Poslanci si omezili imunitu, mimořádný sjezd ČSSD, nový italský prezident

Přehled příspěvků

Ondřej Černý: Poslanci si omezili imunitu. Jaké jsou důvody takového kroku? To vysvětli politolog Jan Bureš a v Duelu Týdne v tahu o tom budou diskutovat poslanci Cyril Svoboda a Vojtěch Filip.

O mimořádném sjezdu ČSSD, který dnes na post předsedy strany zvolil Jiřího Paroubka více s komentátorem Radiožurnálu Petrem Nováčkem.

Itálie má od tohoto týdne nového prezidenta. Jak to ovlivňuje tamní politickou scénu řekne náš spolupracovník v Itálii Josef Kašpar.

A Jan Pokorný se v pravidelném fejetonu zamyslí nad situací médií před nadcházejícími volbami.

Takový je stručný souhrn témat 19. Týdne v tahu v tomto roce. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím tentokrát provede Ondřej Černý.

Duel

Ondřej Černý: Jedna z hlavních zpráv tohoto týdne zní, poslanci si omezili imunitu. Po mnoha letech debat by tak mohli být blíž těm, kteří je do Poslanecké sněmovny jako své zástupce vyslali. Tři týdny před volbami je zrušení doživotní imunity jasným signálem voličům, že poslanci stojí opět nohama pevně na zemi a vnímají náladu ve společnosti. Poprvé od vzniku samostatné České republiky se totiž sáhli na výsadu, která je svým dosavadním rozsahem v jiných demokratických zemích nevídaná. Jde o upřímně míněný krok nebo jen poslanci dostali před volbami strach, co si o nich veřejnost myslí. To je má první otázka pro politologa Jana Bureše. Dobrý den.

Host (Jan Bureš): Dobrý den. Já myslím, že v tomto případě skutečně platí, že poslanci hlasovali pro omezení své imunity právě z toho důvodu, že je před volbami a oni samozřejmě měli strach, že by v případě, že by tedy imunitu nebo její omezení neschválili, že by jim to voliči v takové situaci ve volbách mohli spočítat.

Ondřej Černý: Největší změnou je doba, po kterou budou poslanci moci imunitu požívat. Je v pořádku, že to bude pouze na období, kdy svůj mandát zastávají?

Host (Jan Bureš): Nepochybně je v pořádku, že výhoda té imunity byla omezena pouze na dobu výkonu mandátu, protože skutečně neexistuje žádný důvod, aby poslanci byli vyjmuti z trestní odpovědnosti i v době, kdy již mandát nevykonávají.

Ondřej Černý: A co možná politická msta? Nebezpečí, že si na nepohodlné politiky po uplynutí mandátu oponenti takzvaně počkají a všechno minulé, spjaté s jejich prací politika, jim spočítají?

Host (Jan Bureš): Já se domnívám, že v dnešní době, kdy máme v podstatě mediální demokracii žádnému poslanci nehrozí, aby byl po skončení svého mandátu jakkoliv pronásledován za své názory ve chvíli, kdy byl v politice, protože každá vláda, která by něco takového chtěla snad vůbec zkusit, musí prostě vědět, že média by takový pokus odhalila a ta vláda by se dostala do velkých problémů, čili toto opravdu nehrozí.

Ondřej Černý: A co návrh občanského demokrata a senátora za ODS Pavla Ajbrta, aby poslanci měli imunitu nejen na dobu výkonu, ale i další volební období?

Host (Jan Bureš): No, to já myslím, že je velmi sporný návrh, myslím, že taková situace neexistuje v žádné zemi. Opravdu tady není žádný důvod k tomu, aby tyto výhody, protože i imunita je více méně výhoda poslance, aby tyto výhody existovaly déle, než funguje to funkční období.

Ondřej Černý: Zmínil jste jiné země. Jak je to s imunitou politiků v zahraničí. Je její rozsah podobný tomu v České republice?

Host (Jan Bureš): Tak ve většině zemí je opravdu ten rozsah imunity nižší, většinou se imunita vztahuje pouze na politické činy a pouze na dobu výkonu mandátu. Dokonce například ve Spojených státech amerických je ještě nižší než v jiných zemích, poslanec nebo senátor například nesmí být policií zadržen pouze v situaci nebo v období, kdy zasedá Kongres, ale jinak vlastně není poslanec nebo senátor výrazně nějak chráněn.

Ondřej Černý: Čeští poslanci zatím udělali pouze první krok. Teď je řada na senátorech. Podpoří podle vás návrh v Senátu potřebná většina?

Host (Jan Bureš): No, to se opravdu nedá předpovědět. Zatím všechny návrhy na omezení imunity padly pod stůl buď proto, že se na nich nedokázala shodnout většina poslanců ve Sněmovně, anebo právě pro odpor horní sněmovny, takže je to opravdu otázka otevřená a uvidíme, jak to dopadne.

Ondřej Černý: Senát se návrhem bude zabývat až po volbách, v době, kdy sdělovací prostředky budou možná plné vyjednávání o nové vládě. Nebude to senátory svádět k tomu, aby pod různými záminkami návrh zamítli?

Host (Jan Bureš): Určitě to tak může být. Já se dokonce domnívám právě proto, že senátoři nebudou už pod tlakem volební kampaně, kterou v současné době probíhá, tak je klidně i možné, že to omezení imunity nakonec odmítnou.

