Ředitel Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Vítězslav Jandák

Host (Vítězslav Jandák): Já si myslím, že ne, protože ze začátku vypadám jako řízená střela, pak vypadám jako satelit a teď vypadám jako bombardér, kterého zasáhli a padá k zemi. Ale to vůbec nemá vliv na to, jak dopadá festival a jak dopadne festival, protože si myslím, že už je nastartovanej a vlastně dneska snad v noci se dozvíme výsledky. Ale ty půjdou ven až zítra, samozřejmě. No tak že zítra by večer měl vlastně závěrečným galavečerem festival končit, ale pozor, protože jsme dětský festival, tak to bude končit trošku pro odborníky, děti, mládež, ale ještě druhý den děti uvidí v sobotu vítězné filmy a to si myslím, že je bezvadný. Protože návštěva nám opět stoupla oproti loňsku, protože ten výběr a dneska to prohlásil i režisér Mita a myslím si, že ten kluk Mitu něco v životě dokázal a je bezvadnej a říká, že je tady fantastická úroveň filmů a on je členem velké poroty. Takže si myslím, že to prostě je dobrý, no, promiň.

Moderátor (Jan Pokorný): Poslyšte a vydrží ředitel festivalu do zítřka?

Host (Vítězslav Jandák): Já právě nevím, jestli vydržím. Protože je mi dost těžko a teď mám oběd nikoli z požití nějakého alkoholu, ale víte, my vstáváme každý den v půl šesté ráno. Připravujou se televizní minuty a pak už to běží až do takové půl noci, kdy už mě voděj, ne že bych, znova říkám, byl bitej, ale už nevidím. Protože celý den stojíte a nebo si jenom sednete a převezou vás jinam. A teď přijímáte lidi, který přijíždějí a teď má třeba přiject. Jede z Vídně auto, protože sem veze Jirgena Heinricha, slavného neměckýho herce, kterej tam letí ze Španělska do Vídně a má řečeno, že přijede v osm hodin. Všechno je nachystáno na 8, ale je tam skluz, je tam, přijede v deset v půl jedenácté a to taky vždycky všecko je tak trošku v posunu. Protože sem lidi jezdí z celého světa a celej svět je v posunu jak víme, takže přijedou někdy později.

Moderátor (Jan Pokorný): A letos se promítá ve Zlíně, ale taky v Praze, Brně, Ostravě.

Host (Vítězslav Jandák): Samozřejmě.

Moderátor (Jan Pokorný): To stihnete v ředitelském obleku všechno objet?

Host (Vítězslav Jandák): Ne. Já ty obleky jednak střídám. Teď momentálně mám tričko z velikou 45, ale.

Moderátor (Jan Pokorný): Protože je 45 ročník filmového festivalu.

Host (Vítězslav Jandák): Ano, přesně a my to máme v takové oranžovo-modré barvě celý dizajn festivalu. Podívejte, stíhám ano. Byl jsem v Praze je to 3 hodiny autem tam. Tam 2 hodiny v Praze a 3 hodiny zpátky, ale do Ostravy se asi a do Brna se nedostanu, protože moje přítomnost je nutná tady.

Moderátor (Jan Pokorný): Dnes má být benefiční koncert. Je to tak?

Host (Vítězslav Jandák): Je to tak.

Moderátor (Jan Pokorný): Tahle myšlenka vzešla z vašeho nápadu a nápadu prezidentky nadace Kapky naděje, Venduly Svobodové.

Host (Vítězslav Jandák): Ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Jaké jsou důsledky téhle myšlenky?

Host (Vítězslav Jandák): Já si myslím, že už se to stalo pevnou součástí programu. Protože víte, jako na každém festivalu, firmy které nám pomáhají strašně si tady dělají své večírky kam jdeme nejdeme nebo mají tady prostě jednání pracovní a potom je tohle to večer, který si myslím, že patří, protože my jsem vymysleli, že peníze, které se vyberou pomůžou tady zlínské nemocnici a především pediatrickému a dětskému oddělení a tak. Takže já si myslím, že tu dáváme věci dohromady, který souvisejí s dětským světem. Například tady včera začal kongres Dítě v krizi, nebo Dítě a reklama, dítě v reklamě. Takže víte, ten film je to, co spojuje trošku problémy i krásy toho dětského světa, no. Nevím, co příští rok přibude. Možná přijde ještě jedna věc, ale tu vám zatím neřeknu.

