znalosti výbušný systém nebo nějakou bombu, trhavinu a může se setkat i s případem, že vlastně se s tímto obeznámí nějaké, mladší děti nebo lidé, kteří jsou zvědaví, budou něco takového vyrábět a následně mohou nejenom poškodit někoho jiného, ale i sami sebe, takže to vidíme jako určitou hrozbu, v současné chvíli vidíme i možné zneužití právě ve vztahu k tomu extremismu a následně terorismu s určitými sympatizanty, kteří se probudí nebo evokují právě ve vztahu k tomu, co dneska probíhá, co je komentováno. Donedávna třeba ani nevěděli, že v nich je nějaká potřeba být nápomocni nějakému boji a pokud to vezmou z toho špatného konce, tak může právě dojít k tomu, že velice snadno se do toho zapojí a mohou ublížit.

Štěpánka Čechová: Čili problém to určitě je, nejenom u nás, ale i v té Británii, ale já jsem se ptala, do jaké míry je reálná nebo vůbec přípustná ta snaha kontrolovat a třeba i trestat i prohlížení stránek dejme tomu se závadným em, ať už ta závadnost je vymezena čímkoliv.

Host (Karel Kuchařík): Já si myslím, že ve chvíli, kdybychom byli schopni postihnout, budu mluvit třeba o naší legislativě, stránky, které v sobě zahrnují návod na sestrojení takovýchto výbušných zařízení nebo bomb, tak si myslím, že v tu chvíli by bylo eliminováno to nebezpečí a velice by postačovalo jenom to, že by bylo postihováno to zveřejňování takovýchto materiálů. Ten samotný přístup už následně je těžko prokazatelný, zdali ta osoba se tam přistupovala za účelem náhodným nebo na základě nějakého klíčového slova, které se tam objeví, takže se obávám, že postihovat není v tuto chvíli zrovna účelné, ale nicméně vydávat takovéto materiály, zveřejňovat v síti internet, myslím si, že by měl být pod větší kontrolou, než je dneska.

Štěpánka Čechová: Jak to vidíte vy, pane Koubský z pohledu jakési cenzury internetu a z pohledu toho omezování lidských práv nad únosnou míru, o kterém se v této souvislosti diskutuje. Je to ospravedlnitelné hrozbou terorismu?

Host (Petr Koubský): Já chápu jednak, že policie samozřejmě by ráda pro svou práci měla co nejvýhodnější podmínky a tyto věci maximálně pod kontrolou, ale zároveň chápu, že poptávka po bezpečnosti ve společnosti je stále vyšší a často až absurdně vysoká, ale myslím si, že teď se dostáváme do poloh, kdy takováhle snaha víc škodí než prospívá a ta svoboda slova, svoboda projevu by měla být podobným tendencím nadřazena i za tu cenu, že to určitá rizika přináší. Konec konců to, o čem jste mluvil, není v tuhle chvíli podloženo žádným zákonem, to je skutečně jenom přání, protože by byl svět bezpečnější, kdyby tohle to bylo možné, v České republice nemáme zákon, který by umožňoval postihovat provozovatele internetových stránek za to, že tam zveřejní návod na výrobu výbušnin nebo přinejmenším není to jednoduché a přímočaré, bylo by to právně komplikovaná konstrukce. Větší problém je v tom, že internet je mezinárodní záležitost a je tady vždycky otázka příslušnosti k právnímu řádu té které země. V realitě stejně nepude v dohledné době podobná opatření realizovat.

Štěpánka Čechová: Myslíte si, že ani z Británie teď pod tlakem veřejnosti po dvojích teroristických útocích na Londýn nebude schopna prosadit jakékoli omezení internetu v tomto směru?

Host (Petr Koubský): Určitě mohou přijmout zákon, který deklarativně řekne, že to, či ono se nesmí, ale budou mít veliký problém, jak vymáhat jeho platnost, ani ne tak proto, že ty stránky by se nedaly technicky vysledovat, kde jsou a kdo na ně přistupuje a prohlíží si je, to je částečně zvládnutelný problém s nasazením dnešní špičkové techniky, ale právě kvůli té mezinárodní příslušnosti k tomu právnímu řádu té které země, prostě to, co nepodléhá zřetelně britskému právu, to britský zákon dost dobře postihovat nemůže. Já mám pocit, že ten zákon tak, jak je navržen, je jednak politická proklamace, aby jak vláda, tak opozice dala najevo, že dělají všechno, co se dá, což je věc pochopitelná a ospravedlnitelná a jednak že má sloužit jako záminka, aby bylo možné vypovědět ze země několik nepohodlných lidí, na které nemají nic jiného.

Štěpánka Čechová: Teď se zeptám z pohledu policie, cítíte vy, pokud už opustíme britský pohled a vezmeme ryze český pohled, pocit, že byste potřebovali v ruce mít silnější zákony, lepší vymezení toho, co lze a nelze postihovat, anebo už česká legislativa tohle to umí natolik, že vám se s tím pracuje dobře?

Host (Karel Kuchařík): Co se týká otázky terorismu a otázek extremismu, tam si myslím, že český právní řád poměrně solidně je schopen postihnout i tu oblast sítě internet, až na tu jednu jedinou výjimku a ty návody na výrobu výbušnin a trhavin, pokud přímo tam není řečeno na těch stránkách určitý návod vyloženě ke spáchání nějakého trestného činu nebo návod v tom, že by mělo býti použito takovýchto věcí ...