Ondřej Černý: Dá se říci, že případným schválením se do určité míry zlepší politická kultura v České republice?

Host (Jan Bureš): Já myslím, že omezením imunity poslanců a senátorů se politická kultura samotná příliš zlepšit nemůže, ale projevem té zlepšující se politické kultury je právě už to, že poslanci i senátoři by mohli najít odvahu právě k omezení svých výhod, to znamená i imunity.

Ondřej Černý: A co by při zlepšování politické kultury v České republice mělo být dalším krokem?

Host (Jan Bureš): Tak nepochybně to může být například omezení některých dalších materiálních výhod poslanců, jako jsou různé finanční náhrady a podobně, ale obecně myslím, že ty zlepšení politické kultury by nejvíce přispěla spíše určitá vyšší pokora politiků a slušnost politiků. Především to, aby se naučili například věcně a demokraticky diskutovat bez toho, aniž by osobně napadali a uráželi politické konkurenty a podobně. To je pro tu politickou kulturu daleko významnější, než některé materiální nebo právní výhody, které poslanci a všichni politici vlastně mají.

Ondřej Černý: Říká politolog Jan Bureš. Díky a na slyšenou.

Host (Jan Bureš): Na slyšenou.

Ondřej Černý: Dvěma z těch, kteří o ústavní novele rozhodovali, jsou i poslanec za KDU-ČSL a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, dobrý den.

Host (Cyril Svoboda): Dobrý den.

Ondřej Černý: A poslanec a předseda KSČM Vojtěch Filip. I vám pěkné odpoledne.

Host (Vojtěch Filip): Dobrý den.

Ondřej Černý: Pane ministře, lidovci se o snížení poslanecké imunity pokoušeli v minulosti opakovaně. Jste tedy rád, že už to konečně vyšlo.

Host (Cyril Svoboda): Jsem velmi rád, pokoušíme se o to od roku 1998, tohle to je tuším už čtvrtý pokus.

Ondřej Černý: A proč jste na jednání nebyl?

Host (Cyril Svoboda): Protože jsem měl návštěvu ministra zahraničních věcí Slovenské republiky pana Edvarda Kukana. Já jsem nemohl odejít dřív, než ta návštěva skončila, protože to bylo jednání a dojel jsem do Sněmovny a už bohužel bylo odhlasováno, protože jsem v minulosti pro to vždycky hlasoval, tak ty bylo totéž, jako kdyby pro to hlasoval i teď, ale já jsem v tomhle ohledu i na klubu jsem to vysvětlil, omluvil se, protože musím plnit i tu povinnost jako je oficiální návštěva ministra.

Ondřej Černý: Návrh na změnu ústavy poslanci schválili hlasy 125 ze 140 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo, hlasování se zdrželo jen několik poslanců ČSSD, ODS a KSČM. Mezi nimi byl i Vojtěch Filip. Pane předsedo, proč?

Host (Vojtěch Filip): Protože ve skutečnosti k žádné změně výrazné nedošlo. Ten poslanec, který skončí v Poslanecké sněmovně a vrátí se do občanského života a například půl roku po tom se vrátí do občanského života zjistí, že v době, kdy poslancoval, spáchal trestný čin, tak stejně o tu imunitu, kterou měl v té době nejde a policie ho může vyšetřovat dále. Druhá věc, která je zřejmá, že toho poslance, kterého chytí přímo při činu stejně policie může zadržet a v podstatě jeho vydání nebo nevydání je dáno tím, že se to Poslanecké sněmovně oznamuje, že byl chycen při činu a Poslanecká sněmovna tedy může zabránit tomu, aby to bylo dál prošetřováno, to ještě nikdy neudělala a třetí důvod, pro který jsem se zdržel hlasování, protože nemám proti tomu samotnému mediálnímu tématu snížení imunity poslanců vůbec nic to, že neprošel pozměňovací návrh, ve kterém bylo zřejmé, že se to nemělo týkat výroků poslanců, takzvané verbální trestné činy a já jsem přesvědčen, že to je útok na svobodu slova. Jestliže by ani poslanci nemohli říkat, co si myslí, co potom obyčejný občan.

Ondřej Černý: Nemůžete říkat, co si myslíte?

Host (Cyril Svoboda): To je z mého pohledu naprosto chybné uchopení té imunity. Co je smyslem imunity historicky? Smysl imunity je jenom jedna jediná věc, historicky když vznikla buržoasie a rodila se demokracie, tak aby panovník, dneska by policie, státní zastupitelství a nebo soudy nemohly šikanovat poslance. To nemá s žádnou výsadou jednotlivců nic společného a tím šikanováním aby se nebránilo jim ve výkonu mandátu, aby nikdo nebyl uměle stíhán a tím se mu bránilo, aby byl ve Sněmovně, takže to je smysl imunity, a proto to, co jsme prosadili, je správné a je to zásadní změna, která nám říká, že pokud Sněmovna nevydá někoho k trestnímu stíhání, tak ho nevydává pouze po dobu výkonu toho mandátu. Říká, pokud je poslanec, tak my chceme, aby mohl vykonávat ten mandát, ale jinak samozřejmě ať je trestán, to znamená to, co říká kolega Filip je podle mě úplně chybné uchopení celého toho problému.