Moderátor (Jan Pokorný): Dítě a reklama. Jak se to má k sobě, reklama a děti? Podle vašeho osobního názoru.

Host (Vítězslav Jandák): Já si myslím, že musíme být strašně opatrní a nechtěl bych těm dětem brát iluzi. Víte, to tady vzniklo před 4 lety jsem podepsal s časopisem Strategie odborným jsme podepsali smlouvu a říkal jsem si: Hergot tady docela byla sranda, kdyby děti řekli těm, který vyrábějí reklamní spoty, jak se jim líběj. A děti tehdy začaly od jedničky do pětky dávat známky a byly šokovaný ty, kteří zaplatili reklamu, ty který prostě si koupili reklamu, ty který vytvořili, protože děti měly absolutně jinej názor. A my jsme najednou zjišťovali, že ta reklama je něco velmi zvláštního. Je to trošku zbraň a začali jsme tím zaobírat více, více až si toho všimla Evropská unie, která už loni zjistila, že reklama vůči dětem, nebo děti v reklamě je veliký problém a řekli si najednou ve Švýcarsku, pro Krista pána, vždyť v tom Zlíně dělají takovou duhovou kuličku a zaobírají se na tom a dali nám vlastně od letošního roku statut Mezinárodního festivalu reklamních spotů. Takže my to máme velkou mezinárodní porotu. No a funguje to. Je to další festival v tom našem velikánském festivalu. A já si myslím, že v téhle oblasti musíme být strašně, strašně opatrní s reklamou na děti, samozřejmě brutalita, násilí. Vůbec reklamu, nebo ne reklamu a další věc.

Moderátor (Jan Pokorný): Co vy byste řekl. Vůbec reklamu, nebo ne reklamu, nebo jenom trošku?

Host (Vítězslav Jandák): Víte, já si myslím, že by mohla být trochu reklama. Protože reklama je informace. Samozřejmě ta, která ovlivňuje, ale ve světě, který stojí na reklamě se nedá z toho vyčlenit nějaká skupina obyvatel, což jsou třeba děti. Takže velmi opatrně s reklamou, ale už tady jednou je, my jí nevymažeme.

Moderátor (Jan Pokorný): V téhle souvislosti dnešní děti žijí v multimediální době internet, počítačové hry, video, DVD. Čtou méně než kdysi. Musí se tomu podle vás přizpůsobit i obsah a forma filmu pro děti?

Host (Vítězslav Jandák): Já si myslím, že k tomu dochází. Já bych rád jenom vás poprosil o jednu věc, že jsme pořád trošku na prvním místě, že u nás se pořád prodá ještě víc knížek než různých nosičů elektronických, jo. To je jenom pro zajímavost a jsem na to hrdej za tuhle republiku. Ale je to zase otázka jenom času, jo. A máte pravdu to, že filmy to samozřejmě tento svět strašně ovlivňuje. To znamená, že se nám třeba vytrácí to nejstarší a nejkrásnější, to byla pohádka, strašně málo. Pohádky začínají jít do háje trošku a já myslím, že to je škoda.

Moderátor (Jan Pokorný): Který film pro děti utkvěl v hlavě Vítězslava Janáka z doby kdy on sám byl dítětem?

Host (Vítězslav Jandák): To je v minulém století a byl to Bílý tesák. Já vám říkám Bílý tesák, protože tam byl pes, jo. A ve filmech s pro děti vždycky se zvířata vyskytují. Já byl zvíře a měl jsem rád zvířata, tak jsem dítě, takže to byl bílý tesák, miluju psy.

Moderátor (Jan Pokorný): Jak si myslíte, že by dnes děti vnímaly takový příběh Bílý tesák od Jacka Londona? Bylo by to pro ně vůbec dostatečně akční?

