Pravčická brána je soukromý byznys

Až budete jako turisté šlapat nahoru, nenechte se zaskočit vstupným, které vybírá majitel pozemku, nikoliv správa národního parku. Ta se ovšem o samotnou Pravčickou bránu musí starat. I to je důsledek divoké privatizace před vyhlášením Národního parku České Švýcarsko.

„Sem chodí lidi v zimě, v létě, pořád,“ říká Pavel Křesťan, který prodává vstupenky do areálu, kde stojí restaurace, prodejna suvenýrů, toalety a nad hlavou se vypíná oblouk Pravčické brány. To celé za 75 korun za osobu. Peníze kasíruje občan Ruské federace, který pozemky získal v privatizaci.

„Správa národního parku nemá z výjimečné přírodní atrakce ani korunu,“ říká její ředitel Pavel Benda. „My jsme byli proti prodeji už v době, kdy to byla chráněná krajinná oblast, ale dopadlo to, jak to dopadlo,“ stěžuje si.

O Pravčickou bránu se bojovalo i v minulosti. Už v polovině 19. století se podnikatelé předháněli, kdo dřív získá licenci na výstavbu hotelu. „Z historických záznamů víme, že podnikatelé na sebe žalovali a udávali, kdo ubytovává na černo,“ říká historička z národního parku Natalie Belisová.

Pravčický důl v Národním parku České Švýcarsko|foto: Václav Sojka

Pravčická brána jako zdroj skvělého výdělku je otevřená nepřetržitě každý den v roce. Ročně k ní vystoupá podle odhadů správy národního parku asi 180 tisíc lidí, což přináší majiteli příjem jenom na vstupném kolem 10 miliónů korun.