Roztočoví alergici, pozor i na mořské plody, varuje lékařka. Co radí v období kvetoucích stromů?

Zjistila jsem, že až polovina pylových alergiků trpí zkříženou alergií a že o tom neví. Mám si to představit tak, že když jsem alergická na jarní pyl a k tomu sním třeba broskev nebo jablko, tak se to celé zhorší?

U nás je typické, že je zkřížená pylová alergie s určitými typy potravin. Je to dáno tím, že malé molekuly alergenní, panalergeny, jsou zakonzervovány ve fylogenezi, ve vývoji, a objevují se i tam, kde bychom je nečekali. Někdo, kdo je alergický na pyl břízy, je alergický na molekulu, která se objevuje právě třeba i v jablkách, broskvích, třešních, lískových oříšcích...

Čtěte také

Alergici, připravte si kapesníky. Pylová sezóna je tady, s jejím zvládnutím vám pomůže mobilní aplikace

Takže se to pak ještě zhorší...

Úplně to tak není. To, co většinou mívají pacienti za problém, je tzv. orální alergický syndrom. Je to reakce mezi pyly a potravinami a spíš je to omezené na dutinu ústní – svědění rtů, jazyka, patro... Může to jít výjimečně dál, pokud to je alergie ještě na jinou molekulu, která může udělat otok hlouběji a ten by mohl způsobit větší problém. Ale většinou je to omezené na dutinu ústní.

Může se stát, že tam budou nepříbuzné alergeny? Jako třeba roztoči a pyly?

Roztoči a pyly ne, ale mohou být polysenzibilizovaní jedinci. To znamená, že alergenů mají hodně – pylový alergik, roztočový alergik, alergie na kočku, všechno může být dohromady...

Ptala jste se na roztoče. Alergici na roztoče mohou mít velký problém taky s mořskými plody. Existuje molekula, tropomyosin, ta se objevuje jak v roztočích, tak i v některých mořských plodech. Může to být i podstatou poměrně závažné anafylaktické reakce. Roztočoví alergici, pozor na mořské plody.

Když někdo říká, že byl alergický na pyly a překonal to tím, že chodil do přírody, ležel v sadech pod rozkvetlými stromy a rozhodl se, že se vyléčí tímto způsobem... Je to ezoterický blábol, nebo jste o tom někdy slyšela?

Slyšela jsem o tom. Může se to stát, ale rozhodně to není cesta pro každého. Je to pro speciálně odvážné jedince. A pokud přežijí, nedostanou třeba těžkou anafylaktickou reakci, může jim to pomoct...

Když přijde nový alergik, radíte mu, aby se zamyslel třeba i nad svou stravou, životním stylem?

Čtěte také

Střídmost a myslet hlavou, to je pro zdraví to nejdůležitější, říká doktorka Čepová

Ano. Pokud je to alergen, kterému se dá vyhnout, doporučujeme, aby expozice alergenu byla co nejmenší nebo aby nebyla vůbec. Hodně lidí je alergických na srst zvířat, ale jsou to jejich domácí mazlíčci, to není tak jednoduché. Ale třeba pokud chtějí mít domácí zvíře, mohou zkusit vybrat plemeno, které je míň alergenní. Nebo třeba i pohlaví – kocouři jsou víc alergizující než kočky.

Potom jsou různá režimová opatření. Třeba sportovcům, kteří mají pylovou alergii, doporučuji, ať si chodí zaběhat brzy ráno nebo po dešti, za deště... Mohou si pořídit čističku vzduchu. Kdo nechce investovat, ale je silný alergik, může si dát prostěradlo do okna, když chce větrat, aby se zachytily pyly. Zajímavá byla situace v covidové době, kdy pacienti chodili s rouškou i venku – někteří mí pyloví alergici si na to zvykli, zjistili, že jim to pomáhá.

Jak moc velkou roli hraje psychika v alergologii?

Myslím, že nejenom v alergologii... Třeba u pacientů, kteří mají bronchiální astma – ten pocit nemožnosti pořádně dýchat je na psychiku velmi náročný. V okamžiku, kdy jsou schopni to zvládnout psychicky, zklidnit se, snažit se dýchat normálně, nepanikařit, může se jim někdy i bez léčby podařit tu situaci zvládnout, pokud nemají lék k dispozici. Psychika je určitě dobrá.

Proč se alergie někdy objeví až v pozdějším věku? Jaký je rozdíl mezi alergií a potravinovou intolerancí? Existuje alergie na chlad? Poslechněte si celý rozhovor.