Host (Vojtěch Filip): Tak, já s tím nesouhlasím, co říká...

Host (Cyril Svoboda): No to se nedivím.

Host (Vojtěch Filip): ... Pan ministr Svoboda.

Ondřej Černý: Z jakého důvodu?

Host (Vojtěch Filip): Z jednoho prostého důvodu, protože Poslanecká sněmovna vydala všechny poslance, kteří spáchali nějaký trestný čin a nevydala pouze Ivana Kočárníka a Ludmilu Milerovou. Jenom tyto dva poslance nevydala. To si myslím, že je velmi sporné. Všechny ostatní vydala, to znamená, že nevydala ty vládní poslance a opoziční poslanci vydáni byli, přestože podle mého soudu ...

Host (Cyril Svoboda): To není pravda.

Host (Vojtěch Filip): ...to bylo jinak, ale samozřejmě i vládní poslanci, to je vedlejší, ale teďko k ty argumentaci, kterou řekl pan ministr Svoboda. Samozřejmě, že ani imunita neochránila Miroslava Sládka, aby byl zadržen, aby nemohl hlasovat v té prezidentské volbě o Václavu Havlovi, také mimo jiné Václav Havel byl zvolen díky tomu, že tam Miroslav Sládek nebyl. Já si myslím, že se stalo přesně to, o čem mluví pan ministr Svoboda. Ano, policie zajistila, že jeden z poslanců nemohl vykonávat svůj mandát při prezidentské volbě, takže došlo ke krásnému zneužití moci.

Ondřej Černý: Reakce Cyrila Svobody.

Host (Cyril Svoboda): Tak v tom, co se týká pana Sládka, má zčásti pan Filip pravdu. Já si taky myslím, že tehdy byl zadržen mimo jiné, aby jakoby hladce proběhla volba prezidenta republiky Václava Havla. Od byl zvolen stejně v dalším kole, kdyby tam pan Sládek byl a dokonce se myslím, že Sněmovna tehdy měla vzít volební urnu a jet za ním a nechat si ten hlas od něho dát, v tom nikdo nikomu nebránil, to znamená, že ani toto nebránilo ve výkonu mandátu poslance Sládka tehdy, že mohl hlasovat. To se nezvládlo, já to nehájím, ale obecně říkám, že pokud jde o imunitu, tak ta má chránit pouze celý poslanecký sbor, aby mohl vykonávat svoji funkci, aby nebyli poslanci, aby jim nebylo bráněno ve výkonu mandátu, ale nemá to nic společného s výsadou, že bychom neměli jako normální lidé podléhat moci soudní, pokud někdo byl podezřelý ze spáchání trestného činu.

Host (Vojtěch Filip): V tomto ohledu děkuji, že pan Cyril Svoboda uznal mou argumentaci k této věci a souhlasím s tím, že se tam s tou urnou jet mělo, ale to nikdo nechtěl zorganizovat, a to byl celý problém.

Ondřej Černý: Oba jste právníci, zeptám se, žijeme v právním státě?

Host (Cyril Svoboda): Ano, žijeme.

Ondřej Černý: Pane Filipe.

Host (Vojtěch Filip): Byl bych rád, kdybych to mohl potvrdit. Někdy si připadám, že tomu tak není.

Ondřej Černý: Proč by měli zákonodárci mít ochranu?

Host (Cyril Svoboda): Smysl imunity je v tom, aby nemohlo se stát to, co se například stalo v té volbě Václava Havla, smysl té imunity je, aby nemohla policie, nějaké správní úřady nebo státní zastupitelství nebo tak bránit poslancům ve výkonu mandátu a právě proto, že se nám podařilo to omezit jen na dobu toho výkonu mandátu, tak sdělujeme občanům podstatnou větu. Vážení občané, jsme si všichni rovni. Na každého dojde, protože vždycky, jak skončí mandát, je možné to řízení trestní zahájit, tím se prokázala ona rovnost.

Ondřej Černý: A nehrozí vyrovnávání si účtů po tom, co poslancům skončí mandát?

Host (Vojtěch Filip): No tak samozřejmě každý systém je o lidech a i ten nejdokonalejší systém lze zneužít a jinak potvrzuji to, že imunita nemůže změnit postavení občana vůči jiným orgánům státní moci. Jde jenom o to, aby když trváme na dělbě moci a to tady samozřejmě musí dojít k oddělení zákonem zákonodárné moci moci výkonné, moci soudní, tak aby ta moc nemohla zneužívat jednu proti druhé. Já jsem přesvědčen a opakuji to, myslím už podruhé v médiích, že vím o tom, že byl zadržen soudce pro jaksi prohlídku auta jenom kvůli tomu, aby se nedostavil jako soudce trestního senátu k projednávání věci policisty a jiný policista ho zadržel a ta imunita mu nepomohla. Samozřejmě pak došlo k dalšímu šetření a ten konkrétní policista stejně byl odsouzený jiným senátem, ale průtahu v tom řízení došlo. Imunita má smysl právě proto, aby ty moci nemohly jedna používat proti druhé a v tomto ohledu souhlasím s tím, že nemá žádného smyslu imunitu protahovat po skončení výkonu mandátu, ať už poslance, senátora nebo soudce.

