Rozhovor s režisérem Břetislavem Pojarem

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Břetislav Pojar se narodil 7. října 1923 v Sušici. Po maturitě na gymnáziu v Písku se stal koloristou a fázařem v ateliéru animovaného filmu. Nedokončil studia ani na Akademii výtvarných umění, ani na Vysoké škole architektury, zato pracoval jako animátor u Jiřího Trnky. A spolupracoval třeba na filmech Staré pověsti české nebo Sen noci svatojánské.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Jako režisér Břetislav Pojar debutoval loutkovou pohádkou Perníková chaloupka. Moralita o skleničku víc vzbudila zase mezinárodní ohlas. Film Lev a písnička získal Grand Prix na prvním ročníku festivalu animovaného filmu v Annecy. V roce 1955 Břetislav Pojar režíroval dlouhý hraný film pro děti nazvaný Dobrodružství na Zlaté zátoce. Nejslavnějším jeho dílem je zřejmě seriál Potkali se u Kolína o dvou plyšových medvědech.

Vladimír KROC, moderátor:
Za vrchol jeho tvorby považují kritici snímek Darwin Antidarwin aneb co žížala netušila. Z jeho bohaté tvorby připomeňme ještě televizní večerníčkový seriál Dášenka čili život štěněte anebo Palečka z Fimfára 2. Vy jste se teď ošil trošku, pane profesore. Nesouhlasíte s tím výčtem?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ne, souhlasím.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže nic proti tomu nemáte?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ne.

ukázka

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
"Pane, pojďme si hrát," tak takhle věta z vašeho seriálu Potkali se u Kolína zlidověla. Je pravdou, že předlohou toho zlomyslného medvěda byl váš bratr?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ne, ne. No, částečně, no, částečně ano, protože on byl skutečně starší, šikovnější, já jsem byl ten naivnější. Ale ten námět přišel, ten nápad na ten námět přišel od Ivana Urbana, takže to bylo primerní. Teprv až když jsem dělal scénář na to a režíroval, tak se mi do toho vloudil trochu ten bratr.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže můžeme tomu rozumět možná i tak, že se sám považujete za dobráka?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, v těch letech, v těhle těch letech jsem určitě byl takovej dobráckej naivka, potom později se to změnilo.

Vladimír KROC, moderátor:
A co vás tehdy v roce, tuším, 1942 přivedlo k animovanému filmu?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, to byla náhoda víceméně, protože my jsme maturovali 42, byla heydrichiáda a já jsem musel rychle se někde umístit, abych nebyl podezřelej. Taky já jsem měl nějaký maléry předtím, takže ...

Vladimír KROC, moderátor:
Počkejte jaké maléry?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, měl jsem takovou nepříjemnou věc s /nesrozumitelné/ a párkrát přijeli z Tábora z gestapa do školy do Vodňan ještě se na mě podívat, takže jsem rychle mizel z toho Písku.

Vladimír KROC, moderátor:
A co se to přihodilo, můžete tu historku popsat?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, von do mě strčil a pak řekl, že jsem do něj strčil já. Odvedli mě na strážnici a tam mi vyhrožovali, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak s tím tehdy asi nebyla žádná legrace.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ne, to nebyla.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Takže jste odešel po maturitě na gymnáziu v Písku. Proč vedly vaše kroky právě do Prahy?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
V Praze už byl můj bratr a ten slíbil, že mi najde místo v ČKD jako technickýho kreslíře, ale mezitím já jsem se dozvěděl o tý firmě AFIT, že nabírá lidi na kreslenej film, tak jsem se tam šel to zkusit a oni mě vzali, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak jste věděl, že k tomu máte předpoklady? Odkud se vzaly ty sklony? Asi už jste musel tíhnout k té branži.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Už jsem kreslil, maloval předtím.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže měl jste představu, že byste chtěl se takové práci věnovat?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
To jistě. Ne přímo tomu kreslenýmu filmu, to tenkrát tady nikdo prakticky neznal, že jo, ale chtěl jsem původně študovat na akademii, bejt malířem.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, vy jste se tak hezky usmíval, když jsme si pouštěli tu ukázku z filmu Potkali se u Kolína. Mimochodem kdy jste si třeba tenhle svůj film pustil naposledy?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, je to tak tři roky, ale já se normálně na svý filmy nedívám, takže ... Ale když jsem slyšel toho Deyla, jak to krásně namluvil, tak to ve mně vzbuzovalo libé pocity ještě dneska.

