Pro hospitalizaci miminek s rodiči nejsou prostory ani peníze, říká primář motolské neonatologie
Přestože předčasných porodů mírně přibývá, stále platí, že díky vysoce profesionální péči má Česká republika velmi nízkou novorozeneckou úmrtnost. Stále je ale co zlepšovat, říká primář novorozeneckého oddělení nemocnice Motol Miloš Černý.
Lékaři v Podolí zachraňují děti přímo v děloze. Ohrožená jsou často jednovaječná dvojčata
Do Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí svážejí maminky z celé republiky, a dokonce i ze Slovenska s diagnózou tzv. transfúzního syndromu u dvojčat. V těchto případech si jednovaječná dvojčata cévními propojeními mezi sebou nerovnoměrně vyměňují krev a jsou proto obě v ohrožení žívota. Zachránit oba plody může laserová operace přímo v děloze. V Podolí těchto zákroků provedou zhruba 30 ročně.
„Za rok 2017 byla novorozenecká úmrtnost 1,58 promile, což je opravdu velmi nízké číslo, které nás opravňuje k tomu, abychom byli hrdí na výsledky své péče,“ říká ve Večerním hostu Radiožurnálu primář neonatologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Fakultní nemocnice v Motole.
„Období mezi 23. a 25. týdnem těhotenství označujeme za šedou zónu, kdy není jasné, jak to dopadne. A až do 28. týdne je relativně velké riziko rozvoje nějakého handicapu,“ upřesňuje. Většinou jde o postižení centrální nervové soustavy – očí, sluchu nebo pohybového aparátu. „Přesto i některé děti s porodní váhou okolo 500 gramů jsou obrovští bojovníci a vybojují si samy to, že jsou dnes v pořádku. Ne vždy se to ale povede,“ dodává Miloš Černý.
Kamery (nejen) pro rodiče
Péči po předčasném porodu potřebují ovšem nejen děti, ale i rodiče. „Maminky často obviňují sebe, respektive svůj organismus, že selhal. To je jim potřeba vyvrátit, protože příčiny bývají jinde,“ zdůrazňuje v rozhovoru se Zuzanou Burešovou primář Miloš Černý.
Utajené porody dnes skoro nikdo nezná, jsou přitom bezpečnější než babybox
Měl to být způsob, jak umožnit ženám rodit v porodnici a přitom zůstat anonymní. Takzvané porody v utajení umožňují tuzemské zákony už třináct let.
Kromě odborné psychologické pomoci nově nemocnice umožňuje rodičům, aby se na svoje miminko v inkubátoru podívali i mimo běžnou návštěvní dobu. „Zatím jsme kamery dali na všech čtrnáct lůžek oddělení intenzivní péče, kde nemohou být rodiče běžně přítomní,“ říká Miloš Černý s tím, že přístup k videu je omezený heslem.
Důležitá je laskavá péče
„Samozřejmě daleko lepší by bylo, kdyby mohli být rodiče, nebo alespoň maminka, se svým dítětem hospitalizovaní. Třeba tak, jak se to dnes řeší především v severních evropských státech. To je ale velmi ekonomicky a prostorově náročné,“ dodává. Právě lepší zapojení rodičů do péče o předčasně narozené miminko patří podle primáře motolské neonatologie mezi největší výzvy příštích let.
Jak inkubátor pomáhá miminkům k přežití? Co se za poslední desetiletí v neonatologii změnilo? Co vede k předčasnému porodu? A jaký pokrok zaznamenala léčba vrozených vývojových vad včetně rozštěpu?
Související
-
Domácí porod je okrajová záležitost, uvažuje o něm maximálně...
Prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková jde ve čtvrtek opět k soudu. Ten bude řešit její žalobu na stát, ve které požaduje odškodné šest a půl mil...
-
Doba lékařům nepřeje. Každá komplikace se medializuje, tvrdí...
Když se Antonín Pařízek rozhodoval, čím se bude zabývat, padla jeho volba na porodnictví. Cesta k tomuto oboru však v minulosti nebyla nijak snadná, jak ostatně sám...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.