Štěpánka Čechová: Nebo-li stránka může ovat kompletní podrobný návod, jak vyrobit bombu, ale pokud tam není napsáno, použijte tuto bombu k tomu, aby vyhodila autobus, tak to není návod k teroristickému činu.

Host (Karel Kuchařík): Přesně tak, není to postižitelné podle českého právního řádu a my v tom určitě spatřujeme určité nebezpečí, které tady hrozí, takže jsme podnítili v rámci policie snahu cestou ministerstva vnitra dát na vědomí, že tady takové riziko je. Je otázkou dalšího zvážení legislativy a legislativa by v podstatě měla zastupovat to společenské mínění, ten průměr v České republice a pokud společnost cestou vlastně poslanců sdělí, že mají zájem o to, aby se lidé nedostávali k takovýmto informacím, samozřejmě to bude z naší strany vítáno, pokud ne, tak budeme samozřejmě akceptovat, protože naší povinností je vycházet pouze a jen ze zákona, ale nicméně to riziko tady určité zůstane a bude otázkou času, jestli prostě se potvrdí v budoucnu, jestli se něco takového stane nebo nestane.

Štěpánka Čechová: Pane Koubský, snesla by podle vás česká veřejnost silnější pravomoci policie v tomto ohledu?

Host (Petr Koubský): Já myslím, že určitě ano. Myslím si, že kdyby se to veřejnosti předložilo patřičně sugestivním způsobem, tak že by takovýhle zákon měl jak podporu Parlamentu, tak podporu širší veřejnosti. Potíž je v tom, že jak jsem říkal před chvilkou, ten zákon stejně nebude fungovat. Může být přijat, může být perfektně podpořen širokým společenským souhlasem, ale internet je mezinárodní síť a zákon, který platí v rámci jedné země tady mnoho nezmůže, to je problém té Británie zrovna tak, jako náš.

Štěpánka Čechová: Bavíme se tady o tom, že ať uděláme cokoliv z hlediska legislativy, policie bude do jisté míry stejně stále bezzubá proti těm internetovým extremistům?

Host (Karel Kuchařík): Co se týká těch projevů extremismu a terorismu v síti internet, které jsou jednoznačné, tak si myslím, že bezzubá určitě nebude, ale pokud právě hovoříme a trochu to je z toho druhého soudku, protože pokud někdo zveřejňuje třeba ty návody na výrobu, nemusí být ani terorista, ani extremista, tak to může být zneužito vůči společnosti poměrně razantním způsobem, stejně tak, jako třeba je určité omezení v používání zbraní s dostupností třeba plně automatických zbraní ve společnosti, takže je otázka, zdali společnost bude tolerovat, že například v otázce zbraní tady je jednoznačná diferenciace toho, že jsou třeba veřejnosti zpřístupněné za určitých podmínek zbraně, které mohou ublížit, ale a nejsou třeba zpřístupněny zbraně, které jsou hromadného ničení, což v tomto případě ...

Štěpánka Čechová: Víte, ale zbraněmi můžete přímo člověka zabít, informacemi pravděpodobně ne.

Host (Karel Kuchařík): Informace jsou někdy nebezpečnější, než ty samotné zbraně a to, že se v podstatě objevuje ta informace tak volně dostupná, tak jednoduše získatelná potom z toho ta zbraň, tak si myslím, že je to dost nebezpečné.

Štěpánka Čechová: A pane Koubský, nenajdou si ti, kteří opravdu chtějí vyrobit bombu nebo získat nebo třeba vyrobit zbraň, ty návody prostě někde, v knihách.

Host (Petr Koubský): Určitě najdou, to je právě ten problém. Mezi šířením zbraní a šířením informací je hlavně ten podstatný rozdíl, že ty zbraně jsou fyzické, hmatatelné a tudíž existují po staletí vlastně vyvinuté způsoby, jak jejich šíření kontrolovat a zamezit. Ta informace si poletuje světem velice obtížně kontrolovatelná. Já jsem se tady dostal do pozice, že jako bych dělal advokáta těm, kdo takovéhle věci zveřejňují. Já budu velice rád, když na internetu návody na trhaviny nebudou, stejně tak jako jsem proti tomu, aby se mezi lidmi volně prodávaly střelné zbraně například. Ale ty způsoby, které se v tuhle chvíli navrhují, to znamená zákon, který zakáže takové webové stránky vytvářet a dívat se na ně, tak tyhle způsoby jsou jednak podle mého soudu protiústavní v rámci jakékoli slušné demokratické země a jednak, což je horší, jsou hloupé, protože nebudou účinné.

Štěpánka Čechová: Myslíte si, že by pomohlo policii, kdyby mohla třeba při tom, když při své práci narazí na nějaké takovéhle závadné stránky, rovnou je zničit, smazat vlastně, kdyby se policie stala jakýmisi hekry ve jménu zákona?

Host (Karel Kuchařík): To si myslím, že to je nereálný a teďka by se asi šlo v tomto případě, že účel světí prostředky i za předpokladu, že by se dopouštěla policie nějaké trestné činnosti, což tady v tomto případě by tak bylo. Takže ty možnosti takové nejsou a ani nepředpokládám, že by měly být, že by se policie někam měla nabourávat.

Štěpánka Čechová: A co vlastně vy teď můžete udělat, když objevíte stránku vysloveně extremistické skupiny nebo propagující násilí, co vy s ní můžete udělat? Co můžete udělat s jejím tvůrcem, jak často ho dopadnete?