Vladimír KROC, moderátor:
No, právě, člověk si to možná tolik neuvědomuje, že součástí samozřejmě byly hlasy jednak tedy Rudolfa Deyla mladšího, také Františka Filipovského, když mluvíme tedy o této sérii o medvědech. Jak vzpomínáte na tu spolupráci?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, s oběma byla vynikající spolupráce. Jednak ten Deyl to měl opravdu rád, jemu se to strašně líbilo.

Vladimír KROC, moderátor:
Byl hravý?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Byl velice hravý. Já jsem si to o něm nikdy nemyslel, pak jsem na to přišel při jiném filmu, že je schopný těhle těch věcí. A pan Filipovský, ten vlastně zdědil po Deylovi, když Deyl umřel, tak já jsem dlouho sháněl někoho, kdo by ho nahradil. A pan Filipovský byl ten herec, který uměl všecko. Je v tom malinkej rozdíl. U Rudolfa Deyla byl jaksi, on měl radši toho hodnýho a pan Filipovský měl jaksi z povahy lepšího toho uličníka.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ano, na úspěchu vašich filmů se podíleli taky další umělci. Třeba které z výtvarníků byste připomenul?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak za prvý ten Kopač, ten se mnou začínal, za druhý Zdeňka Seydla, potom už vlastně Miroslava Štěpánka, s tím jsem dělal velice dlouho. A v konci jsem dělal něco sám taky už.

Vladimír KROC, moderátor:
Také bychom možná mohli připomenout animátora Borise Masníka. Jenom objasněte nám, jaká vlastně byla vaše úloha, protože vy jste původně byl výtvarník a nakonec režisér. Proč jste potřeboval ty výtvarníky a animátory k ruce?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, ty výtvarníky jednak proto, protože na každej ..., jako se hledá určitej herec na určitou roli, tak na každej film hledáte výtvarníka, který odpovídá tomu námětu. A animátora, to je normální, to bejvalo normální, protože, kdybyste ten film dělal celej sám, tak by trval strašně dlouho. Takže ve všech těch studiích byli, byl nějakej počet animátorů, který tuhle tu práci dělal.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste mi řekl zajímavou větu, že Jiří Trnka neuměl animovat. To by člověk nečekal.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, to je jenom otázka prostě, otázka toho, že se to nikdy nenapsalo nebo že to nikdo nikde nezkoumal. Ale on měl zas jinejch kvalit tolik, že to vůbec nevadilo. On to dovedl přesně vyjádřit to, co potřebuje.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Dá se říct, kdo je v tom týmu lidí, kteří připravují animovaný film, nejdůležitější? Jestli je to právě výtvarník nebo jestli je to animátor nebo režisér, který to má celé pod palcem?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Nejdůležitější je vždycky námět a scénář a potom to druhý všechno se na to navěšuje.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Autorem literárních námětů a vtipných dialogů medvědů v Potkali se u Kolína byl Ivan Urban. V jaké fázi tvorby jste se pak bavil vy?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak já už jsem se bavil přitom, když /nesrozumitelné/ obyčejně námět trochu už upravenej a já jsem ho dodělával, že jo, do toho scénáře. Takže asi tak napůl, napůl v těch scénářích. A potom jsem dělal přípravu na film, režii a všecko druhý.

Vladimír KROC, moderátor:
Velmi důležitou součástí vašich filmů je pochopitelně hudba. Spolupracoval jste kromě jiných s Vilémem Bukovým, Jiřím Kolafou a Milošem Vackem. Na kolik jste jim mluvil do jejich kompozice?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, režisér ručí za všecko, takže mluví i do hudby, ale ono je vždycky otázka, když máte muzikanta, kterej svede ten žánr, kterej potřebujete, tak mu mluvit tolik nemusíte. Ta otázka je zase výběr.

Vladimír KROC, moderátor:
Já si vás upřímně řečeno nedovedu představit příliš jako autoritativního režiséra. Uměl jste se třeba rozčílit? Byly jakoby věcné hádky?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ani moc ne.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže se to odehrávalo v klidu?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Já jsem svým způsobem vždycky dovedl přesvědčit toho druhýho, že mám pravdu.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pane režisére, na kolik jste hračička?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, teď už moc ne, ale bejval jsem strašnej.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
V pátek jste převzal Křišťálový globus na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech za mimořádný umělecký přínos. Jak jste tuto cenu přijal?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Trochu jsem z toho měl trému, že jo, protože přeci jenom to není cena jen tak. Tu přede mnou měli jako opravdu výborní režiséři, jako Forman, Menzel a tak dále. Ale jako dostal jsem ji, tak ji mám, no.

