Šaty pro pěvkyni jsou pracovní oděv. Při nádechu se hrudník zvětší o deset centimetrů, popisuje módní návrhářka

Když se vás s Magdalenou ptali, kvůli jakým šatům byste skočily do ohně, ty jsi řekla, že kvůli žlutým. Co je na nich tak speciálního?

Mají chytře vymyšlenou konstrukci. A jsou hrou náhody. Měla jsem v hlavě nápad, ale nestačila mi šíře látky, tak jsem to doplnila šedou látkou a vznikl akcent navíc. Mám ráda, když mám něco vymyšleného, ale najednou zjistím, že to nevychází, a tak přijde na řadu náhoda, která ten model dotvoří.

Magdalena Kožená s Danielou Flajšarovou|foto:Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Věděla jsi, jak se šijí šaty pro operní herečku?

Nevěděla, učila jsem se to. Magdalena nechtěla ten styl šatů, které nosí operní divy. Chtěla něco civilnějšího a myslím, že tento trend na jevišti odstartovala. Říká, že ráda lidi překvapuje tím, co má na sobě. Tak to beru jako výzvu.

Čtěte také

Danny Lakerová: Přilákejme lidi zpět do kamenných obchodů. Móda pak může být ekologičtější

Kostým pro operní pěvkyni je vlastně pracovní oděv. Když se operní zpěvačka nadechne, rozšíří se jí hrudník o několik centimetrů, Magdě o 13, takže všechny látky musejí být elastické. Jednou jsem ušila šaty se sametovými pruhy ve výstřihu a Magdalena mi o koncertové pauze volala, ať s nimi přijedu něco udělat, že se v nich nedá zpívat. Tak jsem nasedla do auta, dojela do Salzburgu a ručně je přešila.

V roce 2012 jsi dělala vstupní oblečení na londýnskou olympiádu. Jak na to vzpomínáš?

Tu nabídku jsem přijala s tím, že to bude jednoduché. Sport i sportovní oblečení je mi blízké. Měla jsem nápad, jak ušít úpletová saka, takže jsem se těšila. Pak přišla první prezentace, dostala se do médií a já začala dostávat strašné maily, že jsem zneuctila sportovce – my jsme totiž do modelu zakomponovali holinky.

Pamatuji si, že jsem to zahájení vůbec nedokázala vnímat, upadala jsem stresem do kómatu. Později na Twitteru psali, že naše kolekce byla nejzajímavější a další den jsme dostali první cenu Timesů. A zajímavé je, že se najednou začaly proměňovat i ty maily.

Šaty mezzosopranistky Magdaleny Kožené od Daniely Flajšarové|foto:Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Jak se cítí návrhář, když jde na molo?

Vždycky cítí napětí. Jednou jsme ušili kolekci z nádherných italských látek, na přehlídku jsme se těšili, jenže nikdo netleskal. Nelíbilo se to. Když jsme si to později rozebrali, došlo nám to. Přehlídka je divadlo a s tím vědomím to musíš vymýšlet. Ne ukázat hezký materiál, který je hezký na dotek. Na přehlídce pracuje oko.

Hodnotí Daniela Flejšarová lidi podle toho, co mají na sobě? A jak velkou má doma šatní skříň? Poslechněte si celý rozhovor.