Ruské jednotky v noci ostřelovaly jadernou elektrárnu. „Zešíleli!“reaguje Drábová. Radiace je naštěstí v normálu

Máte nějaké informace o tom, že by se po útoku na jadernou elektrárnu na Ukrajině změnila radiační situace?

Informace, které máme, tomu nenasvědčují. Mezinárodní atomová agentura ve Vídni je v přímém spojení s ukrajinskou vládou, ale také se zástupci vedení elektrárny a ukrajinského energetického podniku.

Čtěte také

iROZHLAS

Ruské jednotky ostřelovaly jadernou elektrárnu. Následně ji obsadily, personál zůstává

Zatím je radiační situace na území elektrárny a v jejím okolí normální. Situace ale bohužel z jiného pohledu vůbec normální není. Já bych si fakt nebyla představila, že někdo může zešílet tak, že začne ostřelovat jadernou elektrárnu. Naštěstí ty bloky opravdu leccos vydrží a tím pádem zatím drží.

Můžeme jen spekulovat, jestli to byl nějaký vedlejší produkt útoku ruské armády na jiný vojenský cíl, nebo máte jiné přesnější informace?

Bohužel nemám, informace se k nám dostávají pouze zprostředkovaně. Hlavně musíme brát zřetel na to, že se vytváří informační mlha z obou stran. Z ukrajinské to dovedu pochopit, protože Ukrajinci zoufale volají svět o pomoc a tím pádem jsou tam někdy zprávy velmi emotivní. Ale nedivme se tomu. No a co dělají Rusové? To všichni víme.

Čemu to odporuje?

Jsou porušené Ženevské konvence, které obsahují i ustanovení o ochraně nebezpečných objektů nebo objektů, které by se mohly stát nebezpečnými, kdyby se ocitly pod vojenským útokem. Rusko už poněkolikáté porušilo Ženevské konvence.

Co by se stalo, kdyby byl zasažený některý z reaktorů?

K zasažení reaktoru je daleko, protože přece jen jsou ty bloky vybavené plnotlakými kontejnmenty, ochrannými obálkami, které jsou třeba projektovány na to, aby odolaly pádu stíhačky Suchoj nebo zásahu raketou země-země. To znamená, že opravdu by k zasažení reaktoru musel být veden velmi cílený a velmi intenzivní útok.

Jiná věc je, že elektrárna potřebuje ke svému provozu spoustu dalších pomocných systémů, které jsou na území elektrárny a které když budou zasaženy, tak se její posádka dostane do nepříjemné situace. Ale já věřím tomu, že to zvládnou.

Dá se jaderná elektrárna, a omlouvám se za laický dotaz, takto z minuty na minutu vypnout kvůli hrozícímu nebezpečí?

Ano, určitě. Odstavení elektrárny je skutečně záležitost desítek sekund. Problematické je, že je pořád třeba chladit, to znamená dodávat vodu na odvod tzv. zbytkového tepla. Na to elektrárny mají spoustu záložních systémů a spoustu možností, jak to udělat.

Čtěte také

Záporožskou jadernou elektrárnu ovládají ruští vojáci. Válka na Ukrajině, den devátý

Druhý problém, který by pro Ukrajinu mohl být závažný, je to, že ta elektrárna dodává podstatnou část elektřiny pro Ukrajinu. To znamená, bude-li zcela odstavena, bude to znamenat problémy v zásobování lidí elektřinou.

Její výkon, uvádíme, je třikrát vyšší než Temelín. Je to tak?

Ano, je to tak. Šest záporožských bloků je skoro stejných jako na jaderné elektrárně Temelín. To znamená VVER 320. Omlouvám se za toto číslo. Takže když se podíváme na Temelín, uvidíme třetinovou záporožskou elektrárnu.

Pokud je to možné, řeknu ještě, že pokud by posluchači chtěli spolehlivý, velmi rychlý zdroj informací, rychlejší, než kdy bude Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak je to Mezinárodní atomová agentura ve Vídni a její twitter.