Vladimír KROC, moderátor:
No, ono to na druhou stranu není první. Vy už jste podobné ocenění dostal třeba ve Zlíně na Mezinárodním filmovém festivalu, tuším i v Bratislavě. Těch cen máte víc. My jsme ani v úvodu v tom výčtu nejmenovali. Jaké si asi nejvíc vážíte?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak nejvíc si vážím těch prvních, protože ta první /nesrozumitelné/ za tu skleničku, O skleničku víc, protože ta vlastně nastartovala takovou mou mezinárodní kariéru. A potom to bylo dovršený tou cenou, velkou cenou v Annecy.

Vladimír KROC, moderátor:
Když mluvíme o mimořádném uměleckém přínosu. Samozřejmě každý může hodnotit tu vaši kariéru jinak. My jsme tady vytáhli film, já jsem to tedy četl v jedné kritice, že mezi vlastně špičku vaší tvorby patří zrovna snímek Darwin Antidarwin, souhlasil byste s tím, anebo vy máte jiné favority soukromně?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ne, ne, tak docela, protože já jsem dělal prakticky spoustu filmů různejma technikama, ale taková ta doména, ve který jsem byl doma, byl vlastně loutkovej film nebo papírkovej film. A ty dvě věci byly vždycky, se lišily tím obsahem toho námětu, protože na ty ironický nebo satirický věci jsem dělal papírky a na normální filmy jsem měl loutky.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Teď si tak vzpomínám na jméno další vynikající české animátorky Hermíny Týrlové. Ta používala ještě mnohem víc materiálů. Ráda pracovala třeba s bavlnkami. Co další materiály sklo, plastelína?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, dá se dělat se vším, že jo, to je otázka, k čemu lnete. A pro Hermínu Týrlovou byla ta vlna jako, zřejmě doma pletla, takže s tím uměla dělat.

Vladimír KROC, moderátor:
Když už o tom mluvíme, tak svého času se vlastně hovořilo o české animátorské škole jako o něčem zvláštním. Souhlasíte s tím, že byla nějaká zlatá éra českého animovaného filmu?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, s tím musím souhlasit, protože po tý válce vlastně, když vstoupil ten českej loutkovej film a vůbec celá animovaná tvorba na scénu, na světovou, tak byli jsme na absolutní špičce a taky prakticky skoro všechny festivaly vyhrávaly český filmy. Šlo to, protože bylo dostatek teda vynikajících lidí, který to dělali. A bylo taky dost prostředků na to.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál. Dnes je speciálně věnovaný Křišťálovému globu, který získal náš dnešní host, pan profesor Břetislav Pojar.

písnička

Vladimír KROC, moderátor:
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Dva na jednoho. Dnes si povídáme s výtvarníkem, animátorem, režisérem, scenáristou, profesorem Břetislavem Pojarem. Vy jste ten Křišťálový globus v Thermalu převzal od herečky Renée Zellwegerové. Ona na karlovarském festivalu uvádí film Miss Potter, kde hraje slavnou spisovatelku Beatrix Potterovou. Viděl jste ten film?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Viděl jsem ten film. No, tak ta hlavní osoba toho filmu má něco společnýho i s tím řemeslem, který já dělám, protože ...

Vladimír KROC, moderátor:
Ona kromě toho, že byla spisovatelka, tak byla také malířka.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ona byla kreslířka a kreslila výborně a ono v tom filmu je to taky výborně animovaný ty její kresby. Taky to vypadalo stejně, protože ona začala dělat věc, kterou ty druhý nechápali, že vůbec je k něčemu. A stala se na základě toho velice bohatá, což já o sobě říct nemůžu.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Nedá se animací vydělat velké jmění, velké peníze?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ne, to v žádném případě.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Jenom ještě k osobě herečky, americké herečky Renée Zellwegerové, znal jste ji ještě předtím, než vám v pátek předala ono slavné ocenění Křišťálový globus a jak se případně díváte na její tvorbu? Je sympatická?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, ona je velice sympatická. A já jsem jí znal z těch filmů, nějakých filmů předtím jako Návrat na Cold Mountain, jak se jmenuje ještě ten druhej?

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Deník Bridget Jonesové.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Deník Bridget Jones. Tak ona je sympatická v tom, že neváhá hrát jakoukoliv roli a vždycky se do tý role jako svým způsobem ztělesní, což každý neumí. To umí opravdu jenom velký herci.