Ondřej Černý: A proč její rozsah není podobný, jako například ve Velké Británii, kde se vztahuje pouze na výroky poslanců v dolní sněmovně?

Host (Cyril Svoboda): To zase musíme i posluchačům vysvětlit, že jsou tři roviny ty imunity. První rovina je odpovědnost za hlasování, nikdo nemůže vést poslance k odpovědnosti trestní nebo nějaké jiné za to, jak hlasuje. To je politická záležitost a v tom musí být poslanec svobodný a vázán je pouze svým svědomím a tak má hlasovat. Druhá rovina imunity, a tady se sporujeme s panem Filipem, je otázka imunity verbální. To znamená, že za výroky ve Sněmovně odpovídáme my poslanci a senátoři také jenom své vlastní komoře, to znamená, pokud někdo by byl urážlivý nebo vulgární nebo sprostý, tak podléhá disciplinární pravomoci komory, jinak svobodně každý poslanec má právo říct svůj názor. Teprve ta třetí rovina je rovina, která se týká té trestně právní, respektive přestupkové imunity, a ta je výrazně omezena pouze na výkon mandátu. Toto je konstrukce, která je spravedlivá a správná a podle mě i odpovídá tomu, aby byl chráněn zákonodárný sbor.

Host (Vojtěch Filip): Víte, ono je to ještě komplikovanější s tím verbálním trestným činem. Je jasné, že když se poslanci nedovolí, aby mluvil k určité věci a jaksi k čemukoliv může mluvit člen vlády, předseda a místopředsedové Sněmovny a předsedové klubů. Ostatní poslanci jsou v tomto omezeni. Když není jaksi určité téma, tak poslanec jaksi nemůže, když se takový bod neprojednává, nic takového říkat, protože by mu musel předsedající vzít slovo a v tomto ohledu jsou skutečně problémy, protože některá témata jsou prostě pro Poslaneckou sněmovnu tabu, protože jsou příliš politická a většina ve Sněmovně může zabránit, aby se nějaká věc projednávala a poslanec by potom mohl být trestán za to, že když to nemohl říct ve Sněmovně, tak to řekl na veřejném shromáždění nebo to napsal do novin a podobně, a to je problém, který tady evidentně existuje.

Host (Cyril Svoboda): To zase, já tady nechci posluchače unavovat s tou kuchařkou v Poslanecké Sněmovně, to, co říká Vojtěch Filip je přece dávno vyřešeno. Právě proto mají právo předseda Sněmovny, místopředsedové Sněmovny, členové vlády, předsedové klubů, vlastně promluvit kdykoliv k čemukoliv, tím taky řeknu pozicí postoj své politické strany. Kdybychom toto právo dali všem poslancům, aby kdykoliv mluvili k čemukoliv, tak se z toho stane neuvěřitelný guláš a budeme třeba mluvit, já nevím co, o nemocnicích a najednou tam někdo začne vyprávět o tom, jestli máme, já nevím, něco dávat zemědělcům a třetí řekne, že je pro to, abychom, já nevím, co natírali pumpy na růžovo nebo něco podobného, to přece, taková nedisciplinovanost tam není možná.

Ondřej Černý: Pánové, ale přece jenom jako poslanci máte dost možností se vyjadřovat nejste nějakým způsobem korigováni, nemyslíte si, že spíš lidi zajímá přestupková imunita a věci tohoto typu?

Host (Vojtěch Filip): Tak já myslím, že přestupkovou imunitu nemají poslanci. Každý...

Ondřej Černý: Mají dvě možnosti.

Host (Vojtěch Filip): Mají, každý jejich přestupek samozřejmě buď řeší policie, protože mají tu možnost, to je změna už z minulého volebního období a normálně s tou policií projednají svůj přestupek, například z dopravy, anebo mají druhou možnost, odmítnout to projednat s tou výkonnou mocí, s tou policií a půjdou před mandátový imunitní výbor, protože každý přestupek, který je oznámen mandátovému imunitnímu výboru, musí projednat ten mandátový imunitní výbor, protože ten je k tomu příslušný. Stejně tak, jako pro přestupky policistů je zvláštní orgány policie, pro přestupky vojáků, ty přezkoumává vojenská policie a přestupky soudců nebo státních zástupců projednávají kárné senáty, takže v tomto ohledu není přestupková imunita žádná, je jenom speciální orgán, takovou imunitu, o které mluvíte, přestupková, takovou imunitu má v České republice přes 100 tisíc lidí, o které vy mluvíte, čili nejde o imunitu, jde o to...

Host (Cyril Svoboda): Přece ta věc se má takto. Jestliže poslanec jede opilý nebo překračuje rychlosti nebo, já nevím, co neplatí... .

Host (Vojtěch Filip): Když jede opilý, tak je to trestný čin, to je něco jiného, pane ministře.

Host (Cyril Svoboda): Počkejte, nechte mě domluvit, já vám taky neskáču do řeči...

Host (Vojtěch Filip): Promiňte.

