Šimůnková: Příčinou protiromských nálad je především nespokojenost v občanském soužití
Už dva víkendy po sobě otřásají Českými Budějovicemi rasové nepokoje. Střetům demonstrantů s Romy na tamním sídlišti Máj musela v obou případech zabránit až policie. Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové protiromské nálady v poslední době v Česku přibývají. Důvodem je podle ní nespokojenost v občanském soužití.
Situace v jižních Čechách se podle Moniky Šimůnkové značně liší od situace v problémových lokalitách na severu Čech, kde před dvěma lety sociální napětí eskalovalo a kde byly akce organizované hlavně pravicovými extremisty.
„Musíme si uvědomit, jak ty konflikty v poslední době vznikají. Začne to konfliktem ve vzájemném občanském soužití, kdy se třeba na pískovišti střetly romské a neromské děti. A v okamžiku, kdy je v tom ten romský prvek, bohužel to v poslední době přeroste až v to, co jsme mohli vidět v Českých Budějovicích,“ uvedla.
Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, řekll, že určitým problémem je i vybavenost budějovické sídliště Máj, které nenabízí mnoho možností pro trávení volného času.
„To může být trochu potíž, že sídlišti chybí občanská vybavenost. Na druhou stranu se ukazuje, že soužití na sídlišti není dlouhodobě špatné, že tamní Romové nepatří mezi sociálně vyloučené obyvatele. Takže pokud se tam objevuje nějaké protiromské napětí, přichází z venku,“ řekl.
Podobné situace, jako konflikt na sídlišti Máj, podle Šimůnkové zneužívají extremisté ke svému zviditelnění se na jakémkoli místě v České republice, kde k něčemu takovému dojde.
„Ono se to šíří na internetu. To je náš poznatek z poslední doby, že právě tyto informace se potom šíří v daleko větším měřítku a možná ne úplně pravdivě po internetu a na to se nabalují extremisté, kteří se tak zviditelňují,“ řekla.
„A bohužel dochází k tomu, že je přijímán princip takzvané kolektivní viny na základě etnického principu. Tedy to, co se stalo jako individuální konflikt dvou, se přenáší na celé etnikum, v tomto případě na Romy,“ přiblížila.
Také podle Šimáčka se nějaký banální případ stane záminkou k nějakým masovým nepokojům. „To se může stát kdekoli. Lidé, kteří byli tvrdým jádrem nepokojů, jsou programově rasisticky zaměřeni. A připojují se lidé, ve kterých je nahromaděná jistá frustrace, jistá agrese. Možná jsou sympatizanti ultra pravice,“ vysvětlil.
Podle Šimůnkové je částečným řešením situace vzájemná komunikace. „Že se o tom bude s těmi lidmi o těchto problémech mluvit. Myslím především radnice a ty, kteří mohou rozhodovat o určitých věcech. Lidé musí mít možnost ventilovat svoje problémy a mluvit o nich,“ uvedla.