Host (Karel Kuchařík): Pokud ty stránky jsou zpřístupněny jurisdikci České republiky, tak samozřejmě ty stránky mohou být velice rychle znepřístupněny, smazány včetně konfiskace toho počítače nebo toho serveru, na kterém takovéto stránky jsou.

Štěpánka Čechová: To je velice rychle.

Host (Karel Kuchařík): Velice rychle je v podstatě jenom fyzicky se dostat například na to místo nebo přes toho poskytovatele, který umožňuje šíření takovýchto, zamezit těmto stránkám tak, aby vlastně veřejnost k nim neměla přístup, ale to je v případě, že vlastně je naplněná skutková podstata trestného činu, ale zase vrátím-li se zpátky na tu výrobu nějakých trhavin nebo výbušnin, tak tam v současné chvíli policie nemá žádné pravomoci, ani vlastně likvidovat ty materiály a tady bylo řečeno ještě vlastně o tom anglickém nebo britském návrhu, že vlastně by měl být postihnuto i přístup na ty stránky. To určitě česká policie nezastává s tím, že nelze diferencovat právě to náhodné nebo jakékoliv jiné přístupy právě na tyto stránky. Co by určitě stálo za to a co se bude policie určitě snažit, tak bude distribuce takovýchto stránek a zpřístupňování veřejnosti. Zamezit tomu.

Štěpánka Čechová: Pane Koubský, policie se tedy nemůže stát jakýmisi hekry ve jménu zákona, ale myslíte si, že by bylo třeba reálné, že by se zde vytvořila skupina ne která by napadala stránky oficiální, stránky ministerstev, ale taková, která by ve jménu v uvozovkách dobré věci, napadala prostě stránky teroristických organizací a třeba i ty stránky, které policie postihovat nemůže, to znamená stránky s návody na výrobu výbušnin a podobně?

Host (Petr Koubský): Takže vy navrhujete, aby občané vzali zákon do svých ... .

Štěpánka Čechová: Ne, já se ptám, jestli se dá něco takového třeba od českých hekrů očekávat?

Host (Petr Koubský): Já si myslím, že pokud někdo bude něco takového dělat, tak se stane předmětem zájmu policie přesně tak, jako ti, kteří budu jimi napadeni. To bude na úrovni pouliční přestřelky mezi dvěma gangy. Není mi taková myšlenka nikterak sympatická, v žádném případě bych to ani náznakem a ni slovíčkem nepodporoval, naopak.

Štěpánka Čechová: Pane Kuchaříku, když se Británii podaří, byť ne třeba v tom extrémním slova smyslu, to znamená postihování i prohlížení těch závadných stránek, prosadit nějaké zpřísnění zákona, zřejmě se stane zemí, s kterou se vám, jako policistům, bude velmi dobře spolupracovat, protože prostě budou mít přísnější normy na některé ty zločiny na internetu. Nepodaří se této zemi tím pádem tak nějak vymýtit ze svých elektronických vod ty zločinné organizace a prostě je předat, poslat je do jiných států?

Host (Karel Kuchařík): To se samozřejmě může stát, to už tady bylo řečeno, že v podstatě internet je globální médium, takže tam poměrně jednoduše dochází k těm přelivům do jiných domén, jiných zemí, kde například to není postihováno. Nicméně chápu tu snahu Británie prostě teďko nějakým způsobem zareagovat. Jde o to, maximálně ztížit, znepříjemnit těm potencionálním výrobcům třeba trhavin, kteří by se emotivně momentálně rozhodli něco řešit, mít možnost přístupu k takovýmto informacím, třeba v té národní doméně, pokud hovořím za naši jurisdikci tak, aby to nemohli opravdu emotivně využít a řešit.

Štěpánka Čechová: Pane Koubský, pakliže by se tedy Británii tohle to podařilo, tak jakési vytlačení terorismu ze své elektronické internetové sítě, nespustí to lavinu snahy přijmout také nějaké přísnější zákony? Nedá se očekávat lavinový efekt?

Host (Petr Koubský): No, lavinový efekt se možná očekávat dá, ale ne tím mechanismem, který jste popsala. Ten lavinový efekt může spočívat v tom, že se vytvoří v dalších zemích politická vůle následovat britský příklad. Já si myslím, že je to celé nešťastné, že to zastírá podstatu problému, budí to dojem, že se nějaký problém řeší. Ve skutečnosti se tímhle způsobem vůbec neřeší, ale klidně může nastat i lavina přijímání podobných zákonů po světě. K ničemu to nebude.

Štěpánka Čechová: A pomohl by české policii třeba nějaký zákonem daný seznam stránek, který by nějak vymezoval jejich závadnost nebo seznam závadného u, prostě dá se vůbec tohle to definovat?

Host (Karel Kuchařík): Tam se dá definovat obecně jenom , takže pokud to nebude definováno obecně a jasně stanoveno, že pokud se objeví třeba návody na výrobu trhavin z volně dostupných materiálů, které mohou, a teďka už tady tvořím nějakou legislativu, kterou bych tady asi těžko byl schopen vytvořit takhle spatra, tak je to na místě.

Štěpánka Čechová: Takže ten nějaký seznam závadnosti by policii asi pomohl s reálnějším postihováním těch zločinů internetu.

Host (Karel Kuchařík): Musí být někde zakotveno, že takováto činnost je v rozporu se zákonem, což dneska není. Takže pokud to někde stanoveno bude, budeme jedině rádi.