Host (Cyril Svoboda): Klidně potom řekněte, že s tím nesouhlasíte, ale tak. Tak může jet nepřiměřeně rychle, abyste byl spokojen a je omyl si myslet, že ten poslanec může odmítnout prošetření toho přestupku. To už v minulosti vždycky tak bylo. To je omyl, že někdo mává poslaneckým průkazem a říká, helejte se, já jsem poslanec, vážený pane policisto, já podléhám cituální pravomoci Sněmovny, trhněte si nohou. Ne, ten policista i podle minulé právní úpravy i podle soudobé, vždycky musí ten přestupek celý prošetřit, on nemůže jenom vyslovit ten trest. Ten rozdíl je v tom, že ústava říká, že to potrestání je v rukou té Poslanecké sněmovny, ona nemá co prošetřit, copak tam někdo pojede mu měřit brzdou dráhu, jestli někde do něčeho narazil nebo měřit tu rychlost, to ten policista musí si vynutit na každém poslanci a senátorovi prošetřit v každém případě. On má dneska u přestupků jedinou možnost, říct, helejte se, buď mi dejte, vážený pane policisto pokutu vy nebo to nahlašte na mandátový a imunitní výbor, ten dá pokutu mě, takže jeden nebo druhý mu tu pokutu dá, takže zase se z toho nevyvlíkne, jenom jediný rozdíl je, kdo rozhodne o tom trestu. Zda o něm rozhodne ten policista nebo o tom rozhodne mandátový a imunitní výbor, ale neunikne tomu.

Host (Vojtěch Filip): Ale na ochranu poslanců, to já jsem přeci říkal.

Host (Cyril Svoboda): Ne, vy jste říkal, že to nemůže prošetřovat.

Host (Vojtěch Filip): Ne prošetřovat.

Host (Cyril Svoboda): Ale dobře, tak dobře, já se nechci s váma přít o slova, ale ...

Host (Vojtěch Filip): Rozhodovat ...

Host (Cyril Svoboda): Ale znova opakuju, že jediný rozdíl je v tom, kdo uloží ten trest. Ne to, že unikne trestu.

Host (Vojtěch Filip): Na obranu většiny poslanců musím říci, že většinou řeší věci mimoparlamentní cestou s policií.

Host (Cyril Svoboda): A to jeden z hrubých omylů. Dokonce já jsem přesvědčen, že to je únik od odpovědnosti. Já jsem pro to hlasoval, ale protože říkám, abychom nebyli jako peskováni, že si nechceme nechat jako ta veřejnosti, naopak, myslím si, projednáním před mandátovým a imunitním výborem je z hlediska dopadu do veřejnosti mnohem horší, protože o tom ví víc lidí. Mluví se o tom ve Sněmovně, může se o tom dozvědět novináři, já nevím, kdekdo, dokonce to trestání tou Sněmovnou je v konečném důsledku mnohem nepříjemnější pro toho poslance, než když rychle dostane pokutu od policisty a nikdo o tom neví. Takže já si myslím, že právě pravý opak byl tehdy, ale respektuju to, že veřejnost říká, ať nás pokutují policisty, já s tím nemám potíž, ale říkám, že to není pravda, že to před tím bylo měkčí, naopak. Projednání ve Sněmovně je pro poslance má mnohem větší dopad, to je omyl, co si lidé myslí.

Ondřej Černý: Poslední otázka, myslíte si, že současná změna, která ještě musí projít nebo respektive musí ji schválit většina senátorů, je dostatečná nebo se jí bude zabývat i příští Sněmovna?

Host (Cyril Svoboda): Tak, ta pravidla jsou naprosto jasná, Senát musí pro tuto novelu hlasovat kvalifikovanou většinou všech přítomných senátorů, nikoliv všech senátorů a stačí, aby Senát tam měl jakoukoliv drobnou změnu, třeba kdyby změnil jednu čárku, tak to musí znova do Sněmovny, protože u ústavního zákona platí, že Sněmovna i Senát musí souhlasit se stejným textem. Já věřím, že to Senát učiní a že už nám to nepošle zpátky.

Host (Vojtěch Filip): No, já příliš důvěru v to nemám, že to Senát nezmění a jinak kdyby udělal tu změnu, tak to nejde do Sněmovny a prostě ten ústavní zákon není přijat, neplatí princip člunku, že si ústavní zákony takhle posíláme.

Host (Cyril Svoboda): To je otázka výkladu tohle to.

Host (Vojtěch Filip): Tak, pane ministře, já si myslím, že ten výklad ústavy tady mám velmi korektní a že by bylo třeba takový návrh napsat znovu.

Ondřej Černý: Tolik dnešní Duel Týdne v tahu. Utkali se v něm poslanec za KDU-ČSL a ministr zahraničí Cyril Svoboda, díky a pěkné odpoledne.

Host (Cyril Svoboda): Děkuji.

Ondřej Černý: A předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. I vám děkuji a na shledanou.

Host (Vojtěch Filip): Na shledanou.

Ondřej Černý: A co vás čeká v druhé polovině pořadu? S Petrem Nováčkem rozebereme zvolení Jiřího Paroubka předsedou ČSSD, připomeneme, že Itálie má nového prezidenta a nevynecháme ani pravidelný fejeton Jana Pokorného. Tentokrát o médiích před volbami.

Mimořádný sjezd ČSSD

Ondřej Černý: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Týden v tahu. Příjemný poslech vám od jeho mikrofonu přeje Ondřej Černý. Šéfem českých sociálních demokratů je Jiří Paroubek. Můžete se říci, to není nic nového, ovšem odedneška je to oficiální. Mimořádný sjezd ČSSD totiž premiéra a dosavadního místopředsedu zvolil na post předsedy strany. Má tato změna vůbec nějaký význam, otázka pro komentátora Radiožurnálu Petra Nováčka. Pěkné odpoledne.

