Cenzura v Rusku není, přesto se umělci bojí. Perzekuce je náhodná a zákeřná, říká rusista
Současné Rusko sužuje mnoho nesvobod, přesto se situace od té v dobách Sovětského svazu výrazně liší. A dotýká se to i ruské literatury. V rozhovoru s Lucií Výbornou to říká slavista, překladatel a jeden z nejvýznamnějších českých rusistů Tomáš Glanc.
Zatímco Sovětský svaz spoutával své občany uvnitř hranic, dnešní Rusko je jiné. Rusové mají svobodu pohybu a na ruskou literaturu to má obrovský vliv. „Ruští literáti se mohou volně pohybovat mezi Moskvou a svými zahraničními bydlišti, což ruskou literaturu samozřejmě velmi obohacuje. Je díky tomu opravdu globální,” upozorňuje Tomáš Glanc.
To, že se ruští umělci začínají ve velkém stěhovat do zahraničí, je fenomén především posledních deseti patnácti let. „Stále větší počet opravdu talentovaných lidí volí cestu do zahraničí, protože mají dojem, že v Rusku svou invenci nemohou uplatnit. To je jev, který ruským institucím samozřejmě velmi škodí,” dodává k tomu.
Perzekuce není systematická
Současná ruská literatura, to jsou rebelové, kteří se nebojí proti ruskému režimu pozdvihnout své pomyslné pero. „A hranice, kam až mohou zajít, přitom nebyla nikdy pevně stanovena,” upozorňuje Tomáš Glanc. „Literatura je na tom dnes ze všech uměleckých odvětví v Rusku možná ještě nejlépe, knihy vycházejí bez cenzurních zásahů, kriminalizovaných děl bylo velmi málo.”
Literatura je na tom dnes ze všech uměleckých odvětví v Rusku možná ještě nejlépe, knihy vycházejí bez cenzurních zásahů, kriminalizovaných děl bylo velmi málo.TOMÁŠ GLANC
Naopak třeba ve výtvarném umění jsou restrikce vůči umělcům mnohem častější. „Ještě dnes sedí v domácím vězení například Kirill Serebrennikov, divadelní a filmový režisér, který byl za podivných okolností nařčen z nezákonného nakládání s dotacemi,” podotýká.
„Přesto nejde mluvit o systematické perzekuci, perzekuce je náhodná a nevypočitatelná - tím ale i zákeřnější. Protože se může týkat kohokoliv, což u autorů vyvolává oprávněné obavy,” uzavírá Tomáš Glanc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.