Lucemburské kasematy odolaly i osmiměsíčnímu obléhání

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lucemburské kasematy začali stavět Španělé, pokračovali Francouzi a dostavěli je Rakušané

Gibraltar severu – tak se v minulosti přezdívalo Lucemburku. Dnes máme hlavní město malého velkovévodství spojené hlavně s bankami a institucemi Evropské unie. Dříve ale bylo obehnané několika řadami opevnění, které z něj dělaly jednu obří pevnost. Ta byla výjimečná nejen svou velikostí, ale i svými vnitřními chodbami, takzvanými kasematy.

„Lucemburk byl od 16. století strategicky významným městem. Ležel v srdci Evropy, potkávaly se tu důležité obchodní trasy a kvůli své strategické poloze se stal objektem zájmu evropských mocností. Každá ho chtěla ovládnout,“ líčí mi Cathy Gioghettiová z lucemburské turistické kanceláře.

Čtěte také

Ty, kterým se to podařilo, ho proto začaly proměňovat v pevnost, která měla město chránit a zabránit jeho obsazení. Kasematy v hlavním městě Lucemburska patřily ve své době ke světovým unikátům a od 90. let jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Hradby jako ementál

„V minulosti to byly nejdelší kasematy na světě. V dobách největší slávy tu bylo 23 kilometrů podzemních tunelů. Dodnes se jich zachovalo 17 kilometrů, návštěvníkům je ale zpřístupněna jen malá část z nich,“ upřesňuje moje průvodkyně.

Kamenné zdi lucemburských kasemat ukrývaly přes dvacet kilometrů chodeb

Do kasemat se sestupuje po ostrých, kamenných schodech, které ústí do velké chodby. Ta se ale postupně snižuje a dál už jsou chodby užší a méně prostorné. Po stranách z nich zhruba každých pět metrů vedou do stran úzké chodbičky, které ústí ven ze skály.

Člověk se musí sklonit, aby se do nich vešel. Jsou to bývalé střílny, kde stávala děla, která bránila město před útočníky. „Tyto kasematy se budovaly přes 150 let. Začali s tím Španělé, pak pokračovali Francouzi a poslední část vyhloubili Rakušané,“ doplňuje průvodkyně Cathy.

Čtěte také

Rezavý pamětník

V jedné z prostornějších bočních střílen stojí dodnes velké, místy už dost prorezlé dělo. Před několika staletími chránilo Lucemburk před nezvanými návštěvníky. A jak Cathy Gioghettiová potvrzuje, v minulosti se pro tento účel opravdu používalo.

Staré dělo v jedné ze střílen nejspíš pamatuje francouzské obléhání

„Během francouzské revoluce město obléhali Francouzi. Vojáci tehdy byli v kasematech nepřetržitě osm měsíců, ale podařilo se jim útočníky odrazit,“ vypráví moje průvodkyně po lucemburských kasematech.

Dovnitř se vešly tisíce vojáků. Byly tam prostory pro skladování potravin, měli tam místnosti, kde spali, a dokonce tam byla i pekárna,“ dodává.

autor: fin
Spustit audio