Host (Vítězslav Jandák): Určitě by to bylo, protože zase si nesmíme myslet, že děti už mají takovou tu stránku citovosti vymazanou úplně z hlavy. Vůbec ne. To se stane až časem, kdy se z nich stanou už roboti, ale teď ještě ty děti, to je to nejkrásnější co je a proto si myslím, že třeba tenhle festival má obrovský smysl. Protože malé procento dětí formuje, protože vidí kvalitní biáky. Vidí prostě slušný filmy, dobrý herecký výkony a tak to si myslím, víš to je to, že má smysl ten festival.

Moderátor (Jan Pokorný): Loni se u nás, když nepočítáme Snowboarďáky, vlastně nenatočil ani jeden dětský film.

Host (Vítězslav Jandák): Ano. To je strašně smutný.

Moderátor (Jan Pokorný): Čím si to vysvětlujete?

Host (Vítězslav Jandák): No já si to vysvětluju tím, že je to o penězích, ale ne že by nebyly peníze. Protože my jsme zázrak tahle republika. Tady se točí 14, 15, 16 filmů do roka, když se podíváte do Polska kam koliv, tak to jsou, ty jsou v háji, ale je to o rychlej a pomalejch penězích. My víme, že když se natočí film pro velký a je to šlágr, tak během čtyř měsíců jsou peníze zpátky. Ale u dětí tam nemůžu napálit tak strašně vysoký vstupný, protože by na to nešly a potom jednu věc. Zapomíná se, že ty filmy pro ty děti jsou, já říkám, dlouhý peníze. To znamená, odroste jedna generace, doroste druhá a zas ten film může vidět, jo, protože je pro ní novej. Takže já si myslím, že to filozofii investování peněz do filmu, já pevně věřím, že k tomu dojdou naši investoři. Protože třeba Skandinávci, který tady jsou, my tady máme hodně producentů Indie. Indie má dokonce ministerstvo pro dětský film, to ví málokdo. Jsou tady z Indie z celý Skandinávie, jsou tady ze Soulu z Jižní Koreje, přijeli zjistit jak se dělá festival, protože chtěli by podobný festival dělat v Soulu. Takže já si myslím, že se tady dojde při takových neformálních diskusích k tomu, jak pomoct dětskému filmu.

Moderátor (Jan Pokorný): Letos vám, festivalu výrazně pomohl Parlament, který dal podporu stejně tak jako tomu karlovarskému, přímo do vašeho rozpočtu. Je to podle vás první vlaštovka výraznější podpory kinematografie, po níž řada tvůrců volá?

Host (Vítězslav Jandák): Já si myslím, že.

Moderátor (Jan Pokorný): A nebo jste si to chytře vyloboval?

Host (Vítězslav Jandák): Víte, jak můžete chytře lobovat. Ono tady s tím slovem.

Moderátor (Jan Pokorný): Jsou takoví.

Host (Vítězslav Jandák): S tím slovem se opovrhuje, ale tady jde o to, že vy musíte nejdřív něco ukázat. A my jsme nejdřív něco ukázali. I ten Parlament si toho všiml, svět si toho všiml, že je tam něco zvláštně velkého a ty odezvy na ten náš a ty loňské a předloňské festivaly byl ve skrze velmi pozitivní a především ve světě. Takže děláme dobrý jméno a to ten Parlament zareagoval a myslím si, že zareagoval slušně. A potom řekl logicky. Tato zem má 2 festivaly. Jeden je na východě, druhej na západě, jeden je pro velké, druhý pro malé a jsou opravdu mezinárodní. Ten Parlament pomůže a zbytek festivalům si myslím, že má pomáhat regiony, města, soukromí investoři. Pozor u nás ten příspěvek ne ten festival dělá v podstatě 40 procent, jo. A to si myslím, že je velmi slušný a těch 60 procent my máme jaksi ze soukromých zdrojů ty peníze.

Moderátor (Jan Pokorný): Jsou tvůrci, kteří volají po větší podpoře státu směrem do českého filmu.

