Receptura je zakódovaná, přístup k ní mají dva lidé v republice, prozrazuje výrobní manažer nejslavnější české likérky
Skořice, hřebíček, řebříček, pomerančová kůra… vyjmenovává Bohuslav Pich zlomek z bylin, které každý týden osobně odvažuje, aby mohla pokračovat výroba nejslavnějšího českého likéru. Na jednu várku je asi 1400 kilogramů směsi. Recepturu vidělo pár desítek lidí v republice, ale ani já si ji nepamatuju, říká muž, který v likérce pracuje už čtyři desetiletí. Využíváme vyluhování v lihu jak za studena, tak při vyšší teplotě. Za každým výrobním krokem je ochutnávka.
Související
-
Vést likérku bych nezvládl, restituci jsem odmítl, říká prasynovec Rudolfa Jelínka
Narodil se v Paříži, s maminkou se po válce vrátili do Československa, odkud je pro změnu komunisté v 50. letech vyhnali opět do Francie.
-
Jak pomáhá projekt Suchej únor? Odpovídá psycholog Michal Miovský
Rozhovor s přednostou Kliniky adiktologie 1. LK UK v Praze Michalem Miovským o závislosti na alkoholu a o tom, jaký má vliv projekt Suchej únor.
-
Češi jsou rekordmany v pití alkoholu. Neumíme chránit ani děti, říká odborník
Víte, kolik alkoholu vypijete za rok? Minimálně podle statistik by toho mohlo být docela dost. Průměrný Čech totiž ročně vypije dvanáct litrů čistého alkoholu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