Štěpánka Čechová: Pane Koubský a nebyla by právě ta snaha stanovit závadnost určitých stránek už počátkem snahy o cenzuru?

Host (Petr Koubský): To by nebyl počátek, to už by byla značně pokročilá cenzura, značně rozvinutá. Já si myslím, že takhle, že tohle je mylná konstrukce. V tuhle chvíli máme trestní zákon, který jednoznačně definuje co je a není trestný čin, dneska je mnoho trestných činů, které lze spáchat jak v tom reálném světě, tak přiměřeně a nelogicky na tom internetu. Prostě internet přišel hodně rychle, je to věc, na který si společnost teprve zvyká a jsme v přechodném období, to si sedne a během několika let, možná deseti, patnácti let, se podobné věci zaběhnou a pokud se dneska přijmou nějaká výjimky a nějaká speciální opatření, stejně se pak zase budou rušit a věci vracet k normálu. O tom jsem přesvědčen.

Štěpánka Čechová: Čili závěrem, kdybychom to měli říct, váš názor je, že cenzuru ve jménu vymýcení terorismu z internetu nezavádět.

Host (Petr Koubský): Ne, především z toho pragmatického důvodu, že by to stejně k ničemu nebylo, nefungovalo by to.

Štěpánka Čechová: Co na to policie?

Host (Karel Kuchařík): Tady neustále používáme slovo cenzura, to určitě není to správné, protože cenzura je prostě kontrovat veškerý za nějakým účelem, tady v tomto případě jde o ty ...

Štěpánka Čechová: Vždyť to by byla kontrola veškerého u za účelem vymýcením stránek s návody.

Host (Karel Kuchařík): To bysme mohli tvrdit, že dneska cenzura funguje, protože, že funguje v celém světě.

Štěpánka Čechová: Jak byste to vy nazval?

Host (Karel Kuchařík): To nejde, nejde o otázku cenzury. Stejnak bysme mohli tvrdit, že cenzura je v současné chvíli například potírání podvodného jednání ve společnosti, že celá společnost je cenzurována, jestli náhodou nedělá podvody. Určitě neexistuje možnost nějakého centrálního serveru, který bude kontrolovat veškerý v síti, to dneska není možné. Jde o to, že v západních společnostech to, co u nás třeba není, je internet už kousek dál i v té legislativě. Tam tyto média jsou zvyšujícím faktorem nebezpečnosti činu.

Štěpánka Čechová: Nebo-li, abychom to zkrátili, to, co vy odmítáte nazývat cenzurou, takže dejme tomu zvýšenou kontrolu určitého chování na internetu ve jménu zabránit terorismu z vašeho pohledu, z pohledu policie ano.

Host (Karel Kuchařík): Tak.

Štěpánka Čechová: Bude určitě zajímavé sledovat, co s tím udělá Velká Británie, možná že i to bude inspirací. Našimi hosty byli Karel Kuchařík, vedoucí skupiny odhalování informační kriminality Policejního prezidia a šéfredaktor časopisu Inside Petr Koubský. Pánové, díky, na slyšenou.

Host (Karel Kuchařík): Na shledanou.

Host (Petr Koubský): Na shledanou.

Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za malou chvíli budeme probírat důvody, proč mladí lidé nechtějí Turecko v Evropské unii a také plán státu na regulaci prostituce. To vše ale až po písničce a aktuálních zprávách.

Protesty Hlasu pro Evropu proti vstupu Turecka do EU

Štěpánka Čechová: Proti vstupu Turecka do Evropské unie protestovali tento týden v Bruselu mladí lidé z iniciativy Hlas pro Evropu. Do té se zapojilo 8 zemí, včetně Česka. Organizátoři chtějí apelovat na evropské politiky, aby 3. října nezahajovali vstupní rozhovory s touto zemí. Nasbírali přitom už na 31 tisíc podpisů Evropanů, kteří to vidí stejně. Archy tento týden odevzdali petičnímu výboru Evropského parlamentu. Jakou motivaci tito mladí lidé mají, to zjišťovala naše bruselská zpravodajka Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Evropu speciálním autobusem objíždějí hlavně mladí lidé. Na tour po 15 evropských zemích se snaží tlumočit tento názor. Soužití tak odlišných kultur v Evropské unii si nedovedeme představit. Například studentka politologie z brněnské Masarykovy univerzity Anna Matušková nikdy v samotném Turecku nebyla, ovšem poslední rok žije v Berlíně, kde je velká turecká komunita.

Host (Anna Matušková): Tam člověk na místě si může představit, jak by soužití vypadalo. Zatím už tam fungují muslimské čtvrti, mladí Turci, kteří se narodí jako Němci často díky tradicím a svým rodinám prostě nemohou žít normálně jako Němci, protože jsou v takové těžké situaci, kdy se mají chovat jako Němci, kdy to od nich vyžaduje německá společnost, ale zároveň i jeho rodina od nich vyžaduje, aby se chovali jako Turci a v tomhle se střetávají dvě zásadní kultury.

Pavla Kvapilová: Annu šokoval například tento zážitek.

