Na Slovensku je bez práce okolo 100 tisíce Romů v produktivním věku
Vzdělání a dostatečná kvalifikace – ani to mnohdy Romům nestačí, aby si našli odpovídající zaměstnání. Na Slovensku jsou stále zaměstnavatelé, u kterých přetrvávají předsudky vůči Romům, a to i za předpokladu, že má romský uchazeč pro dané zaměstnání dostatečnou kvalifikaci.
Ze všech obyvatel Žarnovic tvoří 9 % Romové. Mnozí z nich nedokáží sehnat zaměstnání. Problémem je hlavně jejich nízká kvalifikace. Více vedoucí úseku služeb pro občany Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Žarnovicích Peter Bakoš:
“V poslední době nám v evidenci přibývá mladších lidí, čímž se struktura trochu mění. Nově evidovaní, nebo absolventi jsou většinou vyučení, někteří mají i maturitu. Stále ale počet lidí s vyšším vzděláním není takový, jak by ho trh práce potřeboval.”
Na úřad práce do Žarnovic se chodí pravidelně informovat ohledně zaměstnání desítky Romů. Ptají se na práci nejen pro sebe, ale i pro svoje děti a dokonce i pro vnoučata.
“V Žarnovicích je hodně lidí, kteří pracovat chtějí. Rozhodně tu neplatí mýtus, že Romové nepracují a žijí jen ze sociálních dávek.”
Podle statistik je na Slovensku bez práce okolo 100 tisíce Romů v produktivním věku. Většina z nich má o polovinu menší šanci najít si práci v porovnání s jinými uchazeči se stejnou kvalifikací a vzděláním. Potvrzují to samotní Romové:
“Rom musí vždy vynaložit až trojnásobné úsilí proto, aby si místo opravdu zasloužil. A stejně dostane podřadnou práci.”
„Každý si o cigánech myslí, že jsou líní, že nechtějí pracovat, atd. Ale není to pravda.“
„Slibovali mi, že mi dají práci, ale když jsem se dostavil, odmítli mě. Ani jsem neměl šanci něco říct, ani si mě nevyslechli. Jednoduše mě odsoudili na základě barvy pleti.“
Důležitá je práce s celou komunitou
Úspěšné příklady z praxe poukazují na fakt, že cílená spolupráce mezi státními orgány, samosprávou a firmami a ostatními zainteresovanými skupinami vede k úspěchu. Zakladatelka občanského sdružení Divé maky Barbora Mistríková tvrdí, že předsudky související se zaměstnáváním Romů jsou hluboce zakořeněné:
“Chceme-li Romy zaměstnat masově a dlouhodobě, musíme počítat s tím, že jsou dlouhodobě nezaměstnaní a nemají takové pracovní návyky. Proto musíme pracovat s celou komunitou. Chceme-li z ní získat zaměstnance, nesmíme zapomenout na rodinu, na sociální pracovníky, na úředníky a další lidi, kteří s komunitou pracují. Užší spolupráce znamená vyšší pravděpodobnost, že nám zaměstnanci, které zaučíme a investujeme do nich, budou do práce chodit pravidelně.”
Diskriminaci Romů ze strany zaměstnavatelů potvrzuje výzkum Institutu finanční politiky spadající pod Ministerstvo financí SR. Z průzkumu vyplynulo, že na pohovor bylo pozváno více než 40 % neromských uchazečů, ale jen 18 % romských. Garantka spolupráce s neziskovým sektorem společnosti Amrop Slovakia, která se věnuje vyhledávání manažerů a talentů na různorodé pracovní pozici, Ladislava Molnárová:
“I zaměstnavatelé vnímají, že Romové ze společensky segregovaných oblastí mají pracovní zkušenosti ze zóny šedé ekonomiky a že jsou cennou pracovní silou. Pokud zaměstnavatel trpí nedostatkem pracovní síly, má minimálně dvě možnosti. Buď si zaměstnance doveze – z Rumunska, Bulharska, Ukrajiny – anebo dá prostor Romům ze společensky znevýhodněného prostředí.”
