Mechanické hodiny jsou dneska móda, lidem se líbí, když to tiká, vypráví hodinář
Možná někomu někde doma leží hodinky po dědečkovi nebo pradědečkovi. Jak ale zjistit, jestli to náhodou není starožitný skvost? „V první řadě rozhoduje, jak jsou hodinky zachovalé, pak firma, která to vyrábí, a jak jsou komplikované, co mají za funkce navíc,“ vysvětluje hodinář Václav Matouš, který se sebou do studia Radiožurnálu přinesl na ukázku starožitné kapesní a cestovní hodinky a budíky.
Čtěte také
Kdy se objevily první budíky?
Vývoj byl složitější, ale řádově v masivnějším provedení to začalo kolem roku 1800. Ale to, co známe dneska, tak to bylo po roce 1900. V podstatě to začínalo kolem secese, přecházelo to na klasické budíky, které mají ten veliký zvonek nahoře. Potom některé byly udělané tak, že tloukly do víčka na budíku, případně tam dávali zvonečky, hruštičky a podobně.
A malinký budíček?
Firmy se snažily, aby uspěly a vyráběly něco nového, tak dělávaly miniatury a zmenšovaly různé věci. Samozřejmě budíček už nebije tak nahlas.
Co je teď trendem mezi sběrateli hodin a hodinek?
Byty jsou čím dál menší, tak se zmenšují i věci, které se sbírají. Co se týče hodin, tak jen to nejmenší. Teď jsem byl u sběratele, který sbíral v 90. letech, a jenom pendlovek na zeď měl ve sbírce asi 30. K tomu stolní hodiny. To se prostě nedá do bytu dát.
Sbírá někdo budíky?
Jsou takové výjimky, není jich moc… Jeden z nich jich má dneska na čtyři a půl tisíce. Ale takových lidí moc není, jsou v Německu, Holandsku, znají se navzájem, takže se chlubí, jaký kdo získal úlovek.
První hodinky vyrobil norimberský hodinář Peter Henlein kolem roku 11511 až 1530. Jak byly přesné?
Byla to zajímavá konstrukce, protože v té době ani nebylo vymyšlené kyvadlo. Takže se inspirovali lihýřem, to bylo takové téčko, které se pohybovalo vodorovně. A to samé bylo v hodinkách, nebyl tam ani vlásek, ale prasečí štětiny, které to odrážely na jednu a druhou stranu, aby to fungovalo. Takže přesnost tam bylo podobná jako u slunečních hodin, plus mínus hodina nebylo problém. Šlo o to, že vymyslel péro, a díky tomu, že byly na péro, ne na závaží, tak byly přenosné.
Odkdy můžeme mluvit o hodinkách, které jsou přesné?
U hodinek na přesnost je důležité zařízení, které pravidelné propouští kolečko, takzvané krokové kolo. Tomu zařízení se říká krok. A původně řadu století se vyráběl vřetenový krok, pak se začalo experimentovat s jinými typy kroku, které byly přesnější. Nejvíc se uchytil švýcarský krok, který se začínal dělat okolo roku 1880.
Které období výroby hodinek je pro vás nejzajímavější?
Co se týček schránek, tak rozhodně renesance a baroko, tam se nešetřilo. Co se týče kvality strojů, tak je to empír, ale ty nejlepší stroje, mechanické, ty jsou dnešní. Ovšem od těch nejluxusnějších firem.
Vrací se lidé k mechanickým, natahovacím hodinám?
Čtěte také
Dneska je to dokonce móda. A pozor, dneska to dělají často Číňani, prodávají to tady, aby to nebylo drahé, a to je životu nebezpečné. Ale co se týče hodinek, tak to dělají hlavně Švýcaři, dneska už to dělá skoro celý svět, Japonci a podobně. Lidé mají rádi, když to tiká, říkají, že jsou živí, takže se vracejí k mechanickým, i když nejsou tak přesné.
Na jaké hodiny byste si rád sáhnul?
To je naprosto jisté – nejlepší hodiny, které byly vyrobené, jsou takzvané Hrzánské, podlahové hodiny, které mají na výšku šest metrů, okolo roku 1900 to koupili Rothschildové, a od té doby se o nich neví. Někde existují, ale viděl jsem je jenom na obrázku, fotka neexistuje. Na to bych si rád sáhnul.
Co můžeme prohlásit za starožitné hodinky? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Podzimní střídání času neublíží nikomu. Beztak máme tendenci se zpožďovat, říká biochemička
Zítra ve tři hodiny ráno se ručičky přesunou zpátky na druhou hodinu, takže můžeme spát déle. „Většina obyvatelstva se možná dokonce těší,“ míní biochemička Illnerová.
-
Hodinky proti stresu? Nové biosenzory umí varovat před zvýšenou hladinou kortizolu
Chytré hodinky zapípají: Pozor, jste stresovaní, zkuste se uvolnit. Zhluboka dýchejte. Jak vypadá moderní prevence duševních nemocí podle neurovědkyně Anne Andrewsové?
-
Ikonický švýcarský nožík měl v kapse i Neil Armstrong. V Ženevě si ho můžete zkusit sami vyrobit
Švýcarský nůž se za více než sto let stal světovým fenoménem. Některé pobočky společnosti Victorinox dokonce nabízí možnost sestavit si jeden takový vlastníma rukama.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.