S Petrem Pithartem o znovuzvolení předsedou Senátu

Host (Petr Pithart): Skoro všecko je v politice výsledkem dohod a to snad je dobře nebo snad by to měl být výsledek nedohod? Je to výsledek dohod, ale je to už po třetí a snad je v tom něco víc než pouhé vyvažování výhod a nevýhod pro jednotlivé, kdyby to bylo poprvé, možná, že bych nad Vaší otázkou více hloubal.

Moderátor (Jan Pokorný): Nikdo z nově zvoleného vedení senátu neměl vlastně protikandidáta. Je to dobře?

Host (Petr Pithart): To je právě ten výsledek dohod, samozřejmě, že na začátku to tak nebylo a když se skládá každé dva roky celá ta nová struktura orgánů a jejich šéfů v senátu, tak to máte, jako když máte před sebou rozloženou tu velikou takovou tu skládačku, ty puzzle a to Vám buď vyjde celé a nebo Vám to prostě nevyjde, nemůže se stát, že Vám tři kostičky zůstanou stranou nebo že někde zůstane prázdný prostor, pak už to musí vyjít všechno, ale nemyslete si, že to tak, Vy si to nemyslíte, že to tak bylo od začátku. Ne, bylo to velmi složité a já jsem teď řídil schůzi a v závěru jsem všem děkoval, nejenom za vůli dohodnout se, ale i za schopnost dohodnout se a ze všeho nejvíc za vůli dodržet slovo, jinak bychom to nesložili nikdy.

Moderátor (Jan Pokorný): Sám se, pane předsedo, pochopitelně setkáte s názorem, že Vaše kandidatura na předsedu senátu je jakousi pojistkou, kdyby se Vám to nepovedlo s kandidaturou na hlavu státu. Dokážete přesvědčit, že to tak třeba není?

Host (Petr Pithart): To by se určitě neříkalo, kdybych byl předsedou senátu zvolen před rokem a půl, teď se tady sešla náhodou, prezidentovi uplyne mandát a senát také funguje ve dvouletých intervalech, kdyby se tato dvě data nesešla, nikoho by to nenapadlo, protože kam se podíváte, tak na funkci hlavy státu kandidují premiérové, starostové největších měst, typicky ve Francii, nejste-li starostou Paříže nebo Marsei, máte malou šanci stát se prezidentem. Je to všude úplně normální, že se nekandiduje tak říkajíc s parteru, ale že se začíná u vysokých funkcí. Tady ta shoda okolností možná mě v očích některých lidí poškozuje, zejména v očích těch, kteří se domnívají a já jsem zděšen, kolik takových lidí je, že já chci mít obě ty funkce.

Moderátor (Jan Pokorný): To byste ani nemohl.

Host (Petr Pithart): To je naprosto vyloučeno samozřejmě. Jedna funkce začíná, druhá končí.

Moderátor (Jan Pokorný): Dnes po půlnoci jste potvrdil rozhodnutí kandidovat i na prezidenta v pořadu televize Prima K věci, zároveň jste uvedl, že se Vám to předchozí vyhýbavější vyjádření ze včerejšího odpoledne příliš nepovedlo. Jak se to mohlo stát?

Host (Petr Pithart): Podívejte se, nejsem já sám, který je dneska před obtížným rozhodováním. Po pravdě řečeno, rozhodování vedoucích lidí v Sociální demokracii ještě mnohem těžší, já jsem přesvědčen, že také váhají, to je úplně normální, to je v pořádku, ale to základní platí a zůstává, na tom neměním nic.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy jste člověk, pane předsedo, který dokáže přemýšlet nejenom politicky, ale i politologicky, řekněme. Rád bych od Vás slyšel, zda je zdravé pro naše politické prostředí, aby vládní koalice měla tři nejvyšší ústavní funkce.

Host (Petr Pithart): To jsou věci, které se utváří v čase, není žádné pravidlo nikde ve vyspělých demokraciích, že by opozice a vláda měla v tom či v onom poměru dělit o ty nejvyšší funkce. Důležité je, že jsou zastoupeni, teď mám na mysli opozice, v obou komorách v senátu velmi silně, že mají často místa v kontrolních orgánech, to je důležité, ale žádná formule, podle kterých by se rozděloval poměr těchto funkcí, ostatně, vždyť je nemáme všechny obsazeny a nezapomeňte, počítejme do toho i tu instituci, o které se teď nemluví, ale budeme o ní mluvit hodně v polovině příštího roku, je to ústavní soud.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale ty čtyři hlavní ústavní posty, prezident, premiér a předsedové obou komor.

