Půllitr vody za 60, za stejnou cenu i pivo, diví se Pavel Maurer. Vánoční trhy nejsou nejlevnější

15. prosinec 2019
Glosa Pavla Maurera

Dnes je třetí adventní neděle a s ní už zhruba tři týdny jsou napříč republikou vánoční trhy. Na nich najdete kromě různých dárkových předmětů také jídlo a pití. A podle prodejců je tradiční.

Halušky za stovku, bramborák za sedmdesát, pražská šunka deset deka, bratru, za stovku a lehce pančovaný punč za pětačtyřicet i za víc. Vánoční trhy jsou tady! Všichni jsou veselí, ti, co ještě nemají dárky, trochu ve stresu a ti, co už nakoupili, tak se nyní mohou posilnit a občerstvit u stánků s nepřeberným množstvím roztodivných delikates.

Čtěte také

Půllitr vody za 60, za stejnou cenu i pivo… To je asi český paradox, že pivo, do něhož je třeba investovat tolik práce, stoji stejně jako voda. Nejdražší občerstvení se prý nachází na Vánočních trzích na Pražském hradě. Co bychom se divili? Konečně, když budete trhovcem na Champs-Elysses nebo vedle římského Kolosea nebo poblíž britského královského zámku Windsor, také nemůžete počítat, že nájemné dostanete jako na Žižkaperku! 

A tak proslulý (a pro mne dost problematický) typicky staročeský trdelník je nejlevnější za 80 Kč, přitom jde jen o kus těsta se spoustou vzduchu, ale máme tu i kuřecí špíz za 185 Kč, no a bůhvíjaký svařák za 60 Kč.

Třeba v Brně prý letošním vánočním trhům vládnou oblíbené tradiční řemeslné výrobky, ovšem, bohužel také mastný předražený bramborák. Jinde zase, když si dáte teplý nápoj, plastové kelímky vám popálí ruce! V Olomouci to však vyřešili ekologicky. Návštěvníci dostanou veškerý punč a další teplé nápoje výhradně ve vratných nebo recyklovatelných nádobách.

Novinkou jsou zálohované keramické hrníčky. Po vrácení projdou hrníčky mycí linkou a jsou k dispozici dalším návštěvníkům trhů. Kdo si bude chtít odnést suvenýr, hrníček si může ponechat. Ani ti, kdo upřednostní jednorázové kelímky, nebudou zatěžovat životní prostředí, o což se postará druhá ekologická novinka.

Čtěte také

Kelímky jsou vyrobeny ze speciální stoprocentně recyklovatelné směsi papíru a vosku. Kontejnery a koše pak na tříděný odpad. K tomu bych si klidně dal i Moravský buřtguláš a volal sláva! Ale jsou tu další stesky: To opravdu nikoho na vánočních trzích nenapadlo připravit českou specialitu – houbového kubu?

A co třeba kapří škvarky? Cukroví, vánočka? Kulinářská tragédie naopak je, když kvůli cinkání na zvonek a krmení oveček člověk přivleče na vánoční trhy promrzlé děti. Menší porce nejsou většinou k mání a vařící čaj se podává ve vachrlatém plastovém kelímku, který se nedá udržet v ruce.

Někdo nabízí turbo-punč a supercloumák, zatímco druhý, díky Bohu, přemýšlí o našich skutečných tradicích a chce nejen vydělat rychlé prosincové peníze, ale především upřímně potěšit návštěvníky vánočních trhů. A to mě v těchto dnech, kdy jsem vždy trochu naměkko, zahřeje u srdce.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio