S Jiřím Menzelem jsme se poznali v nočním vlaku, vzpomíná kameraman Jaromír Šofr
Ostře sledované vlaky, Konec starých časů, Postřižiny, Vesničko má středisková, Rozmarné léto. Kdo by tyto filmy neznal! I pod nimi je podepsán kameraman Jaromír Šofr, se kterým si povídala moderátorka Patricie Strouhalová, a to v sobotu mezi 10. a 11. hodinou.
Jaromír Šofr natočil více než 40 snímků. Na který z nich je nejpyšnější? „Vážil jsem si všech,“ odpovídá a zmiňuje filmy podle předloh Bohumila Hrabala nebo Vladislava Vančury.
„Mám rád filmy, které obsahují určitou magii,“ dodává s tím, že bez ní se film mění v pouhý profesionální výkon. A magie může být ukrytá třeba v charakteru hlavního hrdiny, jako je tomu ve snímku Konec starých časů.
„Snažím se ostřit na to, co je ozdobou světa,“ uvažuje Jaromír Šofr, který podle svých slov tímto pohledem vyvažuje to špatné, co se nám často vkrádá do životů. Zároveň připomíná, že ani s příchodem digitálních kamer pracovní metodu příliš nemění. „Současné kamery mají spoustu pomůcek, bez kterých bychom se obešli,“ míní.
Jaromír Šofr je dvorním kameramanem Jiřího Menzela. „Jeli jsme tehdy nočním vlakem na bramborovou brigádu,“ vzpomíná sobotní host na první setkání. Výsledek jejich poslední spolupráce je snímek Donšajni, který měl premiéru koncem září.
Ve vysílání mluvil Jaromír Šofr také o spolupráci s Jiřím Menzelem, hře na saxofon, které se věnuje už od 13 let, ale také o rozdílu mezi malbou, fotografováním a natáčením.
Vše se dozvíte v záznamu celého rozhovoru. Můžete si ho poslechnout buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, projektový manažer ČRo
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
