Podnikat a přitom kritizovat ruský režim na Krymu? Majitel zoo plné lvů bojuje o její udržení

Se zvířaty je Oleg Zubkov zadobře, s ruskými úřady má už vztahy horší

Až devadesát lvů a tygrů pohromadě můžete kromě Afriky vidět také na Ruskem zabraném poloostrově Krym. Specializovanou zoologickou zahradu v krymském Bělogorsku provozuje Oleg Zubkov, který tu chová desítky šelem a stovky dalších zvířat. Ze svých šelem strach nemá, větší starosti mu dělají ruské úřady.

Oleg Zubkov se vítá se svými zvířecími miláčky a bez velkých okolků odemyká dveře lví klece.

Válkou trpí nejen lidé, ale i zvířata. Šelmy z Iráku a Sýrie našly azyl díky jordánské princezně

Lvi si v záchranné stanici Ma'wá v Jordánsku doslova lížou rány, které utržili ve válečných konfliktech

Na rozdíl od lidí je osud zvířat chovaných v zajetí závislý na případných zachráncích. V srpnu se třináct velkých šelem ve zdevastované zoologické zahradě v syrském Aleppu dočkalo. S nasazením lidských životů se podařilo lvy, tygry i medvědy odvézt do bezpečného Jordánska. V tamní rezervaci Ma'wá se teď zotavují po boku svých kolegů zachráněných z Iráku či Gazy.

Obrovský lev kousek ode mne si pochutnává na celé ovci. Je kolem čtvrté odpoledne a šelmy právě obědvají. Pan Oleg nás pobízí k focení – šelmy jsou teď nasycené a klidné, je prý možné si je i pohladit.

Chvíle strávené mezi zvířaty jsou pro Olega Zubkova odměnou za to, že se ze všech sil snaží svůj zvěřinec udržet při životě. Lvi a tygři dají nejvíc práce.

„Potřebují živou potravu se srstí, přírodu nepodvedeš,“ říká chovatel. „Nejedí řízky ani trávu, potřebují maso. Celá tato zoologická zahrada spotřebuje minimálně 600, optimálně ale až 1200 kg masa denně.“

Velké plány

Nasedáme do vozítka s označením Zoo policie a jedeme s panem Olegem do jeho kanceláře. Všechno kolem je postavené teprve nedávno.

Zubkov, bývalý armádní politruk, začal svoji největší zoologickou zahradu Tajgan budovat v roce 2006 na území bývalé vojenské základny. Za sebou měl už zkušenosti z Jalty, kde založil zoologickou zahradu Pohádka, která funguje už dvě desetiletí.

Ruská anexe přinesla zásadní zvrat v životě Krymských Čechů. Naše kultura zaniká, varují

Krymští Češi si své tradice pečlivě udržovali po dlouhá desetiletí

Málo se ví, že na Ruskem zabraném poloostrově Krym žije až 1500 lidí s českými kořeny. Takové jsou odhady místní krajanské komunity, která teď ale prožívá mimořádně těžké časy. Po anexi už čtyři roky místní Čechy nikdo nenavštěvuje. A možnosti rozvíjet kulturní život i udržovat spojení s původní vlastí jsou omezené.

Tajgan otevřel v Bělogorsku v roce 2012 a měl i spoustu dalších plánů. Do toho ale o dva roky později přišla ruská anexe Krymu.

Byrokracie útočí

„Jako ruský člověk Oleg Zubkov jsem si přál obnovení historické spravedlnosti a vrácení Krymu Rusku. Bohužel pak ale Rusko přišlo se svými tvrdými zákony a milionovými pokutami. Poslední čtyři roky jsou nejhorší léta mého podnikání,“ přiznává.

Mezi najedenými lvy se podle Olega Zubkova nemá člověk čeho obávat

Zubkov za tu dobu absolvoval na 350 soudních jednání a musel se bránit obvinění z několika trestných činů. Stěžuje si na časté kontroly vyměřující vysoké pokuty za drobnosti. I na to, že kvůli mezinárodním sankcím už nemůže dovážet zvířata z Evropy.

„Dříve přemýšlel o nových projektech – zakládání dalších expozic a pořizování nových zvířat. Teď se snažím jen uchránit to, co mám,“ dodává Zubkov s tím, že hlavním důvodem intenzivního zájmu úřadů je jeho otevřená kritika poměrů na Krymu.

Cenzura v Rusku není, přesto se umělci bojí. Perzekuce je náhodná a zákeřná, říká rusista

Tomáš Glanc

Současné Rusko sužuje mnoho nesvobod, přesto se situace od té v dobách Sovětského svazu výrazně liší. A dotýká se to i ruské literatury. V rozhovoru s Lucií Výbornou to říká slavista, překladatel a jeden z nejvýznamnějších českých rusistů Tomáš Glanc.

Na hraně přežití

 

Teď chová kromě lvů a tygrů další asi 2000 zvířat včetně žiraf, medvědů či nosorožců. Dotace nedostává žádné, spoléhá na vstupné, za které dospělý návštěvník zaplatí 900 rublů, tedy v přepočtu asi 320 korun.

 

Majitel unikátní krymské zoo se přitom stále více zabývá myšlenkou, že opustí své lvy a tygry a začne od nuly v jiné zemi, kde budou podmínky příznivější