Speciální jednotka kontroluje množství radiace (ilustrační snímek z vojenského cvičení)|foto:Gleb Garanich, Reuters

Česko chrání především vzdálenost

Pamatují bezpečnostní manuály jaderných elektráren i na situaci, kdy je zařízení obsazeno cizí armádou?

Ne, nepamatují. Zcela otevřeně říkám, že nepamatují. V mém normálním světě, který se dnes ve čtyři ráno zhroutil, se na jaderné elektrárny neútočilo, protože je to v rozporu s Ženevskými konvencemi na ochranu civilního obyvatelstva v případě válečného konfliktu.

Vy jsledujete zprávy, které dostává Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Doporučila jste i posluchačům Radiožurnálu a Plusu sledovat Twitter vídeňské centrály. Co se tam píše? Jsou tam už nějaké aktuální informace z ukrajinské Záporožské elektrárny?

Kolegové z ukrajinského státního dozoru poskytli mezinárodní agentuře asi před tři čtvrtě hodinou situační přehled o tom co se děje, takže zprávy jsou poměrně čerstvé. Agentura ho asi v té formě, v jaké ho poskytl ukrajinský státní dozor zveřejňovat nebude. Ale pan generální ředitel odboru má ohlášenou tiskovou konferenci, kde to zcela jistě shrne pro lidi v Česku. Já jsem si dovolila nechat to tedy přeložit robota, ale hrubý překlad té situační zprávy je na mém Twitteru.

Kdybyste z toho mohla udělat jen stručný výtah. Co je základem toho sdělení?

Základem toho sdělení je potvrzení informací, které jste měli ve vysílání před chvílí. To znamená, že radiační situace je dobrá. Poškozeny byly jen některé pomocné systémy, které nemají vliv na bezpečnost. Požár byl uhašen. Ze šesti bloků je v provozu pouze blok číslo čtyři, ostatní řízeně odstaveny.

Paní předsedkyně, jak důležitá je zrovna tato elektrárna pro dodávky elektřiny na Ukrajinu?

Velmi, je to největší ukrajinská elektrárna a největší jaderná elektrárna v Evropě. 6000 MW, tedy šest tisícimegawattových bloků, by dokázalo pokrýt značnou část spotřeby České republiky a pro Ukrajinu je to třeba - omlouvám se, nestihla jsem si to přesně vyhledat - odhaduju třeba 15 %.

Kolik má Ukrajina ještě jaderných elektráren?

Ukrajina má 15 jaderných bloků ve čtyřech lokalitách. Já se omlouvám ukrajinským přátelům, že to neumím v ukrajinštině úplně, ale umím Rivne. To je nejvíce na západ položená elektrárna, jihoukrajinská, Melnická a Záporožská.

Když se podíváme na bezpečnost jaderných elektráren - vy už jste říkala, že obaly jaderných reaktorů jsou, laicky řečeno takové, že by měly odolat například pádu stíhačky typu Suchoj nebo střelám země-země. Z jakého jsou materiálu?

Je to kombinace betonu a předpjatého armovaného betonu, to znamená s železnými výztužemi a oceli.

Co tato situace, ke které dochází pár set kilometrů na východ od hranice České republiky, znamená pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost?

Znamená to větší intenzitu monitorování. Jen pro přesnost, není to pár set,  je to 1500 kilometrů, takže Českou republiku a naše lidi chrání především ta vzdálenost. I kdyby k nějakému úniku radiace došlo, tak na těch 1500 kilometrech se dostatečně naředí na to, abychom sice něco naměřili, to je možné, zatím k tomu ale nedošlo, ale rozhodně by k nějakému přímému ohrožení našich lidí nedošlo.

Jak se vzdáleností snižuje míra radiace?

Velmi intenzivně. Ona se snižuje, i kdyby to byl nějaký zdroj, čím dál od něj jste, vlastně se čtvercem vzdálenosti, tedy s druhou mocninou vzdálenosti, se radiace snižuje. A co se se týká ovzduší, tak to má obrovskou ředicí schopnost.