Sháněl peníze pro komunisty, pak před nimi utekl. Kdo byl Zdeněk Toman?
Do kin přichází film o Zdeňku Tomanovi. Snímek vypráví příběh rozporuplné osoby, šéfa tehdejší zahraniční rozvědky, který ovlivnil vývoj v poválečném Československu. Natočil ho režisér, producent a spoluscenárista Ondřej Trojan.
K myšlence natočit film o Zdeňku Tomanovi ho přivedla Zdeňka Šimandlová, která mu předložila tlustý stoh papírů, respektive scénář. „Postava Tomana mě zaujala. A všechno to, co se kolem něho dělo – že se pohyboval ve vysokých politických kruzích,“ přibližuje.
Toman získal za rok 2018 nejvíce nominací na Českého lva – celkem 13. Podívejte se na kategorie, ve kterých o ceny bojuje. O vítězích se rozhodne 23. března 2019.
Jak Trojan říká, chtěl natočit nekompromisní, herecký film, ale zároveň pravdivý – každý obraz ve scénáři tak musel podrobovat rešerši s historiky.
Kdo to ale vlastně byl Zdeněk Toman? Maďarský žid narozený na pomezí Slovenska a Podkarpatské Rusi. V Praze se mu podařilo vystudovat práva, druhou světovou válku přečkal v Londýně jako úředník exilové vlády.
Jako zapálený komunista se snažil vstoupit do strany. „Když se vrátil po válce do Prahy, vyhlédl si ho Slánský a zaúkoloval ho, aby sháněl pro stranu prachy, protože si myslel, že Londýn zná jako své boty a že tam bude bezvadně šmelit a kšeftovat,“ vysvětluje.
Určitě pozitivní stránkou je to, že se díky Tomanovi dostaly stovky židů přes Československo do bezpečí. I když to dělal za peníze. „Bez něj by se židé do Palestiny nedostali, ani první zbraně. Kdoví, jak by to se státem Izrael dopadlo,“ dodává Trojan.
Na komunisty toho věděl moc
Těsně po únoru 1948 Tomana komunisté zavřeli – věděl toho na ně moc, tak se ho snažili zbavit. „Kšefty mu šly tak dobře, že si to ani Slánský nedokázal představit,“ doplňuje režisér.
Tomanovi se ale podařilo z vězení utéct. Přešel hranice do Bavorska, a pak utekl do Venezuely, kde měl nejstaršího bratra. „Díky tomu, že měl vyvezené obrovské majetky, se mu dařilo velmi dobře až do smrti,“ uzavírá Trojan.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Babiš nevyřešil vůbec nic. Slova o trustu mají stejný význam, jako kdyby sepsal závěť, tvrdí právník
-
Rusko má cíl, chce ovládnout celou Ukrajinu. Evropa ani USA plán nikdy neměly, jen reagujeme, míní Bříza
-
Agrofert bez dotací od úterý? SZIF je připraven je stopnout, dokud nebude Babišův střet právně vyřešen
-
Babišův návrh řešení střetu zájmů mnohé překvapil. Odcházející vládě sebral vítr z plachet, říká politolog