Rozmíška kolem Tchaj-wanu je zatím symbolická. Čína by se střelila do vlastní nohy, míní Zahradník

Šéfka americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová včera přiletěla na Tchaj-wan, dnes už jej opustila. Čína už dopředu hrozila Spojeným státům, že případná návštěva bude mít následky, následně zahájila čínská armáda vojenské cvičení.

Reagují na to všechno už nějak výrazněji světové trhy? Má to zesílené napětí mezi Spojenými státy a Čínou už teď nějaké ekonomické dopady?

Před tím, než jsem šel do studia, jsem se díval na dva indikátory, které obvykle obzvlášť v americkém případě velmi pružně reagují na jakékoliv zásadní impulzy: to jest kurz dolaru a vývoj na newyorské burze. Newyorská burza zatím krátce po otevření mírně posiluje a ani u amerického dolaru jsem nezaznamenal znatelný pokles jeho hodnoty.

Čtěte také

Odpolední publicistika: Úsporný tarif a zálohy na energie. Pelosiová na Tchaj-wanu. Nová pražská lanovka

Z tohoto pohledu si myslím, že případná negativní reakce finančních nebo devizových trhů se zatím nedostavila. Uvidíme, co přinesou další dny a zda ty výroky z čínské strany nebyly pouze svalnatými slovy, podobnými, které jsme zažívali v letech 2018-19 při předcházející celní válce.

Dá se to chování trhů, tedy vývoj kurzu dolaru a kurzů na newyorské burze, přeložit tak, že se investoři v tuto chvíli neobávají toho, že by Čína přistoupila k zásadnějším ekonomickým sankcím nebo postihům směrem ke Spojeným státům?

Momentálně to tak vnímám, protože jinak bývá reakce na stejné impulzy velmi prudká a okamžitá – viz koneckonců nejrůznější výkyvy ve vývoji ruské agrese na Ukrajině, kdy zejména akciové tituly v podstatě ve všech klíčových světových centrech, včetně newyorského, reagovaly extrémně prudce.

Čtěte také

Jak válka na Ukrajině změnila Ameriku. Poslechněte si reportážní seriál od našeho zpravodaje v USA Jana Kaliby

Kvůli tomu, že je Evropa tak blízko válečnému konfliktu, dolar za tu dobu posílil na nejsilnější hodnotu za zhruba 20 let. Na ten impulz trhy reagovaly, tento zatím nechávají bez silnější reakce.

Už jsem mluvil o tom, že Čína v reakci na návštěvu šéfky americké Sněmovny reprezentantů už včera zahájila vojenské cvičení. To podle představitelů Tchaj-wanu znamená faktickou blokádu tchajwanského vzdušného a námořního prostoru. Může toto mít ekonomické následky? Hrozí, že to naruší dodávky zboží z Asie, z Tchaj-wanu třeba do Evropy?

Opět si myslím, že kdyby se to naplnilo, tak je to z pohledu Číny střelba do vlastní nohy. Nejen že je Čína velmi pragmatická, jistým způsobem je i velmi pokrytecká z důvodu, že Tchaj-wan paradoxně hraje v zahraničním obchodě Číny poměrně významnou roli, je jakýmsi jejím „skrytým třetím koněm“.

Spousta exportu, respektive spousta obratu čínského zahraničního obchodu se uskutečňuje právě přes Tchaj-wan. Nejsem odborník na námořní dopravu, ale nedokážu si představit, že by Čína v rámci té blokády uvolňovala plavidla, která jsou spojena s jejím vlastním exportem a blokovala ta čistě tchajwanská.

Čtěte také

Miloš Vystrčil: Nemůžeme sklánět hlavu, prohlásil předseda Senátu a odletěl na Tchajwan

Mimochodem, když mluvíte o obchodních vztazích mezi Čínou a Tchaj-wanem, tak Čína směrem k Tchaj-wanu už včera přijala sankce: přerušila dodávky písku na Tchaj-wan a naopak přestane dovážet citrusové ovoce a některé mražené mořské ryby z Tchaj-wanu. Může to mít nějaký citelnější efekt, nebo je to spíš symbolické gesto?

Hlasoval bych za b), za předpokladu, že se výčet těch položek nebude rozšiřovat a tato politika nebude eskalovat. Ale v tom výčtu, který jste zmínil, si myslím, že je to opravdu symbolické gesto.

Jaký by případná eskalace ovlivnila českou ekonomiku a jaký dopad na ni měla cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan před dvěma lety? A nakolik mohou být západní země nezávislé na dovozu energetických technologií z Číny? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.