Petr Nováček: Dobrý den. No, má samozřejmě význam, protože Jiří Paroubek, dodává, byl dosud ještě také volebním lídrem Sociální demokracie, jenomže volební lídr přestane být lídrem v okamžiku, kdy se sečtou volební výsledky a pak nastanou koaliční rozhovory a obyčej je takový, že ty koaliční rozhovory vedou vedoucí představitelé dotyčných stran a tím není žádný volební lídr, tím méně místopředseda a v případě Sociální demokracie by jim býval byl úřadující místopředseda Bohuslav Sobotka. Sociální demokraté se zřetelně chtěli pojistit pro případ, že se těchto rozhovorů budou zúčastňovat a chtěli mít ve svém čele jaksi výraznou persónu, proto ten mimořádný sjezd, proto volba Jiřího Paroubka.

Ondřej Černý: Petře, vy jste celou dnešní akci bedlivě sledoval, jaká v pražském Top hotelu panovala atmosféra?

Petr Nováček: No, řekl bych optimistická, pokud jde o sociální demokraty, spousta výrazných projevů v tom smyslu, že jsme stranou s velkou historií, a to samozřejmě Sociální demokracie je, se stranou, za níž je vidět kus práce za uplynulých 8 let, dokonce tam padl obrat, 8 let si vedeme úspěšně a ještě dalších 8 let bychom měli stát v čele vlády, abychom stačili dokončit aspoň to základní, co dokončit chceme a samozřejmě tam zaznívala slova jaksi plná víry v to, že se to sociálním demokratům podaří tedy ve volbách uspět. No, proto také ten sjezd byl svolán, aby si strana dodala sebedůvěry a aby i navenek, a to je důležité, vyslala dojem, že je to jednotné společenství, které táhne za jeden provaz, že má silného vůdce a že si prostě ví rady.

Ondřej Černý: To jsme zmínili proklamativní část sjezdu, co ale sjezdu dominovalo po ové stránce?

Petr Nováček: Kdybych to řekl lapidárně, aniž bych se chtěl dotknout příznivců Sociální demokracie, nic nového proti tomu, co už známe z programu, z volebního programu Sociální demokracie. O programových otázkách se tam příliš nemluvilo, pokud tedy pomineme defilé kandidátů na ministerské funkce, kteří vždycky stručně přiblížili z videozáznamu a také na živo svůj záměr v případě, že by se stali členy vlády. Jinak možná jedna věc, sociálním demokratům velmi záleží na tom, aby byli bráni jako strana důsledně proevropská, jako strana, která spojuje lepší příští České republiky s integračním procesem Evropské unie a jako strana, která počítá s tím, že Evropa si uchová svůj evropský způsob života, evropský sen, nikoliv americký sen, jinými slovy, že Evropa neustoupí od sociálního státu, od toho modelu, kterého se snaží a budou přidržovat, tak jak říkali, i sociální demokraté.

Ondřej Černý: Celá akce byla hlavně předvolebním tahem strany. Není to ale kontraproduktivní? O volbách se teď píše všude, takže lidé už politických stran mohou mít takříkajíc plné zuby, kalkulovali i sociální demokraté i s tímto faktorem?

Petr Nováček: Tak Ondřeji, to byste se musel zeptat přímo jich, asi by vám to neřekli, jak tak odhaduju, ale mohu ujistit posluchače, když mi budou věřit, že se pamatuji na celostátní podobné akce politických stran, dokonce i před komunálními volbami, kde to bylo zcela nesmyslné, protože komunální volby těžko mohou mít nějaké jednotné celostátní téma. Pamatuju se na jednu takovou záležitost občanských demokratů v Boby centru v Brně před asi 12 lety, takže to není nic výjimečného v tomto smyslu. Samozřejmě na co narážíte, je opodstatněné a když je něčeho moc, tak toho bývá příliš a v tomto případě sociální demokraté tak trochu riskují, že když příliš přitlačí na pilu, takže to některým jejich vážnějším příznivcům, kteří teprve váhají, zda jim dají hlas, ba dokonce zda k těm volbám se vůbec dostaví, se bude zdát moc a že je to spíš bude zgustovat, ale takové už, taková už volební situace je a mám-li se zorientovat také podle klipů, volebních klipů, které jsem na sjezdu viděl, některé z nich jsou jaksi vytvořeny v rámci negativní kampaně proti ODS, tak si myslím, že další překvapení nás ještě čekají.

Ondřej Černý: Jak Jiřího Paroubka, tak i Zdeňka Škromacha, který na postu místopředsedy strany právě Jiřího Paroubka nahradil, podpořil bývalý stranické šéf Miloš Zeman. Podle něj tato dvojice v čele Sociální demokracie je zárukou jejího volebního úspěchu. Dá se tedy toto nové stranické rozdělení funkcí interpretovat i tak, že souboj Grossovců a Zemanovců je u konce a situace ve straně se uklidnila?