Host (Petr Pithart): A vy počítáte prezidenta kam?

Moderátor (Jan Pokorný): Ještě ho nepočítám, chtěl jsem se zeptat a tady jsem se Vás neptal, jestli je to zvykem nebo jestli jsou na to nějaké formule, ale jestli si myslíte, že je to zdravé pro to politické prostředí, když strana vládní koalice obsadí, při nejmenším, tři nejvyšší ústavní posty?

Host (Petr Pithart): Kdybych měl pocit, že opozice je v této zemi jakkoliv umlčována, tak bych samozřejmě měl obavy, jestli je to zdravé, ale protože tomu tak není, tak si myslím, že to je jedna z možností, jsou jistě i jiné.

Moderátor (Jan Pokorný): Ovšem v případě, že v prezidentských volbách uspěje některý z kandidátů stran nynější vládní koalice, tak by to mohlo znamenat v jisté konstelaci všechny čtyři ústavní funkce.

Host (Petr Pithart): Ano, na to odpovídám těm, kteří by to chtěli zpochybňovat slovy Občanské demokratické strany, prostě to je výsledek voleb a ne jedněch, celé řady voleb, voleb uvnitř orgánu, to je prostě výsledek voleb, ale podívejte se, jaké vysoké zastoupení má třeba opozice v senátu, má dva místopředsedy, předtím měla jednoho, má tři velmi důležité výbory, to přece vůbec neznamená, že opozice je nějak zatlačována. Teď jsme to rozhodli, před několika hodinami a mám z toho dobrý pocit, že opozice je tak dobře zastoupena.

Moderátor (Jan Pokorný): Jakou shledáváte logiku a nebo taktiku v tom, že se strany té nynější vládní koalice už dávno nedomluvili na společném kandidátovi na budoucí hlavu státu?

Host (Petr Pithart): Protože se tady neumíme dohadovat, pořád nám to nejde.

Moderátor (Jan Pokorný): Promiňte, na začátku rozhovoru jste si chválil, jak se u nás umíme dohodnout. Host (Petr Pithart): To bylo uvnitř senátu, senát není a doufám, nikdy nebude tak stranicky vyhraněn jako sněmovna. To není náhoda, to není tím, že jsme tady zrovna my a ne tamti, to je prostě dáno tím, že ústava činí ze sněmovny to základní kolbiště, kde politické strany bojují o všechno, o každý metr, bojují o rozpočet, bojují o to, jestli vláda bude nebo nebude mít důvěru. My takovýmto kolbištěm nejsme, tady ta dohoda je pravděpodobnější, tady se podařila.

Moderátor (Jan Pokorný): Vraťme se k tomu, že jste se nedohodli ve vládní koalici na společném kandidátovi.

Host (Petr Pithart): Ta za prvé není všem dnům konec, ta volba je až patnáctého ledna.

Moderátor (Jan Pokorný): Promiňte, že Vás přerušuju, až nebo už?

Host (Petr Pithart): Až. Tak dobře, teď jsme tady ustavovali senát, nemůžete mít všecko najednou, donedávna jsme nevěděli, jestli půjde o přímé nebo ty tradiční volby, já jsem, teda bylo nás mnoho, jsme byli samozřejmě pro přímé volby, asi by to bylo tak, že jiný kandidát by byl postaven třeba do přímých a jiný do těch parlamentních.

Moderátor (Jan Pokorný): Už je jasné, že to tak nebude.

Host (Petr Pithart): Teď je to teprve všechno jasné a toho času není málo na to, aby se k takové dohodě došlo.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže vládní koalice, když se to vezme selským rozumem, se možná domluví na jednom společném kandidátovi, který bude relevantním oponentem třeba, dnes už známému, kandidátovi za ODS?

