SERIÁL

7) Dokázali nemožné. Ze zapomenuté obce udělali centrum turismu i domov pro lidi s postižením

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Neratov v Orlických horách

Turisté dnes Neratov v Orlických horách rádi vyhledávají – především díky unikátnímu kostelu s částečně prosklenou střechou. Kromě toho v něm našla svůj nový domov spousta lidí se zdravotním postižením. Nechybělo přitom mnoho a obec úplně zanikla. 

Německé obyvatele z Neratova po válce vysídlili, staří zemřeli, mladí odešli – a místní kostel byl určený k demolici. „Ve vsi byl rozbořený kostel a jinak nikde nic,“ popisuje stav Neratova krátce po sametové revoluci Jana Němcová. Před válkou měla obec dva a půl tisíce stálých obyvatel, v 90. letech už zbyli jen dva.

„Byl to tak trochu konec světa,“ připouští Jana Němcová s úsměvem. Její rodina měla v zapomenuté vísce na dohled od hranic s Polskem chalupu, zatímco ona sama žila pohodlný život v Praze. Pak je ale oslovil jejich dlouholetý známý, katolický kněz Josef Suchár.

„Vyprávěl nám, jak tady ten kraj zabydlí, spraví kostel, přivede sem lidi. A my jsme si říkali: Kdo by asi takovou věc chtěl dělat?“ Jenže netrvalo dlouho a manželé Němcovi se do Neratova přestěhovali. A s nimi jejich čtyři děti. „Asi to bylo tak trochu bláznovství,“ vzpomínají.

Jana Němcová, předsedkyně Sdružení Neratov

Během následujícího roku se rodina rozrostla o dalších šest dětí. Jedno se manželům Němcovým narodilo, dalších pět si vzali do pěstounské péče, některé z nich přitom s vážným zdravotním nebo mentálním postižením. „Podmínky tu byly partyzánské. Nebylo tady topení, voda, nic,“ popisují s odstupem.

Dokázali nemožné

V dalších letech přesto skupina nadšenců v čele se zmiňovaným farářem dokázala prakticky nemožné. Založili Sdružení Neratov, které se zaměřuje na pomoc handicapovaným. Provozuje například obchod, hospodu, kavárnu, penziony nebo zahradnictví, aktuálně zaměstnává zhruba 250 lidí. Část z nich v chráněných dílnách.

Sdružení Neratov má stále velké plány. Nedávno se v obci poprvé od války rozezněly kostelní zvony, nově spolek vyhlásil veřejnou sbírku na dostavbu speciální základní školy a nejbližším cílem je sehnat peníze na novou keramickou pec.

Mezi těmi, kteří s Neratovem spojili svůj život, jsou také dvě dcery Jany Němcové. Kláře bylo při stěhování z Prahy třináct. Přišla tehdy o kamarády i pohodlný život ve velkoměstě. Rodičům to ale vyčítala jen chvíli.

Dnes Klára pracuje jako vedoucí chráněného bydlení, o odchodu z pohraničí neuvažuje.