Host (Vítězslav Jandák): Ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Proč by si film neměl na sebe vydělat sám?

Host (Vítězslav Jandák): Já si ale pořád myslím jednu věc. My žijeme ve zvláštní době. Já čtu jednou v novinách, že stát je úplná blbost, zrušme ho a na druhou stranu čtu, stát musí pomáhat. Já si myslím, že si to musíme tady doma trošku v těch hlavách urovnat, víte. Já si myslím, že stát svou roli má. Kdyby neměl, tak k němu věky věkama lidi nedošli, jo. Takže to já jsem spíš pro toho vyznavače toho státu, který by měl pomoct a já myslím, že on ve svých možnostech pomáhá.

Moderátor (Jan Pokorný): Kde je tedy u filmu vlastně ta hranice mezi uměním, které třeba eventuálně potřebuje nějakou finanční dotaci a podnikáním?

Host (Vítězslav Jandák): Já si v tomhle netroufnu. Asi to bude v počtu diváků. Já jsem nedávno prezentoval festival, měl jsem jednání v Gorkého studiu v Moskvě, jo. Teď se nelekněte, bacha dělají to dobře. Točejí a to je privátní studio Gorkého od února už stoprocentně. Oni točej takzvaný model 4 plus 1. My jsme nevěděli s Petrem Koljou co to je. Oni říkali to jsou 4 komerční filmy. Ze zisku těch komerčních filmů se točí jeden uměleckej. Nebo 2 komerční filmy a 2 seriály pro některou z deseti televizí, který tu máme a z toho zisku opět točíme. A tento model opakujeme pořád 4 plus 1. Točej 60 filmů ročně. Takže to není úplně špatný si myslím, tento model. Pak jinej model, že se dá vytvořit instituce, která shání doslova peníze pro film. To je třeba v Moskfilmu se to takhle dělá. A pak jsou situace jinde. Třeba v Americe tak tam jsou to velký firmy, který vyrábějí. Ale oni mají tu obrovskou výhodu, že se to všady na světě koupí. Ale vemte si Evropa pomalu začíná v tomhle hynout, protože filmy sice vytvoří, ale oni se nedostanou do kin. A tam je problém si myslím celé kinematografie.

Moderátor (Jan Pokorný): Jaké vlastnosti a pohled musí mít podle vás autor filmu pro děti?

Host (Vítězslav Jandák): To si myslím, že to musí být opravdu pozitivní pole a to jsou filozofie. Děkuju za tu otázku. Tady jsou filozofie a my se s tím setkáváme, jedněch tvůrců a kritiků novinářů, produkčních i producentů a ty říkají ne. Ty děti musejí mít ještě chvíli být hájený a mít svůj krásnej, pohádkovej báječnej svět. A druhý říkají ne, jak se naroději už jsou vlastně účastníci toho našeho velkého globálního světa a musejí své velké problémy jako máme a to dětství se musí setřít. Já si myslím, že se přikláním k tomu, že děti a tedy tvůrci, který pro ně dělají by měli trošku hájit dětský svět, jeho fantazii a prosím vás, nebojíme se slova pozitivitu a pozitivního pohledu na svět.

Moderátor (Jan Pokorný): Jak poslouchám Vítězslava Janáka, tak si troufnu říct, že se stává kromě výborného herce a ředitele Zlínského festivalu i dětským psychologem.

Host (Vítězslav Jandák): Nevím jestli jsem psycholog, ale samozřejmě s těma dětmi se, já sám mám 2 děti, z toho kluk jeden studuje.

Moderátor (Jan Pokorný): No sám ne. Sám je nemáte, se ženou.