Host (Petr Pithart): Vládní koalice, zejména Sociální demokracie, čeká s určitými možná i obavami na to sobotní rozhodující grémium, kde tato strana konečně postaví svého kandidáta. Dokonce je možné, že ani v tu sobotu se to nepovede, že třeba pověří užší orgán, aby ho dohodl s ostatními, aby ho jmenoval, takže vládní koalice teď je na tom tak, že její nejsilnější strana nemá kandidáta.

Moderátor (Jan Pokorný): Je na tom vládní koalice, promiňte, tak, že křesťanští demokraté a unionisté nenamítají nic proti společnému kandidátovi vládní koalice, naopak za jistých okolností.

Host (Petr Pithart): Ale to víte, že si ho všichni přejeme, problém je samozřejmě v tom, že v tuto chvíli ho nemáme, všichni si to přejeme, protože takový kandidát by mohl být zvolen, já netvrdím v prvním kole, ale ten den, protože jsem hluboce přesvědčen, že my bychom si neměli dovolit takové riziko, představit se světu, představit se partnerům v Evropské unii jako ta země, která jako, svého času, Slováci za Mečiara, prostě čtyřistasedmdesát dní bylo bez hlavy státu, to svědčí o tom, že buď mají špatná pravidla v té zemi nebo že tam nemají komunikativní politiky. Já bych si velmi přál, aby to bylo ten den, toho patnáctého, takže se určitě bude pracovat na hledání společného kandidáta.

Moderátor (Jan Pokorný): Bude ovlivněn ten společný kandidát tím výsledkem sobotního jednání Ústředního výkonného výboru Sociální demokracie? Rozumím tomu dobře?

Host (Petr Pithart): Určitě, Sociální demokracie si ale stanovala pravidla, dohodla se na referendu v kombinaci vnitrostranického a veřejného.

Moderátor (Jan Pokorný): Chcete tím říct, že si tím zkomplikovala život.

Host (Petr Pithart): Že si tím zkomplikovala život, já myslím, že to všichni vědí a teď skládají jednu z maturit, jak z toho ven.

Moderátor (Jan Pokorný): Připadá Vám situace před volbou prezidenta, byť to bude až, jak říkáte Vy, za měsíc, přetaktizovaná?

Host (Petr Pithart): Ne, myslím, že ne, akorát se ukazuje, že v Sociální demokracii, ale to je normální u vládní strany, existují křídla, to znamená i vnitřní pluralita, já to nekritizuji, já to pokládám za normální a zdravé, já se děsím spíš stran, které jsou naprosto jednotné a jsou to strany, kterým se pak říká vůdcovské, to není Sociální demokracie. A budou se muset dohodnout mezi sebou, to je normální.

Moderátor (Jan Pokorný): Je potřeba tomu rozumět tak, že samozřejmě ten vlastní kandidát je pro tak silnou stranu jako je Sociální demokracie prestižní záležitostí?

Host (Petr Pithart): Samozřejmě, vládní strana nebo nejsilnější strana vládní koalice by měla navrhnout někoho, kdo má skutečně šanci, že projde, to by jistě vnímali jako jistou blamáž, kdyby tomu tak nebylo.

Moderátor (Jan Pokorný): Teď Vás budu chvíli, k Vaší velké radosti, zkoušet, kdo by to měl být?

Host (Petr Pithart): Já se nedám, ne, já respektuju Sociální demokracii, je to náš partner, já si přeji, aby se vládní koalice udržela a za všeho nejhorší by bylo, kdybych teď já radil sociálním demokratům, koho mají vybrat. Oni vyberou a nepochybuju, že hodinu poté začnou s ostatními partnery ve vládě komunikovat a dohadovat se.

Moderátor (Jan Pokorný): Těžko by mohl být asi tím společným kandidátem vládní koalice bývalý premiér Zeman.

Host (Petr Pithart): To jste řekl Vy.

Moderátor (Jan Pokorný): Když si promítnu zpětně postoje unionistů, ale i některých křesťanských demokratů, tak to neříkám jenom já.

Host (Petr Pithart): Dobře, ale říkáte to už podruhé a já Vás poslouchám.

Moderátor (Jan Pokorný): Podle dnešního Práva říká předseda poslanců Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý: "ODS má navrženého kandidáta, kterého podpořila sedmapadesát poslancům a šestadvacet senátorů a hodláme ho prosazovat ve všech situacích, tedy ve všech opakovaných volbách." Vlastimil Tlustý dodal, že i Václav Klaus souhlasí s tím, že bude nominován opakovaně. Je to logická taktika vyvolaná vlastně i kandidaturou Miloše Zemana?

