Před 130 lety prozkoumali první turistickou trasu. „Značky mají i v dnešní době smysl,“ říká Klára Zezulová
Turistická značení jsou nezbytným pomocníkem pro každého, kdo se rád prochází přírodou. O jejich významu v minulosti i dnešní přetechnizované době přišla promluvit předsedkyně odboru Pohoda Praha Klubu českých turistů Klára Zezulová. Byla víkendovým hostem Patricie Strouhalové.
„Vracíme se k minulosti našich předků. Díky tomu, že jsem začala chodit s klubem českých turistů po značených místech a jezdila na pochody, tak jsem se naučila poznávat ty věci v reálu,“ říká předsedkyně odboru Pohoda Praha Klubu českých turistů Klára Zezulová. Při své práci se podílí na organizaci výletů i jiných akcí.
První turistická značka
Když byla před 130 lety lety v Česku vyznačena první turistická trasa, musel tomu předcházet nelehký průzkum míst. Právě ten se odehrál 11. května 1889. Označit turistickou trasu nebylo jednoduché. „Měli obyčejné oblečení, byli základně vybavení a v pětičlenném družstvu jeden z nich nosil svačinu,“ říká o historii české turistiky host.
Dnes je značkařů nejvíce ve velkých městech, ale v regionech schází. „Dohromady je kolem 1600 značkařů, nicméně to není moc. Není za to odměna, zájemce se musí proškolit. Chodí ve dvojicích a vzájemně si pomáhají.“
Česká turistika se narodila v roce 1884 v Beskydech
Prvním českým turistickým spolkem v Čechách a na Moravě byla Pohorská jednota Radhošť. Spolek, který vznikl v roce 1884, byl velmi aktivní hlavně v oblasti beskydských Pusteven, kde stavěl útulny pro turisty.
Aby značkař mohl být značkařem
Základním vybavením značkaře je kromě nezbytného štětce a barvy také dlátko, kladivo nebo nůžky na křoví. „Vznikalo to postupně. První byla červená, potom vznikly další barvy. Dělá se to tak, aby se trasy nekřížily, aby nešly souběžně dvě stejné barvy,“ vysvětluje. Česká republika má nejhustší síť turistického značení. Hodnoty vzdálenosti do určitého místa máme uvedeny v kilometrech, oproti sousednímu Slovensku, které je značí v čase.
Nejtěžší trasy bývají kamenité. „Nejsložitější je pochod Náměšť-Čučice. Jdete po červené turistické značce, kolem řeky Oslavy, ale občas to vede brodem, je tam hodně skal. Pro mě to byl jeden z prvních pochodů, bylo to hodně náročné. Je to divoká příroda,“ popisuje Klára Zezulová svoji nejkomplikovanější českou trasu. V rámci sousedních zemí je pro předsedkyni nejoblíbenější trasou v oblasti Tyrolských Alp v Leutaschu – je tam i známá a pro nezkušené turisty obávaná soutěska duchů.
„Turistické značky mají i v dnešní době smysl, mnoho lidí nemá chytré telefony a používají papírové mapy. Popravdě řečeno – já k nim někdy sáhnu taky,“ uzavírá víkendový host, kterým byla Klára Zezulová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.