Petr Nováček: Tak on to Miloš Zeman trošku rozdělil, on, pokud jde o Jiřího Paroubka, řekl, že to je člověk, který dostal Sociální demokracii z nějakých 10, 12 procent preferencí tam, kde je dneska, že to je zřetelně člověk úspěšný, výkonný a že Sociální demokracie by si takových lidí měla vážit a měla by je jaksi stavět na přední místa a pokud jde o Zdeňka Škromacha, tak na něm si vždycky Zeman ze svého úhlu pohledu vážil toho, že Škromach zůstal Škromachem ať situace ve straně se vyvíjela jakkoliv, to znamená ať byl předsedou Zeman nebo byl předsedou někdo jiný. Škromach patří k levicové části Sociální demokracie a právě proto si myslím, že se teď do vedení vrací, protože před takovou záležitostí jako jsou volby je třeba zpevnit řady nejen stranické, ale také voličské a Zdeněk Škromach pro určité, určitý typ voliče je známkou výrazné levicové orientace Sociální demokracie, proto se vrací do místopředsednického křesla.

Ondřej Černý: Přesto proč se vrací do vedení právě teď, pokud sociální demokraté ve volbách nezískají 30 procent, mělo by dát vedení své funkce k dispozici. Nebylo by pro Škromacha výhodnější, kdyby byl teď bez stranické funkce a později se ucházel případně i o předsednický post?

Petr Nováček: No, vy narážíte na loňský velikonoční sjezd Sociální demokracie v Brně, kde skutečně padla ta třicetiprocentní hranice a to, co o čem jste se, Ondřeji, zmínil, tak tam tehdy Zdeněk Škromach kandidoval proti Stanislavu Grossovi na funkci předsedy strany, neuspěl, tak pak kandidoval na funkci prvního místopředsedy, také neuspěl a pak velmi rozladěn opustil kolem deváté hodiny večer v sobotu sjezd. Pamatuju se na to, poněvadž jsem ho shodou okolností potkal, když opouštěl budovu sjezdovou. A Zdeněk Škromach to, že se vrací právě v této chvíli, dneska na tom mimořádném 33. sjezdu zdůvodnil tak, že si myslí, že má smysl pro toto, tedy Paroubkovo vedení strany pracovat, vstoupit do něj, že to vedení se vrátilo k autentickému programu Sociální demokracie, že je transparentní ve svých politických činech a proto, že mu chce pomoci. Takže potud Zdeněk Škromach. Samozřejmě mohl by vyčkávat, ale myslím si, že i pro Jiřího Paroubka je výhodné, když má Škromacha ve vedení strany, to pro případ, že by se věci nevyvíjely ideálně, je lépe mít člověka, který cítí trošku jinak, myslím si výrazněji levicově v tom nejužším vedení vedle sebe, než ho mít, abych tak řekl ve vnitrostranické opozici.

Ondřej Černý: Říká komentátor Radiožurnálu Petr Nováček, který dnes sledoval mimořádný sjezd ČSSD. Díky za postřehy a na slyšenou.

Petr Nováček: Děkuji za pozvání, přeju hezký den.

Volba prezidenta v Itálii

Ondřej Černý: Itálie má od středy nového prezidenta. Stal se jím osmdesátiletý doživotní senátor Georgo Napolitano. Ve čtvrtém kole dostal od tisícovky volitelů, které tvoří poslanci, senátoři a zástupci regionů 543 hlasů. Ruku pro něj tedy zvedli prakticky všichni členové levicového tábora. Naopak drtivá většina pravice odevzdala prázdný lístek. Dá se tedy říci, že italská politická scéna je v současnosti polarizována na dva nesmiřitelné tábory? To je má první otázka našemu spolupracovníkovi v Itálii Josefu Kašparovi, kterému přeji pěkný den.

Josef Kašpar: Dobrý den. Já si myslím, že to je spíše tak, pokud se týká politiky, ve skutečnosti v italské společnosti to tak není, ale já si myslím, že to napětí a ta politická vášeň poněkud poleví, protože my jsme měli zde prakticky 8 měsíců dlouhou předvolební kampaň a po pravdě řečeno jsou s tím všichni už trochu unavení.

Ondřej Černý: Bývalý šéf Sněmovny, který má příští týden složit přísahu, byl kvůli své komunistické minulosti pro pravici nepřijatelný. Proč onen Berlusconiho tábor tolik trval na tom, aby na prezidentský post usedl zástupce pravice?

Josef Kašpar: To máte tak. Oni ani tak nevyčítají Napolitanovi jeho politickou minulost, jako spíše to, že levice v podstatě nenabídla pravici na výběr. Řekli buď zvolíte toho a nebo nikoho. Jinak je třeba říct, že Berlusconi tvrdí, že vzhledem k tomu, že ty volby dopadly velmi těsně, protože ve skutečnosti opravdu levice zvítězila asi 25 tisíci hlasy oproti nějakým 20 milionům hlasů, které daly na druhou stranu, tak oni říkali, že v tom případě by bylo dobře, aby alespoň pravice se dala jedna osobnost v italských institucí, a to byl ten hlavní důvod.

Ondřej Černý: Volba prezidenta se vyvinula ve velmi složitou šachovou partii. V prvních třech kolech byli k úspěchu potřeba hlasy dvou třetin volitelů, těmi ovšem levice nedisponuje. Od čtvrtého kola stačí hlasy prosté většiny. Byl Napolinato jediným kandidátem, kterého levice chtěla protlačit nebo měla v záloze ještě jiná jména?