Host (Petr Pithart): Já od Občanské demokratické strany jsem nikdy nic jiného nečekal, než že budou všude vždycky a znovu a znovu navrhovat Václava Klause.

Moderátor (Jan Pokorný): Jsou konzistentní tedy v tom případě.

Host (Petr Pithart): Naprosto, to je strana, která zřejmě nemá takové problémy jako Sociální demokracie a uvidíme, jestli to je k jejímu dobru nebo ne.

Moderátor (Jan Pokorný): Neměl, pane předsedo senátu, pravdu prezident Havel, když už před dávnou dobou vyzýval politické strany, aby včas řekly, kdo je jejich kandidátem na prezidenta, aby tak nebyla příští hlava státu vybrána na základě politických handlů?

Host (Petr Pithart): Měl pravdu a je třeba to znovu připomínat, že tu možnost všichni měli. Já sice nejsem v tuto chvíli nominován formálně, ale KDU-ČSL svého kandidáta měla nejdřív a i když to bude stvrzeno někdy v polovině prosince, tak tady není pochyby. My jsme výzvě Václava Havla rozuměli jako moudré. Ano, teď, máte pravdu, teď budou vznikat, ať to dopadne jakkoliv úvahy, které bude někdy snazší, někdy obtížnější vyvrátit, to znamená, že se kšeftuje, ale, víte, někteří mediální lidé už to hodně přehánějí. Já jsem slyšel úvahy, že v tom kšeftu už je i předseda Ústavního soudu pan Kesler, je sice v tuto chvíli v pracovní neschopnosti, ale je a já si myslím, že zůstane předsedou Ústavního soudu. Přesto se v těch kalkulacích počítá už i s ním, takže zase my se nesmíme nechat touhletou potřebou některých médií, prostě ze všeho udělat špinavej kšeft, nesmíme se do toho nechat vnutit, tak to není.

Moderátor (Jan Pokorný): Nechme v poslední otázce média médiemi, ale co si o tom má pomyslet normální občan, který tu politiku sleduje jenom okrajově?

Host (Petr Pithart): Co si má myslet? Občan by měl vědět, že poprvé od roku 1918 v této zemi bude volena hlava státu v situaci, kdy ve chvíli, kdy poslanci a senátoři, volitelé, usednou do svých lavic, nebude jasné, kdo tou hlavou státu bude. Já bych to mohl doložit, je to hračka, ve všech volbách, za první republiky, po válce, v letech normalizace i po roce 1989, to vždycky bylo jasné, takže my poprvé opravdu volíme prezidenta republiky, tak proč si myslet, že to všechno bude hladké, že se všechno podaří na první pokus, učíme se. Jde o to, aby to nebyly opravdu, jak Vy říkáte, kšefty.

Moderátor (Jan Pokorný): Kšefty jste říkal, s odpuštěním, Vy, pane předsedo, já jsem říkal handly.

Host (Petr Pithart): Vy jste říkal handly, tak které slovo je lepší a které horší?

Moderátor (Jan Pokorný): To už nechme, ať si posluchači vyberou. Vám děkuju za rozhovor, na shledanou.

Host (Petr Pithart): Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, máte slovo.

Dotaz posluchače: Dobrý den, Binka, Praha, slyšíte mě, pane Pokorný?

Moderátor (Jan Pokorný): Ano, ano, pane Binko.

Dotaz posluchače: Zdravím také pana předsedu a já vím, že pan předseda nemá rád, když se mu připomíná jeho komunistická minulost, ale podívejte se, jestliže někdo z marxistické strany přes několik partaí skončí nakonec u křesťanských demokratů, tak to je skutečně drzost. A naposledy, pane předsedo, když jste dovedl disidenta, který byl zavírán za komunistů, podporoval bývalého komunistu Šticha, tak to už je dost silná káva. Prosím Vás, pěkně, nehrajte si na politika, když jste slouhla Sociální demokracie. Děkuji Vám.

Moderátor (Jan Pokorný): Haló, dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den, Dostál.