Vladimír KROC, moderátor:
Kolik jste vlastně natočil hraných filmů? My vás máme pořád zařazeného jako režiséra zejména těch animovaných.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Já jsem prakticky z hraných filmů natočil, čistě hraný jsem natočil jenom jeden, ale kombinovaný jsem natočil ještě jeden potom jako v posledních letech.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaká to byla pro vás zkušenost vést živé herce?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, copak herci živí, ti se vedou dobře, ale živé děti se nevedou tak dobře.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono to dětské publikum je možná to nejpřísnější. Jak vlastně vnímáte ohlas publika. A navíc ty děti se přece během těch desetiletí hodně změnily nebo ne?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, děti se změnily velice, změnilo se prakticky všechno a ty děti jsou dneska dřív dospělý. To, co dřív platilo třeba o šestiletých klucích, to dneska platí ve dvou letech pomalu a tak to postupuje. Čili dneska se nedá říct, že se dá dělat film pro děti. Pro děti dělaj filmy velký produkce americký, protože, když se podíváte na ty série těch filmů, tak je to vlastně pro dorostence.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
My jsme si zhruba před měsícem nebo před měsícem a půl povídali se spisovatelem a vlastně vaším kolegou Edgarem Dudkou právě o večerníčcích a on měl takovou zajímavou poznámku. Řekl, že dneska je to v podstatě přepych, že se u nás dělají večerníčky, protože to jsou krátké nákladné animované filmy dělané pro velmi specifickou a úzkou skupinu dětského diváka. V Americe teď už je trendem novým a zvykem dělat filmy, které budou bavit celou rodinu, to znamená několik generací.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ale ten trend je strašně starej, prakticky všechny filmy Disney byly dělaný pro veškeré publikum, i když jako to dělal pohádky a takovýhle věci, to není nic novýho. Ta specialita dělat to pro ty malý děti, ta vznikla z těch večerníčků, protože ty větší děti už na to nekoukají. Koukaj na to potom až když je jim sedmdesát, ale ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Myslíte, má to vůbec smysl večerníčky ještě vyrábět?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak tady je to taková zajetá forma, kterou spousta lidí má docela rádo, ale říkám ta úroveň věková pořád klesá. Teď je to opravdu pro malý děti.

Vladimír KROC, moderátor:
Mluvili jsme o dětech, považujete své studenty na FAMU ještě za děti?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak já je považuju, ale oni se nepovažujou.

Vladimír KROC, moderátor:
No, tak to asi bylo odjakživa, ale i oni se určitě mění a hlavně se mění povaha té práce. Jakou podle vás mají perspektivu vaši současní studenti v oblasti tedy animovaného filmu?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
To se dá dneska těžko odhadnout. Je fakt, že všichni aspoň určitým způsobem pracujou s počítačem, některý úplně kompletně a některý jenom jako pomocně s počítačem. Ale jak to dopadne dál, to je těžko říct, protože třeba v určitejch zemích chtějí ručně dělanej film, jako třeba v Japonsku, je to dost divný. Ale je to taky ..., není to žádná, žádná otázka obrovský masy lidí, ale takový ty, co chodí do těch kinoklubů, tak ti chtějí, ty víc zajímá tohle to. A já myslím, že je to jenom otázka tý doby, dokud se na počítači nenajde někdo, kdo skutečně najde výtvarnou formu, která tomu počítači odpovídá. Zatím je to pořád napodobenina prostě těch normálních loutkových filmů ty velký filmy z Ameriky, ale jinak jako nic specificky pro počítače vyjma takový efekt jízdy a spoustu figurkám není.