Host (Anna Matušková): Já mám tureckou kamarádku v Berlíně, které je 20 let, mluví výborně německy, která se obléká jako já, studuje zdravotnickou školu, zcela emancipovaná, ona mi prostě řekla, že kdyby její rodiče se dozvěděli, že má nějakého přítele, kterého si sama našla, tak úplně bude normální ji zabít a v momentě, kdy vám tohle řekne vaše kamarádka, která žije v Německu, tak se vám to zdá trošku zvláštní. V Berlíně bohužel se za půl roku stalo šest takových, oni nevědí, jak to přesně charakterizovat, jestli to jsou vraždy nebo jestli to je zabití a je to velmi často způsobené rodinnými příslušníky, kteří prostě jsou nespokojeni s tím, že například jejich dcery si najdou nějakého jiného partnera. Samozřejmě jako žena si vážím svých práv a je to pro mě citlivé.

Pavla Kvapilová: Takové věci považuje za nepřípustné i Slovenka Zuzana Ilovská, která pracuje jako office managament v jedné reklamní agentuře.

Host (Zuzana Ilovská): Myslím si, že základní střet je právě ta svoboda. Vlastně ti turečtí obyvatelé nemají takovou svobodu a možnost volby jako my, ať už se to týká rovnoprávnosti mezi muži a ženami nebo teda náboženské svobody.

Pavla Kvapilová: Když to shrneme, tito mladí lidé říkají. Turecko je příliš jiné, ať už kulturně nebo ekonomicky. Myslí si proto, že není správné, aby tato země jednou získala plné členství v Evropské unii. Rozumnou alternativou podle nich je privilegované partnerství. Zároveň si ovšem nepřejí, aby jejich akci samotní Turci interpretovali jako akt nepřátelství, dosvědčuje maďarská koordinátorka kampaně Daniela Czismadia.

Host (Daniela Czismadia): Například já jsem holka a může tu být nějaký muž, který se mi hodně líbí a jsme dobří kamarádi. To nutně neznamená, že si ho chci vzít a tohle je podobná situace. Takže rozhodně to není tak, že bychom neměli lidi z Turecka rádi, to je velmi důležité, že my proti nim nic nemáme. Prostě si ale myslíme, že to nemůže jít dohromady.

Pavla Kvapilová: O svých názorech tito mladí lidé přesvědčují kolemjdoucí a aby na sebe upozornili, vypouštějí balónky, to proto, že právě ty podle nich symbolizují křehkou podstatu Evropské unie. Jinými slovy, když se nafoukne příliš, tak praskne. Jak říká Anna, hlavní je vyprovokovat zájem a otevřít upřímnou debatu.

Host (Anna Matušková): My se snažíme rozdávat naše letáky, jsme velmi otevření komunikování s lidmi, předáváme si informace, takže to není prostě demonstrace kdy bychom to postavili a nekřičeli, my volíme prostě takový víc evropský klidný styl. Snažíme se argumentovat.

Pavla Kvapilová: Proto ji mrzelo, když jim třeba někteří lidé při akci ve Vídni nadávali do Heidrovců. S mnohem kultivovanějším přijetím se prý setkali v Lucembursku. Nečekaným zážitkem bylo, když se z ničeho nic objevil poblíž sám tamní premiér Jean Claude Juncker, popisuje Daniela.

Host (Daniela Czismadia): Zničehonic se tam objevil, šel na oběd. Přišel za námi a ptal se, proč jsme s tou kampaní nezačali dřív. Zdálo se, že opravdu oceňuje naši práci, říkal, že přemýšlíme o stejných otázkách. Tak jsem se ho zeptala, proč by se měli vstupní rozhovory vůbec zahajovat. Vypadá to, jako velmi jasná věc, ale snažíme se ukázat, že ne každý s tím souhlasí a že by to nemělo být jenom rozhodnutí politiků, ale také lidí, kteří tím budou nejvíc ovlivněni.

Štěpánka Čechová: Více o problematice vstupu Turecka do Evropské unie už si povíme s politologem Západočeské univerzity v Plzni Ladislavem Cabadou. Dobrý den.

Host (Ladislav Cabada): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Jak jsme slyšeli, mezi těmi organizátory protestů jsou mnohé mladé vzdělané ženy, jak vnímáte ty jejich argumenty a obavy z Turecka?

Host (Ladislav Cabada): Tak mě se ty argumenty, které jsem slyšel, zdály velmi rozumné a velmi srozumitelné, čili samozřejmě mají právo na svůj postoj a myslím, že ho dobře argumentují. Na druhé straně ty obavy z Turecka jako z muslimské země zcela neodpovídají realitě, protože muslimů žije už nyní v Evropské unie poměrně velké množství a nikdo neříká, že by měli být z Evropské unie vyloučeni nebo že nejsou rovnoprávnými občany nebo členy Evropské unie, čili je to otázka komplikovanější, než jak ji podali ti vaši respondenti.

Štěpánka Čechová: Lidé z Hlasu pro Evropu už nasbírali více než 31 tisíc podpisů a z toho asi třetinu v Česku. Proč podle vás právě naši lidé na to tak dobře slyší, na ty argumenty?

Host (Ladislav Cabada): Tak, já samozřejmě nevím nic o metodologii toho sběru podpisů, jestli to vlastně není jenom náhoda, že zrovna ten sběr podpisů probíhal zrovna u nás, ale umím si představit, že tady do jisté míry funguje poměrně silná a řekl bych i angažovaná vrstva studentů nebo vysokoškolsky vzdělaných lidí, slyšeli jsme, že to jsou mnohdy ženy, čili zdá se mi, že prostě tady nachází ta argumentace pevnou půdu.

