Přísně tajná vražda, sebevražda, nebo náhoda? Před 70 lety zemřel Jan Masaryk
Zemřel Jan Masaryk vlastní rukou? Nebo mu někdo „pomohl“? A pokud ano, kdo to byl? To jsou otazníky, které se nad smrtí syna T.G.M. a ministra zahraničí Gottwaldovy vlády vznáší 70 let. Poslechněte si svědectví pamětníků i těch, kteří se na vyšetřování Masarykovy smrti podíleli.
Vyšetřování Masarykovy smrti v roce 1948 bylo krátké a nedbalé a proběhlo účelově, v intencích potřeb tehdejší politické garnitury. Závěr zněl jasně – jednalo se o sebevraždu. Znovu se případ otevřel a šetřil v letech 1968 a 1969. Pátrání ale zastavily na více než dvacet let důsledky příjezdu sovětských tanků.
Sebevražda
Tak zazněl výsledek sotva několikahodinového šetření v roce 1948 z úst tehdejšího ministra vnitra Václava Noska na půdě parlamentu.
K sebevraždě se ale klonili i někteří lidé z Masarykova okolí, protože o tomto způsobu ukončení života podle slov jednoho z ministrových tajemníků Antonína Suma mluvil i on sám.
„Masaryk se mě ptal na můj názor k dalšímu vývoji u nás. To už probíhaly represe a čistky v úřadech a byly i akční výbory. Řekl jsem mu na to – já vím, že naši západní spojenci nám pomohou. Odpověděl mi: ,Ne, to nebude tak jednoduché, to bude tady hrozně dlouho trvat. Jestli ty se dožiješ té demokracie, té svobody, je to možné, ale já se toho určitě nedožiju,‘“ vyprávěl pro Český rozhlas před časem tajemník Antonín Sum.
Historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů pak zmiňuje Masarykovu nevyrovnanost: „On nepochybně byl člověk velmi komplikovaný, velice živelný, velice veselý, ale občas taky velice melancholický.“
Náhoda?
Mohl být Masarykův pád z okna koupelny jeho bytu v Černínském paláci náhoda? Mohla vypadat tak, že se Masaryk pustil, ve snaze uniknout, na cestu po římse kolem okna, uklouzl a zřítil se do hloubky téměř čtrnácti metrů.
Vyšetřování z let 2001 až 2003 ale tuto verzi zcela odmítlo, především na základě důkazů forenzního biomechanika Jiřího Strause. Ten náhodný pád vyloučil a z analýzy místa dopadu odvodil, že k pádu musela vést nějaká vnější síla. Dobrovolný skok, nebo strčení nějakou další osobou.
Vražda
Tuto verzi podepírají skutečnosti, že Masaryk nenapsal žádný dopis na rozloučenou a také fakt, že skočil zády napřed. To je nelogické a u sebevrahů netypické. Tělo bylo nalezeno téměř tři metry od zdi.
Vzdálenost skoku od zdi také neodpovídá věku a fyzickým možnostem ministra. Kromě toho na parapetu okna byly nalezeny biologické stopy, které svědčí o velkém Masarykově strachu těsně před smrtí.
Květoslava Neradová, dcera pracovníka patologického ústavu na Albertově byla očitým svědkem ohledání těla Jana Masaryka. Ve svém vyprávění pro dokument projektu Pamět národa vzpomíná: „Otec i asistent Tesař, kterého otec k tělu přivolal, byli podle podoby oděrek na rukou přesvědčeni, že se jednalo o vraždu.“
Oficiální výsledek posledního šetření z let 2001 – 2003 byl shodný: vražda, pachatel neznámý. K osvětlení případu by nepochybně přispělo otevření ruských archivů, které by například mohlo potvrdit nebo vyvrátit účast ruských agentů v případu. To se však neočekává.