Josef Kašpar: Původně to bylo tak, že kandidátem měl být předseda stejné strany Maximo Dalema, bývalý levicový italský premiér, ale právě proto, že jeho kandidatura byla politicky ještě více zabarvená, tak pravice to odmítla a vzhledem k tomu, že to vyvolalo pochybnosti i v řadách centristů v Prodiho vládní koalici, nakonec se tedy levice rozhodla postavit Napolitana, který je člověkem, který se poslední dobou spíše zabýval institucemi než politikou, a proto nakonec je třeba říct, že samotná osobnosti je v Itálii všem řekl bych přijatelná.

Ondřej Černý: Napolitanovo zvolení potvrdilo současný trend, kdy v Itálii vysoké státní funkce obsazují politici v pokročilém věku. Jak se na to dívají lidé v Itálii?

Josef Kašpar: Samozřejmě Italové nejsou velmi nadšeni, povětšinou se to přičítá tomu, že od té velké aféry takzvaných čistých rukou, která byla v Itálii asi před 15 lety, se ta politická debata a konfrontace dosti přiostřila a v podstatě do institucí, které by měly nějakým způsobem rozhodovat, se dostávají lidé, kteří jsou již v dosti vysokém věku, protože se zastává názor, že budou politicky méně razantnější a méně tvrdí, než někdo mladší.

Ondřej Černý: Hlavní postavy levice a pravice, tedy Romano Prodi a Silvio Berlusconi se vyznačují vřelým vztahem ke sportu. Berlusconi je dokonce vlastníkem fotbalového klubu AC Milán. V italských poměrech proto velmi důležitá otázka. Kterému fotbalovému klubu nový prezident fandí?

Josef Kašpar: Pokud vím, tak Napolitano fandí svému rodnému městu, to je Neapoli, ale je třeba říct, že v těchto dnech v Itálii je obrovský skandál, pokud se týká fotbalu a myslím, že v tomto okamžiku by nikdo se svým fanouškovstvím nepřišel příliš dopředu.

Ondřej Černý: A co se dá na italské politické scéně očekávat teď? Bude to uklidnění nebo se Berlusconiho klub pokusí co nejrychleji opět dostat k moci?

Josef Kašpar: Berlusconi se bez pochyby pokusí Prodiho vládu porazit, protože skutečně v Senátu ta většina je mizivá, ale si myslím, že nás tady očekává něco mnohem tvrdšího, a to je koncem června se má konat referendum o změně italské ústavy, protože loni na podzim byla schválena změna ústavy, která jednak zavádí seberealizaci Itálie a jednak dává premiérovi velké pravomoci a Prodi řekl, že jedním z prvních úkol pro jeho vládu bude, aby při tomto referendu Berlusconi prohrál, takže se obávám, že se máme opět během příštího měsíce na co těšit.

Ondřej Černý: Z Itálie o volbě tamního nového prezidenta náš spolupracovník Josef Kašpar. Díky a na slyšenou.

Josef Kašpar: Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Ondřej Černý: A na řadě je pravidelný fejeton Jana Pokorného. Autor v něm tentokrát vysvětluje, proč je jako novinář rád, že je před volbami.

Jan Pokorný: "No jo, vy máte vlastně před volbami, říkají mi útrpně v posledních dnech kamarádi, pracující v jiných oborech než je žurnalistika. Jakoby ve veřejnosti panoval pocit, že média musejí být před volbami v obtížné situaci. Ledasco se na ně dá svést, něco z toho právem, občas zavolá nějaký mluvčí, proč ve zprávách nebylo zrovna to, co voliči jeho strany potřebují slyšet nebo se objeví rozhořčený mail oddaného příznivce jednoho politického proudu, že předseda proudu ve vysílání mluvil v posledním měsíci 32 minuty a 6 vteřin, tedy o 15 vteřin méně než představitel proudu opačného. Ale to je běžný doprovodný program politické soutěže nejenom před volbami. S tím se dá žít. A vůbec to není, viděno prakticky, náročné období. Jak se říká u nás v redakcích, je co vysílat.

Zatím politici neoslnili voliče až tak, že by tito hned po ránu cestou do práce živě debatovali nad programy jednotlivých stran. Nebo jste snad viděli shluk občanů, z nichž jeden plamenně obhajuje Modrou šanci, druhý rozhodně oponuje jistotami a prosperitou a třetí je plácá po zádech klidnou silou? Kdepak! Programy politických stran se moc nečtou a tak přicházejí novináři, prostudovavší více či méně obsáhlé dokumenty, analyzují je a komentují, aby si volič mohl udělat názor.

A politici, které druhdy musel člověk přemlouvat, aby se zastavili ve studiu, přicházejí občas do diskusí s hodinovým předstihem a redaktora, jemuž před časem nemohli přijít na jméno, zasvěcují do všeho, co udělají po volbách a ptají se, jak se mají děti. Kdepak, kamarádi, před volbami je v médiích fajn. Je co dělat, je o čem mluvit. Teprve až voliči začnou sami pečlivě číst volební programy, může to být trochu složitější. Pro média, ale hlavně pro politiky."

Ondřej Černý: Tolik Jan Pokorný a jeho fejeton. Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto týdnu. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný poslech dalšího vysílání Radiožurnálu vám přeje Ondřej Černý.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.