Štěpánka Čechová: Na summitu loni v prosinci se unie dohodla, že zahájí letos 3. října vstupní rozhovory s Tureckem, které se o členství v unii uchází už 40 let. Po těch referendech o ústavě ve Francii a Nizozemsku se atmosféra ale trochu změnila. Jak myslíte, že z toho mohou v tuto chvíli evropští politici řekněme vybruslit? Myslíte, že se na tom rozhodnutí nic nezmění?

Host (Ladislav Cabada): Tak, oni z toho právě bruslí už těch posledních 40 let, což ukazuje na komplikovanost toho případu. Je třeba říct, že oni nedali příslib, že Turecko vstoupí nějak brzy, spíše jaksi dali příslib tomu, že zahájí vstupní rozhovory a že v podstatě jakmile Turecko splní všechny podmínky, tak se stane člen Evropské unie. Já jenom připomínám, že České republice to trvalo 15 let, než splnila všechny podmínky a mohla do té Evropské unie vstoupit a nemám pocit, že by to v Turecku mělo trvat méně a že samozřejmě existuje řada překážek na té cestě.

Štěpánka Čechová: A jakou roli podle vás teď hraje to, že předsednickou zemí unie je Velká Británie, která na členství Turecka velmi trvá. Jaké jsou ty hlavní argumenty její?

Host (Ladislav Cabada): Já myslím, že to nehraje žádnou roli, protože předsednictví vždycky trvá jenom půl roku, čili nepochybujme o tom, že Velká Británie nic podstatného neovlivní za těch půl roku. Na druhé straně chápu ten její postoj, Velká Británie patří k těm zemím nebo její političtí reprezentanti patří k té politické reprezentaci, která říká, že evropská integrace má pokračovat zejména v ekonomické rovině, nikoliv tak primárně v politické a kulturní a v té ekonomické rovině samozřejmě potom ty argumenty, které jsme slyšeli, nejsou tak pádné, jako v těch rovinách jiných.

Štěpánka Čechová: A jak si myslíte, že by zapůsobila v Turecku případná brzda nebo zpochybnění tohoto procesu? Nemohlo by to teď, v této velmi choulostivé době po útocích v Londýně vyvolat ještě větší napětí mezi Evropou a muslimským světem?

Host (Ladislav Cabada): Tak, ještě jednou opakuju, že může ty rozhovory s Tureckem nebo respektive snahy Turecka o vstup do Evropské unie trvají už 40 let, čili pochybuji, že by přišlo nějaké razantní prohlášení ze strany evropských institucí, to znamená zejména komise a parlamentu, že se ty rozhovory zastavují, ale můžou se objevovat různé názory, některé z nich taky negativní, tak, jak jsme slyšeli, ale nemyslím si, že by to hrálo nějakou zásadní roli v tomto okamžiku v komunikaci mezi Evropskou unií a Tureckem, respektive Evropskou unií a muslimským světem.

Štěpánka Čechová: Odpovídal politolog Ladislav Cabada. Díky, na slyšenou.

Host (Ladislav Cabada): Na shledanou.

Regulace prostituce u nás

Štěpánka Čechová: Stát se rozhodl regulovat prostituci. Vláda proto schválila návrh zákona ministra vnitra Františka Bublana, který stanoví pravidla pro poskytování těchto služeb. Jasně se určuje, kdo smí profesi provozovat a na jakých místech. Svým tělem by se podle něj mohly živit osoby, kterým je minimálně 18 let. Žádosti o povolení by musely doložit zdravotní osvědčení a výpis z rejstříku trestů. Obce mají získat právo, aby si samy určovaly, na kterých místech se smí prostituce provozovat. Podle ministra Bublana jde o zákon, který dopadne na více lidí, kteří se kolem prostituce pohybují.

Host (František Bublan): Není to přímo restriktivní zákon, ale domnívám se, že mnoho restrikcí z toho vyplývá, je tam také uvedena trestnost pro zákazníky, to znamená, když někdo bude jaksi vyhledávat tuto činnost na těch nepovolených místech, tak může být postižen pokutou až 15 tisíc.

Štěpánka Čechová: Návrh zákona musí ještě projít Parlamentem a získat podpis prezidenta republiky. Proti předloze se ostře staví zejména občanští a křesťanští demokraté. Ostatní koaliční strany, tedy ČSSD a Unie svobody potřebu normy uznávají. Pro dokreslení situace dodám, že podle odhadů policie je v Česku 25 tisíc prostitutek a mají obrat přes 8 miliard korun ročně, které logicky unikají zdanění. Jak by se mohla vyvíjet diskuse v Parlamentu nastíní částečně i následující rozhovor. U tématu vítám poslance za ČSSD Radima Turka, dobrý den.

Host (Radim Turek): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A jeho kolegu, poslance za KDU-ČSL Jiřího Karase. Dobrý den.

Host (Jiří Karas): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane Karasi, začneme u vás. Co je křesťanským demokratům proti mysli na tom, že by stát zákonem jasně definoval pravidla pro provozování prostituce?

Host (Jiří Karas): Já se pokusím říct v této chvíli svůj osobní názor. Já si myslím, že to, co vláda navrhla, je něco nesmírně ostudného. Je to jakási legalizace novodobého otroctví, je to prostě obchod masem.

Štěpánka Čechová: Nebo-li podle vás, vy používáte ten argument, který jsme četli v novinových titulcích, stát se stává pasákem?

Host (Jiří Karas): Já jsem tento výrok nepoužil, ale myslím si, že skutečně tomu tak je a že je to velice nemorální.

Štěpánka Čechová: Pane Turku, reagujte na tento názor křesťanských demokratů nebo přímo poslance Karase.

