Romové v československých legiích v Itálii

18. únor 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Itálie, skupina Čechoslováků, březen 1918

Romové v československých legiích v Itálii a jejich smutné osudy, které zasáhly jejich rodiny i v průběhu 2. světové války. Tématem se dva roky zabývá romistka Lada Viková.

Za 1. světové války v řadách rakousko-uherské armády sloužili Romové. Co se ale moc neví, je, že mezi legionáři byla řada Romů. Paní Viková, jak jste zjistila, že i Romové byli legionáři?

„Zjišťovala jsem co nejvíc podrobností o jedné romské rodině z Bořitova, rodině Jakuba Ištvána. Věděla jsem, že uměl psát, proto jsem hledala, jak se tomu naučil. Usoudila jsem, že byl možná voják, proto jsem pátrala ve Vojenském historickém archivu, kde jsem objevila záznam o Adolfu Ištvánovi, který byl romským legionářem v Itálii. Postupně jsem zjišťovala, zda byl jediný nebo jestli jich bylo víc. Objevila jsem, že se tomuto tématu věnoval už profesor Ctibor Nečas, který v knize Špalíček romských miniatur publikoval článek o romských legionářích. Vyčetl jich celkem čtrnáct. Já se o nich snažím získat co nejvíce informací. Podle mě jde o téma, které by bylo dobré poznat více do hloubky.“

Na jaké straně bojovali českoslovenští legionáři?

„Já nejsem vojenský historik, proto bych na tuto otázku nerada odpovídala. Je to složité. Víc jsem zkoumala italské legionáře, kteří pomohli vítězit Itálii nad rakousko-uherskou armádou. Tam se více připojili k té italské armádě, ale nebyli současně italskými vojáky. Byli zkrátka československou legií, tzv. českoslovenští dobrovolci, kteří se snažili celému světu ukázat, že jsou proti rakousko-uherské armádě a že se od ní distancují. Z historického hlediska dnes vidíme, že byli významnou hybnou silou pro vznik Československa.“

„Zatím jsem se věnovala italským legionářům, protože jejich osobní spisy, do kterých jsem měla možnost nahlédnout ve Vojenském historickém archivu, byly nejbohatší. Konkrétně Adolf Ištván byl z Bohusoudova, dále Robert Serinek, který pocházel ze západních Čech od Plzně a narodil se v Čížkově-Oblovice, dále Josef Holomek z Uherského Ostrohu, resp. z jeho předměstí a Štěpán Holomek z Kunovic. A zapomněla jsem na Františka Murku, který byl z Holešova. Těchto pět legionářů bojovalo v italských legiích. Vůbec nevíme, jestli o sobě navzájem věděli. Víme, že většina legionářů, kteří se dožili 2. světové války, skončila v koncentračních táborech.“

autor: Jan Berousek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová