Drábová: Hrozba z Černobylu? Šílenci v Moskvě ho jen využívají jako symbol, aby vystrašili lidi
Ruští vojáci ve čtvrtek obsadili odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která vybuchla v roce 1986. V jejím areálu je dodnes úložiště jaderného odpadu. Ukrajinci se teď bojí, že jeho poškození by mohlo představovat vážné nebezpečí pro celou Evropu. Jak reálná je to hrozba ve vysílání Radiožurnálu vysvětlila jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Může to být skutečně nebezpečné, kdyby Rusové poškodily sarkofág?
Čtěte také
Já mám za to, že je to spíše práce se symbolem Černobylu a využívání tohoto symbolu pro vyděšení lidí, kteří jsou už tak dost nešťastní, protože Ukrajina je opravdu v této chvíli nešťastná země.
To, co by se mohlo teoreticky na Černobylu stát, i za použití velmi intenzivně výbušnin, nebude mít důsledky za hranice té už vysídlené třicetikilometrové zóny. Je to už přece jen 36 let od té havárie. Takže bych řekla, že šílenci v Moskvě využívají toho symbolu pro to, aby vystrašili lidi.
Takže opravdu by se ta tragédie, která se stala před 36 lety podle vás opakovat neměla?
Na Černobylu zcela jistě ne.
Mohou ale Rusové nějakým způsobem podle vás reaktor zneužít?
Já jsem řekla, myslím si, že jediný způsob, jakým ho mohou využít, je využití tohoto havarovaného reaktoru jako symbolu a vnímaného nebezpečí spíše než reálného.
Jak to v Černobylu teď vůbec vypadá?
Černobylský reaktor, ten čtvrtý havarovaný, je překryt zbrusu novým sarkofágem, tedy ochrannou obálkou, která by měla vydržet dalších, řekněme sto let, aby Ukrajina získala dostatek času pro úplně bezpečnou likvidaci roztaveného jaderného paliva, které se stále pod dvěma sarkofágy nachází.
Co se týká okolí jaderné elektrárny Černobyl, tak to je zcela stabilizované a nehrozí žádné nebezpečí.
Slyšeli jsme, že podle ukrajinských představitelů se tam nalézá úložiště jaderného odpadu a že právě v případě zásahu by se radioaktivní prach mohl dostat dále do Evropy. Proč se mluví o tom radioaktivním prachu?
Radioaktivní prach by se jistě mohl rozptýlit, ale zcela jistě ne dále do Evropy. Ty důsledky by byly lokální.
Související
-
Druhý den ruské invaze na Ukrajině. Aktuální dění a reakce Západu hodinu po hodině
Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu. Dění sledujeme s analytiky, komentátory a našimi zpravodaji.
-
Vondra: Na přímý střet s Ruskem, tou nukleární mocností, nejsou připraveni ani Evropané, ani USA
„Západ hraje černými figurami a jen reaguje na tahy Putina bílými, který pak má výhodu. My to musíme změnit. Musíme táhnout nečekaně,“ nabádá europoslanec Alexandr Vondra.
-
Ruská invaze na Ukrajinu hodinu po hodině. Poslechněte si speciální vysílání z 24. února
Vladimir Putin ve čtvrtek ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině. Aktuální dění sledujeme ve Speciálu Radiožurnálu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