Host (Radim Turek): Já musím teda zásadně odmítnout, že je to jev, který bych, kdyby se stát stával pasákem. Já musím říct, že především je odpudivé to, když turista, přijíždějí do naší země od západní hranice, se poprvé setká s tímto jevem, který je v podstatě nekontrolován a odvíjí se ve zcela nedůstojných podmínkách a to je skutečně amorální, v příhraničních oblastech především v západních Čechách a v severních Čechách, ale i v jiných místech, a proto si myslím, že je přímo naší povinností, abychom toto tmářství už překonali, abychom se falešně neschovávali za to, že nějaký problém vlastně neexistuje, abychom přijali nějakou, alespoň možnou regulaci tak, abychom ochránili naši společnost a především i naše děti před některými sociálně patologickými jevy.

Štěpánka Čechová: Pane Karas, já navážu na pana poslance Turka. Obce, jako třeba Dubí na Teplicku a další, které mají problém s prostitucí, především příhraniční obce, ten zákon poměrně vítají, protože doufají, že se podaří změnit stav, kdy policie je vůči prostitutkám v podstatě bezmocná. Jste ochotni mu přiznat příznivý vliv alespoň v tomto ohledu?

Host (Jiří Karas): Já si myslím rozhodně, že ne. Některé obce, teď v této chvíli nechci hovořit o této konkrétní obci, pochopitelně mají z toho i jisté příjmy. Příjmy z turistického ruchu a jestliže v této chvíli není schopna policie zasahovat, jak bude prosím vás zasahovat potom později, takže já si myslím, že stát měl konat, stát nekoná, policie měla konat a nekoná a tento stav se tím absolutně ale absolutně nezmění.

Štěpánka Čechová: Nebo-li vy si myslíte, že stát i policie mají už teď v rukou dostatečné prostředky na potírání prostituce a nového zákonu není třeba?

Host (Jiří Karas): Samozřejmě. Jsem o tom přesvědčen. Takže já si myslím, že žádná prostituce z těchto vyhražených míst se nevymýtí, že se vůbec nic nestane a že jenom těm, kteří jsou svázáni s kriminální činností posílíme jejich pozice. A konec konců už celá řada policistů v tomto smyslu, jak já teď hovořím, se vyjádřila také.

Štěpánka Čechová: Pane Turku, můžete panu Karasovi nějak vyvrátit tento názor?

Host (Radim Turek): Tak, já mám právě dojem, že obce se intenzivně snaží už od roku 97 minimálně, co já si dobře pamatuji z jednání v Poslanecké sněmovně, aby naopak byla přijata opatření, aby obce měly možnost dávat i své vlastní tvrdé vyhlášky pro regulace tohoto jevu ve svých obcích. Domnívám se, že právě policie je často velice bezzubá a neumí dostatečně účinně zasahovat, a proto potřebuje konkrétnější předlohu a myslím si, že právě tato novela by měla přinést i to, že budeme se lépe bránit před organizovaným zločinem a právě tou určitou kontrolou, samozřejmě nejsme tak naivní, abychom si mysleli, že tento jev vymýtíme a jestliže nejsme schopni a pokud existuje i poptávka, tak nejsme schopni tento jev vymýtit, tak musíme alespoň být schopni tento jev dostat do patřičných mezí, to znamená, aby se na prostitutky a prostituty nenapojovali ve zvětšené míře zločinci z organizovaného zločinu, i když ten tam samozřejmě vždycky nějakým způsobem je, ale jestliže budeme mít účinnou novelu, budou i policisté účinněji zasahovat.

Štěpánka Čechová: Pane Karasi, pokud vy říkáte, zákon nepotřebujeme, jak byste řešil ten stav, o kterém tady pan Turek mluví a který je dobře znám každému, kdo se kdy pohyboval na hranicích a kde vidí mnoho nabízejících se žen a popřípadě i prostitutů mužů?

Host (Jiří Karas): Víte, já bych doporučil panu poslanci Turkovi, aby vyjel za hranice, aby se podíval do Rakouska, aby se podíval do Německa, tam ta situace se prakticky vůbec nezměnila. Takže návrh tohoto zákona, opakuju, skutečně vůbec, ale vůbec nic nevyřeší.

Štěpánka Čechová: No a co by to tedy vyřešilo?

Host (Jiří Karas): Zatlačit prostituci jako okrajový jev někam do podsvětí, policisté aby konali, když mají konat, stát aby konal, myslím si, to by bylo řešení a potom je zde nasnadě i celá řada takových opatření legislativních, navštívit třeba Švédské království, podívat se, jak to funguje ve Švédsku, jaká tam přijali opatření, jakou tam mají legislativu a myslím si, že to by ukázalo směr, kterým se můžeme ubírat, anebo Spojené státy americké.

Štěpánka Čechová: Podívejme se teď konkrétněji na určitý bod toho návrhu, to, že mají prostitutky být zdravé a plnoleté, to je asi bez diskuse, co ale požadavek na doklad o trestní bezúhonnosti? Pane Turku, to tady pak budeme mít nejbezúhonnější sbor legálních provozovatelů nejstaršího řemesla a ti, kteří mají nějaký ten škraloup se svým tělem budou stejně obchodovat načerno nebo jak to chcete zařídit?

