Prolezete poklopem? V námořním muzeu v Tallinnu si můžete vyzkoušet, jaké je být námořníkem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výhled na muzem z mostu, ponorka vlevo
0:00
/
0:00

Koho zajímá námořní technika, ten má v Tallinnu možnost si užít den plný zážitků. Ve městě totiž stojí Estonské muzeum námořnictví, které má hned několik budov. Jedna z nich přitom stojí, poněkud příznačně, u místního přístavu.

Jsme v přístavu pro hydroplány, v hangáru pro tato letadla. Budovu postavilo za první světové války ruské císařské námořnictvo, aby v něm byly právě hydroplány. Ty v té době získávaly na důležitosti pro bojový průzkum,“ vysvětluje Mihkel Karu, kurátor trvalých výstav v Estonském muzeu námořnictví.

Skutečná ponorka!

Budova zejména v devadesátých letech chátrala, po opravě se do ní ale nastěhovaly velké exponáty muzea: „Nejnepřehlédnutelnějším kusem je ponorka Lembit, důležitá součást estonské námořní historie. Společně se sesterskou lodí byly postaveny v roce 1937 v Anglii. Pak sloužily jako takové neoficiální vlajkové lodě,“ popisuje Mihkel.

Čtěte také

Lembit poté sloužil jako výcviková ponorka, až skončil v sovětském muzeu. Před zhruba deseti lety ponorku čekala poslední cesta: v jednom kuse z moře do hangáru. Lezeme dolů poklopem, prolezl jsem tvorem i s batohem. Asi bych se nemohl živit jako námořník.

Jsme v torpédové místnosti. Ten vstup se původně používal pro nakládání torpéd,“ říká mi Mihkel. Námořníci přitom dovnitř museli přes věž. Při standardní misi jich uvnitř bylo dvaatřicet.

Jaké je být námořníkem?

Jdeme prolézt další části, opět poklopem. Ponorka přitom není jediným místem, kde musí návštěvníci muzea projevit nadstandardní pohybové dovednosti. Nad budovou se klene velmi strmý vyhlídkový most. Kráčíme nahoru do oblak za hydroplány.

Strmý vyhlídkový most, který kopíruje kopule budovy

A za námi je hydroplán. Není to originál, ale replika vyrobená pro naši výstavu, anglický Short S.184 z doby, kdy vznikl tenhle hangár. Estonské letectvo tehdy mělo podobná letadla,“ dozvídám se.

Kromě hydroplánu jsou shora vidět třeba i čluny, kterými za druhé světové války Estonci prchali do Švédska. A z druhé světové války výstava připomíná i sovětskou evakuaci z roku 1941.

Nejen zábava, i historické souvislosti

Podle pamětníků i historiků se sovětské jednotky kvůli postupu Němců evakuovaly na lodích směrem do Leningradu. Jenže flotila nejprve najela do minového pole, čelila také leteckým útokům nebo bombardování z pobřeží: „Potopilo se několik desítek lodí a podle odhadů přitom zemřelo asi patnáct tisíc lidí.“

Zatímco tahle část expozice je asi spíš pro dospělé, na své si přijdou i děti, které v muzeu mohou řídit na dálku ovládané lodě nebo si vyzkoušet trenažér pilotování hydroplánu.

autoři: Jakub Lucký , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související