Robert Schuman položil prazáklady Evropské unie. V jeho rodném domě je dnes knihovna

Zazvonil jsem u dveří vily ve čtvrti Clausen hlavního města lucemburského velkovévodství. Byl jsem na dně táhlého údolí, které uprostřed Lucemburku za tisíciletí vyhloubily řeky Alzette a Pétrusse.

Vila rodiny Schumanových stojí v nejvyšším bodě zatáčky, odkud je přes zahrady okolních domů vidět do doliny i nahoru na návrší, kde tepe město, které se stalo na skoro celé Schumanovo dětství a studentská léta jeho domovem.

Dnes je tu knihovna Centra pro evropská studia. Po rodině Schumanových tady mnoho památek nezůstalo. Schuman ve vile žil do svých sedmnácti let a v domě se pak vystřídalo mnoho nájemníků.

„Tohle byl obývací pokoj nebo salon, kde se přijímaly návštěvy. Tady se s návštěvami obědvalo, ale jinak Schumanovi stolovali i v kuchyni. Sem si chodila rodina večer popovídat, číst a tak dále,“ ukázal mi v pokoji se stolem pro dvanáct osob, krbem a výhledem do zahrady ředitel Centra evropských studií - historik Jean-Marie Majerus.

Překvapení z Lucemburska

To, že se Schuman narodil v Lucembursku, mne překvapilo. Tento politik je znám jako francouzský ministr zahraničí. Přitom ale rodilý Francouz nebyl.

„Schuman, když chodil v Lucembursku do školy, měl německou národnost. Jeho mateřskou řečí byla ale lucemburština. Vzdělával se v tomto jazyce, ale učil se ve škole také německy a francouzsky. Středoškolská studia dokončil v Métách, kam se jeho rodiče přestěhovali. Potom studoval práva v Německu.“

Robert Schuman jako zakladatel evropského společenství má památník také v Bruselu|foto:Pavel Novák, Český rozhlas

Jean-Marie Majerus mi z okna ukázal školu, do které drobný, ale velmi nadaný a inteligentní chlapec Robert Schuman chodil.

I když Schuman maturoval v tehdy německých Metách, za spolužáky do Lucemburku se každý rok vracel. Přicházel sem už i jako francouzský politik. Vždy navštěvoval hrob svých rodičů, kteří z Lucemburska nikdy neodešli.

Zničehonic Francouz

On se po první světové válce, aniž by se hnul z Mét, stal zničehonic francouzským občanem. To když Německo ztratilo Alsasko a Lotrinsko. Za křesťanské demokraty se dostal do francouzského Národního shromáždění.

Krátce před druhou světovou válkou byl dokonce státním tajemníkem. Za války se zase najednou ocitl v Německé říši, aniž by své město opustil. Podílel se na německém odboji a dostal se za to do vězení.

Čtěte také

Lucemburské kasematy odolaly i osmiměsíčnímu obléhání

„Po válce ho generál de Gaulle stále považoval za loajálního francouzského občana. Schuman se stal ministrem financí, nějakou dobu byl dokonce premiérem a pak ministrem zahraničí. A tehdy v roce 1950 vyzval k novému uspořádání Evropy. Vzniklo nejprve Evropské společenství uhlí a oceli, prazáklad dnešní Evropské unie.

Když Robert Schuman v roce 1963 ve svém domě počítal poslední dny svého života, nemohl ještě tušit, že položil základy Evropské unii, společné měně Euro nebo Schengenskému prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. I když o to většinu svého života usiloval.