Pro pastvu dobytka není nutné kácet celý prales. Šetrné zemědělství v tropech může mít jednoduché řešení
Půda v rozvojových zemích může uživit více lidí, a přitom nebude vyčerpávat přírodu. Je potřeba chytře využívat a kombinovat přírodní procesy. Ty lidem ušetří i peníze i práci, říká kolumbijský ekolog a odborník na tropické zemědělství Jacobo Arango.
Podílel jsem se na zprávě o stavu klimatu a jedna z věcí, kterou jsme se zabývali, bylo, jak získávat více potravin a přitom snižovat emise skleníkových plynů.
Podvyživené děti a ti druzí
Vědecké studie například ukazují, že bude potřeba snížit spotřebu masa, dá se to vůbec takto regulovat?
Myslím, že to je složitější. Na světě není jenom realita, ve které žijeme vy a já. Kde jsme privilegovaní a můžeme si vybírat, co budeme jíst. Musíme si ale uvědomit, že je minimálně jedna další realita. Lidé, kteří nemají tu možnost získat všechny potřebné živiny. Děti, které umírají na podvýživu, jsou dokonce i v zemi, odkud pocházím a kde žiju, v Kolumbii.
Máme tu nerovnost, a proto neexistuje jediné opatření, které by fungovalo pro všechny. Byl by to zločin, kdybychom zakazovali živočišné produkty, které jsou bohaté na živiny, podvyživeným dětem. Je pochopitelné, že některé části světové populace potřebují snížit spotřebu masa. Je to součást životního stylu, na který upozorňuje mezivládní klimatický panel. Ale musíme si uvědomit, že to není něco, co by šlo použít na celém světě.
Kombinace pastviny a stromů
Co se týče produkce masa můžete uvést příklad, jak se dá šetrně chovat dobytek, aby lidé nemuseli kácet pralesy kvůli pastvinám?
Silvopastorální systém. Je to jeden z příkladů, jak můžete zkombinovat pastvu zvířat, ta je v Jižní Americe obvykle založená na trávě, s dalším faktorem, kterým jsou stromy. Jsme schopni vybrat takové druhy stromů, které jdou dohromady s trávou a vytvářejí silvopastorální systém.
Čtěte také
Silvo znamená stromy, a pastorální znamená pastvu zvířat. Přišli jsme na to, že tyto systémy nejenomže zlepšují produktivitu, ale také přinášejí stálé výsledky. Například snižují množství metanu, který vzniká trávicími pochody krav. Některé druhy stromů mají v listech chemikálie, které pohlcují metan, a tím pádem snižují emise.
Nezadrží všechen, ale o určité procento ho sníží. Ve spolupráci s kolegy z českých univerzit jsme ukázali, že silvopastorální systémy také zlepšují zdraví půdy. Brání jejímu rozkladu, nebo ho dokonce napravují.
Jedno řešení pro všechny nefunguje
Je to tak, že zvířata, tráva a stromy žijí v jakési symbióze a všechno do sebe zapadá?
Ano. A také to pomáhá biodiverzitě. Například v Jižní Americe se často ztrácí propojení mezi částmi lesa, mezi kterými zemědělci zřídili pastvinu. Když tam zavedete silvopastorální systém, vzniknou tím spojovací koridory, po kterých se mohou ptáci nebo jiná zvířata pohybovat z jednoho místa na druhé.
Čtěte také
Samozřejmě tím nechci obhajovat odlesňování, k tomu není žádný důvod. Je mnoho způsobů, jak pást dobytek a nekácet přitom stromy, opravdu neexistuje opodstatnění pro odlesňování.
Bylo by tedy lepší sázet stromy na existujících pastvinách?
Silvopastorální systémy jsou jen jedním příkladem, ale rozhodně to není všelék. Nemusí to fungovat všude na světě. Druhy stromů, které vysazujeme u nás v tropech, nemusejí prospívat stejně u vás. Všechno závisí na kontextu. Je mnoho způsobů, jak zajistit pastvu dobytka udržitelným způsobem.
Související
-
„Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu.“ Data z Afriky mohou zpřesnit modely počasí
Dat z Afriky pro předpověď klimatických změn podle vědců není dost. Zlepšit to má Jihoafrická síť pro sledování životního prostředí. Její ředitelkou je Mary J. Bopapeová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.