Host (Vítězslav Jandák): No já je mám se ženou, samozřejmě, ale ten hlavní úkol vlastně dávat trendy je na mě, že jo. Ona je jenom živí. Ale tady jde o to, pane Pokorný, že já si myslím, že s těma dětma se tady scházíme. Ten festival není o tom, že já bych seděl v limuzíně nebo někde na pokoji, ale my si s dětma povídáme a můžu vám říct, že to jsou nádherný věci, který ty malí děti až po ty velký říkají. A my z toho taky trošku čerpáme. Proto my jsme před lety otočili ty filozofy festivalu, který byl jaksi filmy o dětech a my jsme to otočili na filmy pro děti. A podle toho děláme výběr, že to nejsou filmy, kde dítě vystupuje třeba v hlavní roli a je to určeno dospělým. My vybíráme filmy, který jsou určeny pro ně.

Moderátor (Jan Pokorný): Když my jsme byli malí, tak kina měla jinou atmosféru. Dneska ve větších městech jsou klimatizované sály, před nimi pulty s popcorny, gumovými medvídky, limonádami. Co bylo lepší?

Host (Vítězslav Jandák): Já myslím to naše, samozřejmě. Protože já když to vidím, tak ty multiplexy to jsou takový potvorný prostory anonymní, kde jste tam jak v líhni. Tam vás šoupnou, je to ve velkým svahu, postí vám film, vyjdete vedle, furt žerete tu kukuřici, zapíjíte to nějakým nápojem a zas jdete vedle a zase sedíte. Nemá to atmosféru, nějaký podívání. Víte, já si pořád totiž myslím, že i film je velkej svátek. A proto tady jsem vděčnej městu, že udržuje tohle to Baťovo kino, který má tisíc tři sta míst a to je atmosféra. Když v tomhle kině vidíte biograf, tak vás to vezme za srdce. Když přijdu do těch šuplíků takovejch, kde mě posadě na to hradlo, tak tam pocit nemám. Bylo myslím lepší to, co jsme zažili, pane Pokorný my.

Moderátor (Jan Pokorný): A pojede se, což je poslední otázka, ředitel zlínského Mezinárodního festivalu filmu pro děti a mládež Vítězslav Jandák podívat za měsíc na Mezinárodní filmový festival do Karlových Varů a nebo má už festivalů dost?

Host (Vítězslav Jandák): No já totiž mám jeden malér, protože já za 3 dny po skončení tohoto festivalu zasedám v mezinárodní porotě Festivalu lékařských filmů v Poděbradech. Je to taková krásná tradice, která se vrací. Tam budu v tomto a pak jsem pozván na Slovensko. Uvidím, jestli Vary stihnu. Každopádně se tam zúčastníme ve Varech jaksi personálně i myslím svou propagací, ale nevím, jestli mě se to podaří stihnout. Víte a opravdu už mám festivalů teďka trošku plný zuby.

Moderátor (Jan Pokorný): Vítězslav Jandák. Děkuju za rozhovor, hezký den do Zlína.

Host (Vítězslav Jandák): Já taky děkuju moc a hezký den do Prahy, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): A je tady druhá část pořadu, O kom se mluví. Hostem té první byl ředitel Filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně, herec Vítězslav Jandák. 221 552 155 a 221 552 255, prosím o vaše názory. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Nejejpsa Kadaň. Dobrý den, já bych chtěl jenom pozdravit pana Jandáka a poděkovat mu za tu práci, co dělá pro děti. Protože já to velmi cením. A jenom k vám, pane Pokorný, bysem chtěl něco říct. Že za satiru omlouvat se komunistům, to je hrozná, to je hrozný. To jste urazil hodně lidí. Děkuju na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Když dovolíte, co jsem měl k tomu pořadu, o kterém mluvíte, říct jsem řekl, potažmo napsal a jsem stále toho názoru, že hrubé výrazy do vysílání Radiožurnálu nepatří. Děkuju za pochopení. Připomínám telefonní čísla 221 552 155 a 221 552 255. Hostem by herec, ředitel Filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně Vítězslav Jandák. Prosím další ohlas, vítejte.