Vladimír KROC, moderátor:
Mluvíte o formě, ale faktem zůstává, že důležitá je ta myšlenka, tedy ten obsah. Čili mělo by to fungovat tak, že pokud má člověk opravdu unikátní nápad, tak není důležité, jak ho zpracuje, nebo to neplatí?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, ne, to musíte zpracovat, musíte ho zpracovat dobře a odpovídající formou. Ale jako dobrej námět je skutečně diamant.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Za svůj diamant Geriho hru dostal Oscara český filmař Jan Pinkava, který teď pracuje ve Spojených státech ve studiu Pixar. Sledujete třeba jeho tvorbu? Patří on mezi málo českých filmařů, kteří se dostali až na špičku světovou, anebo jich je víc?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Tak to určitě patří. Ještě jsou tam nějaký takový svobodomyslný, který dělaj spíš underground. Ale v tý produkci, velký produkci, tam je, myslím, Pinkava jedinej. A on ten film, za kterej dostal Oscara, ten byl mimo, jinak on pracuje na těch velkejch filmech v Pixaru.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste kdysi s Brunem Šefrankou natočili první československý barevný širokoúhlý snímek. Byl to krátký film Sváteční den. Bavilo vás tehdy experimentovat? Patřil jste k té avantgardě, přicházeli jste s něčím novým?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, já jsem v těch letech prostě experimentoval pořád, protože jsem měnil žánry, měnil jsem techniky a měnil jsem prostě způsoby vyjadřování. Ten Sváteční den jsem dělal taky proto, protože si mě na to vybrali právě z toho důvodu, že jsem byl ochotnej jít do jakýhokoliv risku. A na tom, že to bylo první vůbec zkušenost, tak já jsem měl velice zkušenýho kameramana Vladimíra Novotnýho, tak jsme zkusili z toho udělat co šlo, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A jaký měl Sváteční den ohlas?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
On měl, nakonec měl třeba v Karlovejch Varech dost velkej úspěch a všichni mně jaksi nadávali, že jsem ho nenechal dát do soutěže, protože ten první, ta první čočka nebyla skoro moc perfektní a občas to jako nemělo takovej ..., takový technický kvality, jaký by byly třeba.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy jste dlouhá léta pracoval pro Kanadský národní film. Jak se vám, pane profesore Pojare, dařilo vyjíždět do té kapitalistické ciziny i za totality?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, to byla náhoda, vyloženě náhoda, protože v tom, v jedný tý provincii v Québecku prostě se vzbouřili soukromí filmaři a chtěli taky určitej podíl ze státních peněz na vlastní tvorbu. A jako argument chtěli uvést prostě, že tady v Československu se stejným počtem obyvatel se taky dělá národní prostě filmová a produkce. Tak tam pozvali celkem dost velkou skupinu lidí tady odsud i s filmama. A protože ten /nesrozumitelné/ dělal jaksi z velký části taky animovaný filmy, tak si řekli, abych tam v tý skupině byl já. Já jsem tam měl jeden večer s mejma filmama, no, a potom mě ta anglická produkce u nich pozvala, jestli tam nechci udělat jednu věc. To bylo tak 67, takže to šlo zrovna.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste říkal, že se nedíváte na vlastní filmy, ale teď v rámci festivalu máme možnost tedy v poctě Břetislavu Pojarovi vidět některé vaše snímky. Zajdete se na ně podívat do kina?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Třeba budu muset.

Vladimír KROC, moderátor:
Prozraďte, co podle vás nesmí chybět dobrému filmovému příběhu?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Takový ty školní poučky, těch je dost, jo, ale to hlavní, co tomu nesmí chybět, je, aby měl šanci se prosadit u kohokoliv, a to neodhadne nikdo, to je prostě takovej fenomén, kterej přijde až nakonec a každej je spíš překvapenej, než, že by to čekal.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A ještě jednu věc prozraďte, už máte rozmyšleno, kam si uložíte Křišťálový globus, kde vám bude stát?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
O tom rozhoduje žena, ne já.

Vladimír KROC, moderátor:
Měla celý život pochopení pro vaši práci?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak měla a musela, co se dalo dělat. No, tak měla dost velkou trpělivost se mnou, to musím uznat.

Vladimír KROC, moderátor:
Působíte, že jste prožil a žijete šťastný život. Je to správný pocit?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, tak, když tak všecko sečtu dohromady, tak to nebylo nejhorší. A já jsem se narodil sedmýho v neděli a takový děti prej maj kliku.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, máte před sebou filmový týden v Karlových Varech. Co vás potom o prázdninách čeká?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
No, nevypravím se nikam. Měl bych se vypravit na chalupu, protože tam už jsem nebyl dost dlouho kvůli svým potížím s kolenem, takže teď doufám, že něco napravím ještě.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A mají se potom po prázdninách studenti na FAMU na katedře animace na co těšit?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
To záleží na nich.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A těšíte se na ně?

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Ale jo, to jo.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak my vám přejeme, aby ty zdravotní potíže pominuly, aby vám vydržel váš humor a vitalita. Hlavně blahopřejeme k tomu Křišťálovému globu. Určitě to není poslední cena. To byl sušický rodák, animátor, pedagog, režisér a scenárista Břetislav Pojar. Tak ať se vám dál dobře vede. Na shledanou.

Břetislav POJAR, scenárista, režisér, animátor, profesor na Filmové akademii múzických umění v Praze:
Na shledanou, děkuju a na shledanou.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Hostem pořadu Dva na jednoho bude příště slovenský herec Milan Lasica, tak si ho rozhodně nenechte ujít. Příjemný poslech Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vám přejí Vladimír Kroc a Naděžda Hávová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.