Připravme se na mimořádnou zimu. Vytápění plynem může přijít na trojnásobek, říká ředitel Teplárenského sdružení

Na úsporný tarif, který má českým domácnostem pomoci s vysokými cenami energií, by vláda měla vyčlenit víc než 30 miliard korun. Jaký lze podle vás očekávat účinek?

je to určitě důležitá pomoc, ale lidé by neměli spoléhat na to, že to ten problém vyřeší. Typicky pokud dům topí plynem, tak je potřeba počítat s tím, že náklady na jeho vytápění mohou stoupnout klidně na trojnásobek, na čtyřnásobek. Jestliže někdo za topení platil kolem nějakých 17-20 tisíc, tak prostě trojnásobek je trojnásobek – nebo čtyřnásobek. Jestli dostane od státu třeba 16 tisíc, tak to rozhodně nevykompenzuje ten nárůst, který se dá očekávat.

Čtěte také

Vláda chystá pomoc v boji s růstem cen elektřiny a plynu. Stát bude dotovat domácnostem část účtu za energie

Pokud se uskrovníme, kolik můžeme podle vás reálně ušetřit tím, že budeme byt třeba vytápět na nějakých 19 °C, popřípadě klimatizovat na 25 stupňů?

Udává se, že každý stupeň Celsia, o který si v zimě zvýšíme teplotu, znamená zhruba šest procent spotřeby tepla navíc. Takže když snížíte o tři stupně, je to asi 18procentní úspora tepla na vytápění. Takže asi v tomto gardu.

Určitě je dobré doporučit domácnostem, aby nepřetápěly a aby si teplotu hlídaly. Všude jsou termostatické ventily, takže si každý může teplotu nastavovat sám a není závislý na tom, že mu někdo jeho byt přetopí. Čili prostor pro úspory tu určitě je a je to levné, byť samozřejmě za cenu nějakého snížení komfortu.

Jak odhadujete, že se do budoucna kvůli stále rostoucím cenám energií změní náš osobní komfort? Nakolik budeme například muset omezit cestování? Co všechno si budeme muset odříct?

Já si myslím, že s cestováním to moc nesouvisí. Ropa zas tak dramaticky neroste, nehrozí teď, že by nemusela být – ale cestování neumím posoudit.

Čtěte také

Co by nastalo, kdyby došlo k uzavření plynu z Ruska? Poslechněte si, jaké kroky má stát v záloze

Ale tato zima bude zcela jistě mimořádná, to už je teď evidentní, a já doufám, že se z toho nestane standard. Myslím si, že Evropa zdroje plynu intenzivně hledá a v horizontu několika let určitě k dispozici budou, i s vybudovanou infrastrukturou. Takže si nemyslím, že tento stav bude trvat nekonečně dlouho.

Na druhou stranu už jen ta jedna zima bude samozřejmě velmi nepříjemná a je potřeba, aby se na to lidé připravili. Aby se třeba bytová družstva dohodla, že se třeba sníží teplotu v celém tom domě: snížit si ekvitermní křivku a jakoby posunout teplotu v celém tom domě dolů. To je technické řešení, kterým se dá udělat, že pak nemusí všichni tolik kroutit těmi termostatickými ventily, když to zjednoduším.

A podle vaší zkušenosti, myslí na toto sdružení nájemníků?

Já si to netroufám hodnotit, ale myslím si, že nám to celkově ještě jakoby úplně nedochází.

Mimochodem ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje změnu vyhlášky, která reguluje, na kolik se má správně vytápět. Připravují to, že by se ta teplota dala v nějaké mimořádné situaci snižovat, protože je to tak, že správně se má vytápět na 20 stupňů a kdyby někdo neměl 20 stupňů, tak si může stěžovat. Takže řešit je to potřeba i v legislativní oblasti.

Čtěte také

Odpady z jídelen či spadané listí. Obec Kněžice si už 16 let vyrábí energii z vlastních zdrojů

Podle premiéra Petra Fialy z ODS by stát chtěl mít co nejdřív pod kontrolou celou síť tuzemských elektráren. Jak se na tento úmysl vlády díváte vy?

Popravdě řečeno, v tuto chvíli vůbec nevím, jak je to naplánováno a je otázka, co to přinese. Je fakt, že ten tlak na zestátňování energetiky existuje, třeba ve Francii hodlá stát definitivně zestátnit EDF, kde je ale podíl soukromníků ještě menší než u nás. Já se přiznám, že si nejsem jist, co to přinese a hlavně to určitě nebude řešit současnou situaci, protože ta je v celé Evropě daná tím, že je nedostatek elektřiny, protože je velmi drahý plyn.

Z toho plynu se dělá část elektřiny a ta vlastně určuje její cenu na trhu, protože ta cena je určena těmi posledními zdroji, které musíte zapnout, aby se obsloužila poptávka. To jsou plynové elektrárny, ten plyn je extrémně drahý, to tlačí nahoru cenu elektřiny. Takže jestli stát zestátní ČEZ, to to nevyřeší.

Čili pomoci by mohlo změnit energetický mix, jestli tomu dobře rozumím? Snažit se vytěsnit plynové elektrárny?

Buďto postavit jiné elektrárny, které nebudou na plyn, ale to je samozřejmě časově velmi náročné a ekonomicky drahé. Anebo někde sehnat levné zdroje plynu, což pošle cenu elektřiny zase zpátky dolů.

Jak hledí Martin Hájek na potenciál využití vodíku či geotermální energie pro teplárenství? A co by pro střední Evropu znamenalo, kdyby Rusko po odstávce plynovodu Nord Stream 1 dodávky neobnovilo? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.