Pomoc bez zisku: Seriál o lidech, kteří napnuli své síly a pomáhají v neziskových organizacích
Ubytované motivujeme k tomu, aby žili bez odpadu, říkají v zero waste chalupě na Liberecku
Už patnáct let vzniká na Ještědském hřebeni takzvaný Nový prales. Liberecký spolek Čmelák se tam na ploše 36 hektarů snaží vrátit původní druhově pestrý les místo smrkového porostu. V Padouchově také připravuje takzvanou zero waste chalupu, tedy místo, kde se lidé naučí, jak omezit odpady. Ochránci přírody také plánují vysázet i volně přístupný ovocný sad.
O lesní pozemky Čmeláku pečuje třiačtyřicetiletý Jiří Antl. „Lesy jsou do začátku součástí mého života, rodiče mě vozili v kočárku do lesa… Někdo chodí meditovat do kostela, a já chodím do lesa,“ popisuje.
Jiří Antl, se kterým vyjíždíme na Ještědský hřeben, vypráví nejen o sobě, ale i o lese. O ten se stará už patnáct let. A nejde o žádný smrkový les, ale o oplocený nový prales.
„Říkáme tomu Nový prales, nepůvodní smrkovou monokulturu se snažíme přeměnit na les, který v budoucnu – za sto, dvě stě let – bude vypadat jako kdysi místní pralesy,“ popisuje.
Původně bylo na místě sto procent smrků, nyní ale můžeme spatřit čtyřmetrové buky, javory nebo dvoumetrové jedličky.
Některé stromy Antl sázel vlastnoručně, ale velkou část z nich sázeli dobrovolníci. „Snažíme se přiblížit co nejvíce původní dřevinné skladbě zdejších lesů,“ dodává.
O jeden igeliťák méně
Součástí pozemku je také chalupa, kterou před dvěma lety koupili jako základnu pro výchovné programy a dobrovolníky, ale také pronájmy. Snaží se tak motivovat ubytované k tomu, aby tam žili bez odpadu.
Plánují také ovocný sad, kam si bude moci natrhat hrušky nebo jablka každý, kdo půjde kolem. „Je to jeden ze způsobů, jak pomoci planetě – když budou účastníci pobytu vědět, že si nemusí nosit vlastní ovoce ze supermarketu v igelitovém pytli,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
