Růžena Bílá a Gipsy Billy: Tradiční čardáše výhradně v romštině

Tváří a duší kapely je charismatická zpěvačka Růžena Bílá, která stála u jejího zrodu a od té doby ji vede s vášní. Tvoří výhradně v romském jazyce, který se v rodině Růženy Bílé předává po generace. O to víc ji mrzí, že jinde romština postupně mizí. Jejich hudba proto není jen o zábavě, je i o uchování jazyka, kultury a identity.

„Mladá generace zapomíná mluvit romsky, což moc nezastávám. My doma romsky mluvíme. Mám jedenáctiletého vnuka a tříletou vnučku a oba rozumí, i když třeba ještě nemluví. Učím je to. Romský jazyk a kultura jsou krásné,” říká Růžena Bílá.

Romština, která ji provází od dětství, se stala základem jejích největších hitů.

„Složíme hudbu a do ní rovnou sázíme romské slova, žádná čeština.” 

Kapela sází na tradiční romský repertoár, především energické čardáše, které jejich publikum miluje nejvíc.

„Dvacet pět let působím v kapele Gipsy Billy, jsme čardášová kapela, ale všechno dělá praxe. Než jsem se seznámila s manželem, zajímala mne spíš moderní hudba. Ale manžel chtěl, abych zpívala v kapele s ním, takže jsem se musela naučit čardáše.”

Roky na pódiu přináší nejen potlesk, ale i únavu a hlasovou zátěž, se kterou se Růžena musí denně vyrovnávat.

„Dřív to bylo o hodně lepší, ale s postupujícím věkem hlasivky už nepracují tak, jak by měly. Nejvíc dělá spánek. Jezdili jsme hrát pravidelně zhruba patnáct let, každý týden od čtvrtka do soboty. Nejen na koncerty, ale i na různé zábavy, romské akce, pro uzavřené společnosti, na svatby i křtiny. Nešlo o tři, čtyři hodiny, ale o dvanáctihodinové, šestnáctihodinové akce, na kterých se muselo zpívat, Nikdo nepochopí, že jsme unavení, protože jsme hráli včera. Je to práce, musíš fungovat stoprocentně. Ale pořád mě to baví, i když už je padesátka na krku, zvlášť když lidé zpívají s námi.”

Za pětadvacet let se sestava kapely různě měnila, ale pevné jádro zůstává stejné. Do budoucna chtějí dát prostor i novým muzikantům.

„Působili jsme jako sedmičlenná kapela, hrál s námi i Lufik, tedy Pepa Gapčo, který už není mezi námi. V tomto složení jsme hráli nějakých deset let. Pak nás opustil hlavní zpěvák, co zpíval se mnou, odešel do kapely Gypsy Kubo. No a dnes jsme z původní sestavy zůstali kytarista, manžel a já a budeme přibírat nové lidi.”

Podle Růženy je dnes těžké prorazit, aniž by člověk odhalil kus svého soukromí. Sociální sítě jsou pro fanoušky klíčové.

„V dnešní době je hodně těžké prorazit a dostat se na nějakou příčku. Dneska to není ani o tom, kdo umí, ale jak kdo vypadá a kolik to má zhlédnutí. Za našich dob se zábavách tancovalo, od osmi až do čtyř do rána a lidi ještě křičeli, že chtějí přidavek. Ale dneska už ne. Dnes padesát lidí tancuje a sto dvacet stojí s telefony v ruce.”