Psychický stav se bude u lidí na jižní Moravě zhoršovat. Špatně na tom jsou i děti, říká koordinátor pomoci
Kdy, kdo a podle jakých kritérií dostane peníze vybrané ve veřejných sbírkách na pomoc jižní Moravě? Dají se vůbec tyto peníze rozdělit spravedlivě? A co lidé v zasažených oblastech aktuálně potřebují nejvíc? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl koordinátor pomoci na jižní Moravě z organizace Člověk v tísni Václav Kučera.
Vy jste už v neděli upozorňoval, že je potřeba také psychologická pomoc. Je psychologů aktuálně na místě dost?
Ne, ale není to výtka. Rozsah té katastrofy je veliký a kapacity jsou omezené. Teď jsou tam hasiči, policisté a každý si může říct o pomoc. Naráží to ale na to, že lidé nehodnotí situaci tak, že by potřebovali pomoc psychologa nebo psychosociální podporu. Lidé mají předpoklad, že když psycholog, tak je to lékař a to je špatně.
Mnoho lidí už si ale samo řekne a my i hasiči a policisté pak můžeme reagovat. Krizový stav skončí v pátek a hasiči, policisté odjedou.Obce budou po vlně masivní podpory opuštěné a lidé, kteří procházejí traumaty, která se pravděpodobně budou zvětšovat, budou potřebovat pomoc dál a to bude pro obce asi velký oříšek.
Čtěte také
Snažíte se na to myslet a organizovat psychology?
Udělali jsme to, že jsme nabídli starostům naši finanční pomoc na zajištění psychologů, kteří mají zkušenosti s prací s traumaty a posttraumatickými stavy. Chceme alokovat dary přímo na tuto věc. Ta nabídka od nás přišla, byla kvitovaná a teď budeme připravovat smlouvu, takže ano.
Vy jste už o víkendu popisoval, že když jste se v dotaznících ptali, jestli lidé tu situaci zvládají, tak častou odpovědí bylo, že ano. Když jste se ale ptali víc, tak se ukázalo, že to moc nezvládají. Roste počet takových lidí?
Určitě, to říká i zkušenost z povodní. Psychický stav se bude u lidí zhoršovat, u některých se bude zlepšovat, protože uvidí, že jejich dům je suchý a můžou znovu bydlet, ale spíše se dá očekávat, že se ten psychický stav bude zhoršovat.
Dá se odhadnout, kdy bude psychologická krize největší?
Psychologové říkali, že to může být jak ve válce a trvat půl roku. Pokud se s tím nebude pracovat, tak to může mít trvalé následky. Velmi špatně na tom jsou děti. Měly příznaky silných traumat. Nejhorší asi je, když jsou poslány do nějakého tábora a vytrženy z rodiny. Potřebují si odžít stres, který prožily, ale musí to být v bezpečném prostředí rodiny. Může to být třeba u babičky, ale nemělo by to být na táboře, kde budou samy bez rodičů a kde si nemůžou odžít ten stres.
Související
-
Pomoc po tornádu se mi zdá nastavená dobře. Makroekonomicky to nebude mít velký dopad, tvrdí Dlouhý
„Myslím, že ekosystémově je to nastaveno přijatelným způsobem. Mám pocit, že jsme jako země dokázali reagovat rychle,“ říká šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
-
Vládní program Pomoc po tornádu pomůže podnikatelům. V tuto chvíli ale chybí hlavně stavební firmy
„Škody se zatím odhadují na částku 1,5 miliardy korun. Jde o to, aby pomoc přišla rychle k těm, kteří ji potřebují,“ říká šéfka živnostníků Eva Svobodová.
-
Dobrovolníky pro Moravu je potřeba usměrňovat, krizové štáby vyzývají nejezdit na vlastní pěst
Tornádem zasažená jižní Morava se vzpamatovává ze škod za pomoci dobrovolníků, kteří sem začali spontánně přijíždět již o víkendu. Do pomoci je pak zapojují místní týmy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.