Host (Radim Turek): Tak, samozřejmě, já jsem již neměl možnost dostatečně a podrobně se seznámit s navrhovanou úpravou, protože teprve je známá pár dní, nicméně samozřejmě beru to jako syrový materiál, který ještě bude nějakým způsobem upravován a konkrétně ta bezúhonnost a beztrestnost si myslím, že přinejmenším bude sporná, protože víme dobře, že právě ženy, které provozujou toto řemeslo, ne vždycky mají čistý trestní rejstřík a já bch ještě chtěl reagovat i na poznámku ...

Štěpánka Čechová: Reagujte, ano.

Host (Radim Turek): ... pana Karase o zahraničních zkušenostech. Naopak, právě z řady zemí, které pan poslanec vyjmenoval i vychází nová novela, alespoň podle dostupných informací, které mám a vlastně je to kombinace obého, to znamená, je tam i dílem to, že bude trestán zákazník v případě, že službu bude vyhledávat na místě, které k tomu není určeno, jako je tomu třeba ve Švédsku nebo ve Spojených státech a na druhou stranu země, jako Německo, Rakousko a Holandsko přijalo právě opatření, že se prostituce prostě provozuje ve vymezených místech, které schválí radnice či obec a tam v těchto místech je důsledně kontrolována a policie každý prohřešek má možnost sankcionovat vysokou pokutou. Takže já si myslím, že naopak jsme se použili a samozřejmě není nám neznámý ten problém z okolních zemí, to by bylo velice naivní, kdybychom pracovali bez těchto zkušeností.

Host (Jiří Karas): Mohu, paní redaktorko?

Štěpánka Čechová: Ano, já jsem se zrovna chtěla zeptat, jestli jste vůbec ochoten, pokud by ten zákon doznal nějakých změn a pokud tedy, jak pan Turek tvrdí, se čerpá i ze zahraničních skutečností, připustit jeho podporu ve Sněmovně v případě, že by se změnil?

Host (Jiří Karas): Ne, rozhodně, pokud tento zákon bude formulován tak, jak je, tak myslím si, že mou podporu určitě mít nebude a to, co řekl před chvílí pan poslanec Turek, vlastně potvrzuje jenom to, že já jsem měl pravdu. A ještě mimochodem, jak tento návrh zákona je licoměrný, dovím si ukázat na jednom příkladu. Žena musí prokázat, že je zdravá, čili musí mít u sebe nebo prostě někde mít lékařské potvrzení, ale zákazník ho potřebuje? Nepotřebuje. Čili je to, víte, je to prostě tak kontroverzní návrh zákona a znova opakuju, zahraniční zkušenosti s regulací prostituce mluví v neprospěch návrhu tohoto zákona.

Štěpánka Čechová: I náš rozhovor ukázal, že debata v Parlamentu bude určitě bouřlivá, pánové, já vám v tuto chvíli děkuji za rozhovor. Počkáme si na to, co s tím v Poslanecké sněmovně uděláte. Odpovídali poslanci ČSSD Radim Turek, díky, na slyšenou.

Host (Radim Turek): Na slyšenou.

Štěpánka Čechová: A poslanec KDU-ČSL Jiří Karas. Díky také, na slyšenou.

Host (Jiří Karas): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: A pokud byste snad nebyli z postoje našich politiků příliš moudří, nabízíme vám na prostituci ještě jeden úhel pohledu ve fejetonu Jana Pokorného.

Jan Pokorný: "O prostituci se říká, že je nejstarším řemeslem. Jak zjistit, zda má tento přívlastek právem? Kdo byl tím prvním, kdo si nechal za erotické služby zaplatit? A kdo byl tím platícím? Byl to kdysi dávno někdo druhu homo habilis, člověk zručný, který žil před dvěma a půl miliony let nebo, a to spíš, člověk vzpřímený, homo erektus, který už dovedl dorozumívat se sem tam nějakým skřekem. Co nabízela vzpřímená žena je asi zřejmé, ale čím se revanšoval vzpřímený muž, těžko říct. Možná pazourkem nebo rozdělal oheň.

Každopádně, jak šel čas, prostituce se vyvíjela a dnes není problém objednat si tuto službu v některé z proslulých ulic, u silnice na severu Čech, ve veřejném domě, diskrétním privátu nebo vám ji přivezou až domů. Tam, kde je poptávka, je i nabídka. Vláda chce tento vztah svázat novými pravidly. Službu může poskytnout jen osoba dospělá, pojištěná a zdravá a hlavně trestně bezúhonná. Je to chytře vymyšleno, než si zájemce o erotickou službu tohle všechno ověří, dá se předpokládat, že jeho poptávka značně ochabne. A pokud ne, nabízí se úvaha, zda by, pokud bude prostituce postavena na roveň živnosti, nebylo možné odečíst finanční výdaj z daňového základu.

Ale možná je zbytečné o tom spekulovat, protože do hry ve Sněmovně při schvalování tohoto návrhu vstoupí starost o věci veřejné, tedy politika a kdoví, jak to všechno dopadne. Politici ostatně už s debatou začali. Odpůrci vládního návrhu říkají, že stát se stane pasákem. To ale trochu přehánějí, je-li stát pasákem, čím jsou jeho občané? Neměli bychom se vlastně urazit? My občané přece nejsme žádné tyhle ty."

Štěpánka Čechová: Fejeton Jana Pokorného uzavřel dnešní scénář Týdne v tahu. Za týden v sobotu po 17 hodině pro vás budou opět připraveny zajímavé reportáže a rozhovory k událostem, které přinese následujících 7 dní. S přáním příjemného večera se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.