Názor posluchače: Dobrý den. No já jsem chtěl jenom říct toto, že ty ohledně těch multiplexů. Já chodím do kin hodně, ale zase vím, že ty multiplexy kompletně zabíjejí film. Protože u některých filmů to třeba nevadí, ale u filmů pro náročnějšího diváka, tam to ty popcorny a to občerstvení, které tam je používáno je opravdu ke škodě filmu. To jsem chtěl říct.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za váš názor, mějte se hezky. Haló tady je Radiožurnál, pořad O kom se mluví a vy. Máte slovo.

Názor posluchače: Vyhnálek, dobrý den. Měl bych příspěvek k té muzice spíš, co jste pustili potom příspěvku. Pan Jandák hovořil o tý kulturnosti trošičku a vy tam jako necitlivě vypláznete tu Madonu, tu americkou produkci, hollywoodskou. Nevím kdo to tam tak necitlivě u vás pouští. Jestli by nešlo příště něco třeba českého. Většinu čemu všichni rozumí, jo. Tady tý Madoně nerozumí 90 procent nikdo ani slovo. Takže to je všechno.

Moderátor (Jan Pokorný): Jak možná víte z poslechu Radiožurnálu, hrajeme zhruba tak půl na půl českou produkci a produkci zahraniční. Té české se vám dostane asi tak za 2 minuty. Můžete se těšit. Haló, dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Paták z Brna. Já bych chtěl poděkovat panu Janákovi, protože člověk ho zná spíš z těch záporných rolí, které hrál v různých filmech a byl jsem úplně překvapený, jak má cit pro děti a vůbec jako. Ty jeho postoje se mi moc líbí a moc mu fandím. Děkuji na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme, hezký den. Haló, další prosím.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Zezulka. Já jsem ze Zlína a měl bych na pana Jandáka takový dotaz. Proč ti řidiči, kteří vozí ty hvězdy, jezdí docela dost rychle. Myslím si, že ohrožujou právě životy dětí a proč třeba, když už potřebují spěchat, nemají policejní doprovod. Protože ten festival má opravdu úroveň a myslím si, že by se to vyplatilo. Děkuju, naschle.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za připomínku, protože na otázky se v pořadu O kom se mluví, neodpovídá. Haló, dobrý den.

Názor posluchače: Ano, haló. Mě se libí pan Jandák. Mrzí mě, že ten pán říkal o tý angličtině, že mu vadí. Jako ty komunisti říkali jsme Češi, mluvíme česky. Ale já jsem chtěl říct. Ten dětskej film bude, když bude placenej státně, tak teďko budou velký náklady, protože jak říká pan Gross, tak my v té kampani k evropské ústavě budeme muset přesvědčit taky Holanďany a budeme muset přesvědčit Francouze a to bude stát peníze z rozpočtu. A potom pan Paroubek bude zakazovat Francouzům a Holanďanům, aby teďko jezdili na prázdniny, když takhle hlasovali.

Moderátor (Jan Pokorný): Poslyšte ani Stanislav Gross ani Jiří Paroubek nebyli hosty tohoto pořadu, ale šel jste na to od lesa.

Názor posluchače: Přeju, aby stát podporoval státní dětskej film a děkuju.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se hezky. Předposlední telefonát, prosím. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Kocián, slyšíme se? Tady Kocián, Opava. Chtěl bych samozřejmě panu Janákovi poděkovat za jeho přístup hlavně k těm dětem, dětským filmům. Myslím si, že opravdu je třeba bránit ten dětskej svět za každou cenu proti té americké komerčnosti a globalizaci. Opravdu ze srdce mu děkuji za ten přístup. A pane Pokorný ještě jedna věc k vám. Opravdu za satiru komunistům se neomlouvá. Děkuji vám.

Moderátor (Jan Pokorný): Když dovolíte, budu si trvat na svém, že jsem se omluvil za hrubý názor, který podle mého nejhlubšího přesvědčení do vysílání Radiožurnálu nepatří. Pojďme k poslednímu telefonujícímu posluchači nebo posluchačce. Nemáme na telefonní lince. Takže pro tuto chvíli děkujeme vám všem, kteří jste se dovolali. Připomínám že hostem pořadu, O kom se mluví byl herec, ředitel Filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně, Vítězslav Jandák. Jan Pokorný děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.