Moderátor (Jan Pokorný): Vítejte, pane Dostál.

Dotaz posluchače: Já nebudu opakovat něco podobného, ale starší lidé mají za sebou, já myslím, něco a mně se moc líbí, že pan Motejl prostě dokázal přiznat tu vážnou autonehodu, která mu určitě příliš nepomůže, ale u pana Pitharta mám takovou určitost. Podívejte se, pokud jsem slyšel, možná, že nepřesně, on publikoval pod autorským jménem Podiven a sice knihu Češi v dějinách a když jsem do dozvěděl, že tam v té knize je, Neruda byl citový deviant nebo Masaryk povrchní myslitel a dokonce podlý politik, opravdu bych potřeboval vědět, jestli to je pravda nebo ne. Děkuju.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Haló, dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den přeju České republice, tady Brzák z Chocně.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Brzáku.

Dotaz posluchače: Já bych si chtěl jenom, jak se říká, přisolit. Zdá se mi, že naše politická skvadra nedospěla v tomto třetím tisíciletí ještě k politickému rozumu, protože do dnešního dne nebyli schopni schválit přímou volbu prezidenta. Myslím si, že to je právě největší problém, že pokud ta demokracie má být celá a neodkrojená, tak pak tato volba, která bude, to bude jenom tijátr, bude to představitel, který vzejde z politického obchodu a doufejme, že nebude špinavý. Na slyšenou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Haló, můžete mluvit.

Dotaz posluchače: Okrač, severní Čechy, dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Vítejte.

Dotaz posluchače: Pane Pitharte, vím, že posloucháte, samozřejmě, chtěl bych jenom říci, že do 1968 jste byl ohromný komunista, to vám nevadilo, ta spousta mrtvých lidí, který Komunistická strana za sebou má a dneska, když jste diskvalifikován pro jakoukoliv funkci, zastáváte tak vysoké funkce a to nejste sám, to vás je víc takových. Vám patří plivnout do obličeje.

Moderátor (Jan Pokorný): Tak tento telefonát už dál poslouchat nebudeme a předsedovi horní komory se omlouváme za to, že máme i takovéhle posluchače. Prosím, další názor, dobrý den.

Dotaz posluchače: Pane Pokorný, já bych, asi nedostanu odpověď na tuto otázku, já jsem slyšel, že údajně podle lékárnické komory rapidně stoupl prodej volně dostupných léků proti žaludečním nevolnostem. Začalo to v době summitu a teď to pokračuje i v předvolební prezidentský kampani. Je na tom něco pravdy? Děkuji, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. V pořadu O kom se mluví se neodpovídá. Dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den. Konečná, Brno.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, paní Konečná.

Dotaz posluchače: Já nesouhlasím se všemi, co volali přede mnou, abychom to zkrátili, ale chtěla jsem se zeptat pana Pithara na takovou zásadní otázku, protože jsem naprosto apolitický člověk, proč vůbec byl zřízen v České republice senát. Jestli je to na základě starého Říma, tak potom to neodpovídá, protože senátoři byli starší muži, moudří, kteří měli majetek a kteří neždímali stát. Děkuji, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Předposlední telefonický názor. Dobrý den.

Dotaz posluchače: Tady je posluchač z Ostravy.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Dotaz posluchače: Já se až divím, co si pan Pithart dovoluje. Už přede mnou předřečník mluvil, jak byl tvrdý komunista, já dneska vím a věřím tomu, že kdyby tu přišli Číňani, tak za čtyřiadvacet hodin tento člověk má šikmé oči jenom proto, aby mohl vykonávat politickou funkci nějakou. Je to prvotřídní desperát. Na shle.

Moderátor (Jan Pokorný): A poslední telefonát do dnešního pořadu O kom se mluví. Dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den, tady posluchačka z Tábora, Vestátová se jmenuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Dotaz posluchače: Chtěla bych vyslovit svůj názor k volbě pana prezidenta, protože naše politická, jak bych to řekla, scéna se teda handrkuje, jak jste hovořili o tom, tak by bylo nejlepší, aby byla přímá volba prezidenta a tohohle toho všeho bychom se ušetřili. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. A tím končí další vydání pořadu O kom se mluví. Hostem byl předseda senátu Petr Pithart.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.