Risk se mi líbí, když je relativně pod kontrolou, říká kanoista Chaloupka. Chce obhájit titul mistra světa
Slalomový kanoista na divoké vodě Václav Chaloupka má už ve svých 24 letech titul mistra světa. A teď v německém Augsburgu bude chtít titul obhájit. „Forma je dobrá, poslední měsíc přípravy se podařil a na mistrovství se velmi těším,“ pochvaluje si v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou. Proč se rozhodl pořádat workshopy pro vodáky? A jak se dají zvládnout kameny a peřeje?
Máte pořád mentálního kouče? Jak se pracuje na hlavě a co vás naučil Milan Moravec?
Čtěte také
Ukázal mi nové obzory, jak vnímat sám sebe, jak vnímat hlavu, neoddělovat to od sebe, ale brát to jako celek. K výjimečnému vítěznému výkonu je potřeba obojího – tělo i hlavu, cvičíme na to různé techniky. Myslím si, že jsem se posunul jak sportovně, tak i lidsky.
Co to znamená posunout se i lidsky?
Jsem klidnější, než jsem býval. Už se tolik nevztekám na vodě, když se mi nepodaří nějaký průjezd. Dokážu vnímat věci s lepším odstupem. A také si myslím, že dokážu lépe a snáz přijímat situace, které se mi stanou nejenom na vodě, ale i v životě, s větší grácií a s poklidem.
Jaká je trať v Augsburgu? Prý je tam málo vody?
Je tam málo vody. Rušili i nějaké oficiální tréninky, což pro mistrovství světa není optimální. Pro českou výpravu je to relativně v pohodě, protože naštěstí ve Vltavě je vody dost. Ale 90 procent všech světových výprav se nacházejí v Augsburgu a nemají úplně kde trénovat. Ale věřím, že po zbytek šampionátu voda bude, stav vody bude stabilní a nebude to kolísat.
Jakou zvolíte taktiku? Neriskovat?
Riskování určitě bude potřeba, na druhou stranu zastávám strategii, že se mi líbí risk, když už je relativně pod kontrolou. Někomu to může přijít riskantní, na druhou stranu průjezd jsem jel v životě tolikrát, že mně osobně riskantní nepřijde. Úroveň se neustále zvedá a bude potřeba jet odvážně a rychle, aby člověk mohl myslet na nejvyšší příčky.
Jste instruktorem workshopů pro vodáky S Chaloupkou na vodě. Jaké začátky pro nováčky jsou důležité, co by si měli vyzkoušet?
Alfou a omegou je dobře umět ovládat loď. Ještě před tím, než se člověk rozjede směrem dolů, tak si zkusit loď řídit základními záběry. To je nezbytné, když člověk neumí loď řídit, tak pak to nebezpečí se může vyskytnout mnohem snáz.
Začátečník by šlajsnu radši jet neměl?
To bych neradil, protože to by zábava nebyla žádná. Na druhou stranu, zejména na Vltavě, jsou šlajsny dobře označené, dá se vysednout a podívat se na ostatní lidi, jak to jezdí. To je velice podobné i u nás, také se díváme na ostatní závodníky, jak projíždějí kombinace, abychom viděli, jak se v tom místě loď chová. V tom se můžou inspirovat i u nás a podívat se na ostatní zkušenější vodáky, kde je ideální stopa, jak mají pádlo ve vodě, jak tam dělají záběry. A potom by se určitě mohli pokusit šlajsnu projet.
Související
-
Kajakářský olympijský šampion Jiří Prskavec se letos chystá i na premiérové závodní starty v kánoi
Kajakářský olympijský vítěz Jiří Prskavec se chystá v letošní slalomové sezoně závodit i na kánoi. Jak moc je složitý trénink na odlišné lodi?
-
Kvalifikační cesta do Tokia byla daleko těžší než samotný olympijský závod, vzpomíná Radek Šlouf
Jaká byla komunikace mezi Šloufem a Dostálem před úspěšným finálovým olympijským závodem v Tokiu? Jak se v Japonsku namotivoval k top výkonu?
-
Pepa Dostál byl na závod dobře připravený. Finále bylo ohromně těžké, myslí si kanoista Štěrba
„S Pepou jsem na lodi strávil osm let. Jeho příprava na olympiádu byla náročná, ale dal jí maximum,“ popisuje bronzový medailista z Londýna Jan Štěrba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...