Působivý chrám v zeleni Byodo-In je živoucím otiskem japonské kultury na Havaji

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jezírko ve tvaru japonského znaku pro srdce. Ten byste ocenili především pohledem z výšky
0:00
/
0:00

Blyštivá socha Buddhy, zenová zahrada a zlatí kapři v jezírku. To není popis scenérie z tajemného Japonska, ale z prosluněné Havaje. Konkrétně z Údolí chrámů, které se nachází na nejlidnatějším havajském ostrově Oahu. Zelené dolině vévodí replika slavného kjótského chrámu Byodo-In, který je na desetijenové minci. Do jeho zahrad se podívala reportérka Martina Pouchlá.

Pohled na Valley of Temples, kde chrám stojí: ostře řezané havajské hory, jejichž špičky se ztrácí v mlze

Po typickém červeném obloukovém japonském mostu vcházím do areálu chrámu Byodo-In. Rozprostírá se přede mnou nádherná zelená scenérie červenobílého chrámu obklopeného zelení v pozadí s ostře řezanými havajskými horami, jejichž špičky se ztrácí v mlze. Nebyla jsem se podívat v kjótském originálu, ale tato verze je rozhodně nádherná.

Kdybyste se vznesli helikoptérou nad chrámy, všimli byste si, že jezírka okolo mají specifický tvar. Je to tvar japonského znaku pro srdce,“ vysvětluje mi ve stánku se suvenýry jedna z jeho správkyň Mai Shouse. Mezi oběma chrámy ale najdeme i rozdíly.

Rozdíl devět set let

Náš havajský je o něco menší a bezbariérový. Není z cypřišového dřeva, ale z cementu, protože Havaj má velmi vlhké podnebí a dřevo by hnilo. Náš chrám navíc zahrnuje místa odpočinku, kjótský chrám je pouze chrámem,“ popisuje správkyně rozdíly.

Byodo-In - srovnání japonského originálu s havajskou kopií

Při vstupu do chrámu si samozřejmě musím sundat boty. „Tento třítunový zvon byl vyrobený v Ósace a umístěný do tohoto údolí na Oahu se svolením japonské vlády,“ ujímá se mě japonská imigrantka žijící na Havaji Nancy Kreis.

A doplňuje informace od kolegyně Mai: „O kjótském originálu se říká, že je devět set let starý a obyčejní lidé na ně nemůžou zvonit. Ale tento zvon má padesát dva let a každý jej může rozeznít. Jeho zvuk přináší pokoj a štěstí,“ dozvídám se.

Stopa amerického developera

Zkusím, jestli to funguje. Po vychutnání posvátného tónu se ptám se Nancy, jak se vlastně Japonci na Havaj dostali: „Král Kalakaua se vydal na cestu kolem světa. Dostal se i do Japonska, kde měl audienci u císaře. Poptal u něj pro havajské majitele třtinových a ananasových plantáží levnou pracovní sílu.“

Byodo-In však postavil překvapivě Američan. A to Kaliforňan Paul Trousdale. Bylo to v roce 1968 na připomínku stého výročí japonské komunity na Havaji, doplňuje japonskou kolegyni Mai: „Byl velmi slavným developerem a když našel toto nádherné údolí v horách, rozhodl se jej využít.“

Japonsko-havajská fúze

Dnes žije na havajských ostrovech podle cenzu z roku 2010 přes tři sta tisíc lidí, kteří se hlásí ke svému japonskému původu. Otisk jejich kultury je tu poznat.

Například jídlo. Naše lokální strava je kombinací havajské a japonské. A také některé zvyky. Zouváme se, když jdeme do chrámu nebo domů. I některá slova pochází z japonštiny, zejména názvy zvířat.“

Po té, co se chrám objevil v japonské televizi, sem přijíždí i stále víc japonských turistů.

autoři: Martina Pouchlá ,
Spustit audio

Související