Rudy Linka

20. červenec 2011

Jsou slavní, úspěšní, živí se hudbou, nekouří, dodržují zdravou životosprávu a postrádají hvězdné manýry. Takoví jsou obvykle jazzoví umělci – alespoň podle Rudyho Linky, jednoho z nejlepších jazzových kytaristů na světě. Tomu ve středu své otázky pokládal moderátor Tomáš Pancíř.

Když se řekne jazz, spousta lidí jen s nezájmem pokrčí rameny. Hudební styl, který se inspiroval černošskými gospely, spirituály a blues, totiž stále ještě považují za cosi příliš intelektuálního – za hudbu, která je běžným lidem vzdálená.

Podle Rudyho Linky však má jazz mnoho společného například s takovým folkem nebo – ač se to může zdát s podivem – s rokenrolem: „Do všech těchto stylů musíte vložit své srdce. Musíte zapomenout na pravidla, která jste se naučili, a hrát.“

Nejvýstižnější opisné označení pro jazz je podle světoznámého jazzového kytaristy „intelektuální folk music“. „Žádná hudba na vysoké úrovni navíc nepotřebuje, aby byla analyzována, dobrá hudba má tu schopnost, aby vás zaujala bez toho, že byste jí rozuměl,“ dodává.

Možná i to je důvodem úspěchu Linkova Bohemia Jazz Festu, který právě putuje po českých městech. Poslechnout si dobrou hudbu – bez toho, že by byla nutná důkladná znalost jazzové historie nebo hlavních osobností – na něj přišla už celá řada návštěvníků. A není divu. Bohemia Jazz Fest se stal v krátkém čase jedním z největších letních jazzových hudebních festivalů v Evropě. Na všech open-air navíc koncertech hrají světoznámí hudebníci, přitom jsou všechny koncerty zdarma.

Jazzový hudebník Rudy Linka

Ovšem nejen na právě probíhající hudební festival se Tomáš Pancíř ptal svého hosta. Padly i další dotazy, ať už se týkaly jazzu, nebo života v USA, které jsou Linkovým domovem už od roku 1985. Odpovědi úspěšného kytaristy si můžete kdykoliv poslechnout ze záznamu.

Záznam celého rozhovoru s Rudym Linkou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: als
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.