Protesty nepodporují jen mladí lidé. Situace může eskalovat příští týden, říká polská překladatelka
Varšava zažila minulý týden největší protesty za posledních třicet let. Namířeny jsou proti rozhodnutí polského ústavního soudu, které zásadně omezilo možnost legálních potratů. Pomůže výzva k dialogu, kterou protestujícím adresoval polský premiér? A o co všechno jde mladým ženám a mužům, kteří se staví proti vládní protipotratové politice? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byla tlumočnice a překladatelka Hanna Marciniaková, která působí v Praze.
Polský ústavní soud před dvěma týdny dospěl k závěru, že zákonná úprava, která v Polsku umožňuje potrat v případě, že je plod poškozený, je protiústavní. Podle statistik tím znemožní 98 procent potratů, které se v Polsku provádějí. Tato zákonná možnost přitom platila od roku 1993. Co se stalo? Proč ústavní soud měl právě teď potřebu ji zrušit?
Čtěte také
Tento zákon platí 27 let. Byli jsme svědky několika pokusů této i předchozí garnitury o jeho různé změny. Není to poprvé, ale poprvé se jedná o pokus obejít legislativní cestu, jak té změny docílit. Dříve se PiS a Kaczyński snažili o návrh zákona, který sněmovna schválila, což se setkalo s obrovskou vlnou protestů. To bylo v roce 2016, 2017 i 2018. Teď se Kaczyński rozhodl tuto cestu obejít a nastolit nové řešení pomocí ústavního soudu, který je protiústavní, protože v něm zasedají soudci, kteří na to nemají oprávnění.
Na rozhodnutí polského ústavního soudu reagovali Poláci protesty. Ty byly spontánní, nebo mají hlavního organizátora?
Můžeme mluvit o nějaké skupině, která je organizuje, protože už od roku 2016 existují uskupení, která jsou proti tomu zákazu. Existuje nějaká síť, kterou Kaczyński nezáměrně vytvořil už dřív. Ta se aktivizuje v souvislosti s tím, co vláda vymyslí. Na druhou stranu musím ale říct, že protesty jsou velmi spontánní. Byla jsem shodou okolní před týdnem v polské obci, která mohla mít asi 500 obyvatel, a i tam jsem viděla plakáty protestujících.
Kdo všechno se do nich zapojuje? Jsou to mladí lidé, nebo je to průřez celou společností?
Řekla bych, že je to průřez polskou společností. Podpora je napříč generacemi. Jsou to šedesátníci i dvacátníci a nejsou to jen ženy.
Příští týden bude Polsko slavit Den nezávislosti. Každý rok se koná pochod. Může být i tohle momentem nějaké eskalace?
Čtěte také
Obávám se, že dojde k násilnému střetu. Před několika dny byl průvod protestujících ve Varšavě napaden polskými rowdies, kteří do davu házeli petardy a Molotovovy koktejly. Bojím se, že to 11. listopadu bude jen horší.
Mluvíme o potratech jako o důvodu protestů. Když se ale podíváme na lidi v ulicích polských měst, demonstrují opravdu jen proti rozhodnutí ústavního soudu, nebo je to pro některé z nich záminkou a jde jim o jiné věci?
Myslím si, že to není záminka, ale že to rozhodnutí soudu byla rozbuška. Kaczyński se soustavně snaží tuto dohodu porušit, takže lidem došla trpělivost. Spoustě lidí už došla trpělivost také kvůli chybějícím opatřením proti koronaviru, kvůli nedodržování opatření a také kvůli tomu, že nejsou kompenzace pro živnostníky. Není to jen o tom, že šli lidé protestovat proti tomu zákonu, ale i proti státu, aby přestal podporovat katolickou církev. Celkově si myslím, že máme co do činění s proměnou polské společnosti.
Související
-
Veronika Pehe: Polský ústavní soud vynesl rozsudek nad ženami, ty se ale nevzdávají
I přes rostoucí čísla nakažených koronavirem v Polsku vyšly do ulic desetitisíce lidí. Nejsou to ale jen popírači pandemie a krachující podnikatelé.
-
„Duhová nákaza“ je podle části polské katolické církve největší nebezpečí, říká kulturolog Bełch
Nahlédnout do polské reality, ve které se setkává politika s náboženstvím, pomohl pořadu Hergot! ekonom a kulturolog Wojciech Bełch.
-
Mladí nechtějí žít ve skanzenu 19. století, vláda panikaří, říká o protestech v Polsku publicista Janyška
Šlo o velmi cynické rozhodnutí. Mysleli si, že se lidé budou bát vyjít do ulic. Vládní strana je teď na rozpacích, neví, co má dělat, a snaží se situaci uklidnit, tvrdí o protestech Petr Janyška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.