Před Velikonocemi zaplaví Španělsko procesí postav ve špičatých kápích. Staletá tradice stále oslovuje všechny generace

10 fotografií

Paní Catalina šije oblečení pro velikonoční průvod už víc než 40 let. Spolupracuje s více náboženskými společenstvími v provincii Sevilla v Andalusii.

Na jihu Španělska berou velikonoční Svatý týden zvaný Semana Santa s ohromující vážností. A také průvody jsou tu nejhezčí – v Granadě, Cordóbě nebo v Malaze.

Tunica, capa a capirote

Paní Catalina mi představuje tři základní části každého velikonočního oděvu, do kterého se oblékají ti, kdo doprovázejí vzácné portréty a sochy v procesí.

Tunicu si asi všichni představit umíme, capa je pláštík přehozený přes tuniku a capirote špičatá čepice s otvory pro oči, která kajícníkovi kromě obličeje částečně zakrývá i horní část trupu.

Tunika má většinou černou nebo bílou barvu. Paní Catalina právě jednu černou šije, bude k ní fialový plášť. Je určená pro náboženské společenství Veracruz, na jehož erbu je červený kříž. Erb je ručně vyšívaný a umisťuje se na levou část oděvu.

Některá prestižní společenství si erby vyšívají i zlatem, dodává Catalina.

Paní Catalina šije převleky pro velikonoční procesí už čtyři desítky let|foto:Ľubica Zlochová

Vlastní, nebo půjčený?

Ušít celý oblek jí trvá asi týden a účtuje si za to v přepočtu asi pět tisíc korun. Capirote, asi 70centimetrovou špičatou čepici, ovšem vyrábí jiná paní, která se na to specializuje.

Dohromady přijde celý kostým i s látkou minimálně na devět tisíc korun. Dají se ovšem pořídit i luxusnější varianty za 40 až 50 tisíc korun.

Podle dcery paní Cataliny, také Cataliny, si ale teď už některá náboženská společenství oblečení do průvodu pronajímají. Kdysi se půjčovalo na zálohu, teď už se prý ale platí asi 400 korun.

V průvodu už od malička

Čtěte také

Carmen šije španělským dětem tříkrálové kostýmy už skoro 40 let. Nikdy to není stejné, říká

Ke švadleně Catalině právě přišly tři ženy, evidentně babička, dcera a vnučka. Děvčátko, které drží v náručí, se jmenuje Cristina a je jí teprve 20 měsíců. Málem mne porazí, když se dozvím, že na zkoušku rozešité tuniky ženy přivedly právě ji.

Cristina ovšem nepůsobí dvakrát nadšeně. Když si černou tuničku, které zatím chybí rukávy, zkouší, silně se rozpláče. Hned mě napadne, jak asi vydrží několikahodinový pochod městem při velikonočním průvodu.

Její maminka je ale optimistická. U takto malých dětí nikdy nevíte, říká. Často překvapí. Myslíte si, že nevydrží, ale pak uvidí ostatní děti, zaposlouchají se do tónů doprovodné kapely a spolu s ostatními kráčejí jako malí vojáčci.

Katolická bratrstva jsou ve Španělsku tradicí už od pozdního středověku|foto:Fotobanka Pixabay

Víra i vedro překoná

Tito nejmenší členové průvodu alespoň nemusejí mít na hlavě špičatou čepici – capirote. Jejich oblečení se trochu liší od toho, které mají na sobě dospělí. Děti připomínají spíš malé ministranty.

Na jihu Španělska někdy bývá o velikonočním týdnu i přes třicet stupňů. Říkám si, že ti, kdo vydrží osm nebo deset hodin zabalení v černých tunikách a s hlavami ukrytými pod capirotes, musí být doopravdy silně věřící.