Ruská anexe přinesla zásadní zvrat v životě Krymských Čechů. Naše kultura zaniká, varují

Málo se ví, že na Ruskem zabraném poloostrově Krym žije až 1500 lidí s českými kořeny. Takové jsou odhady místní krajanské komunity, která teď ale prožívá mimořádně těžké časy. Po anexi už čtyři roky místní Čechy nikdo nenavštěvuje. A možnosti rozvíjet kulturní život i udržovat spojení s původní vlastí jsou omezené.

Paní Lída Procházková z vesnice Lobanovo, dříve Bohemka, nedá jinak, než že nejdřív musíme pojíst. K večeři nám servíruje vynikající guláš s brambory a pak čaj a broskvovou marmeládu.

Broskve a meruňky tady vysadili po svém příchodu v 60. letech 19. století čeští osadníci a Bohemka jimi byla proslulá.

Tradice posilují kulturní identitu

Zdejší Češi si vždy potrpěli na tradice. Na podzim 2011 ještě děti při oslavách 150. výročí založení obce zazpívaly českou státní hymnu.

Čtěte také

V Českém domě se krajané pravidelně setkávali při různých akcích. V jednom z jeho křídel byla i kaple, kam lidé chodili na katolické mše. Český dům pořádal výstavy, bylo v něm muzeum i školní třída, ve které si krajané oživovali základy češtiny. Pomáhala jim s tím učitelka z Čech.

Jenže pak přišla na jaře 2014 anexe Krymu a vše najednou skončilo.

Někdejší krajanský soubor v obci Lobanovo na Krymu

Nikdo sem nejezdí

„V Lobanovu teď nemáme kulturní život jako česká menšina, nic nepodnikáme,“ říká Ludmila Procházková. „A zaniká i český jazyk, česky se mluví jen málo,“ dodává smutně.

Její maminka Alžběta Procházková pro to má vlastní vysvětlení. Prý to může být i tím, že krymští Češi tehdy vesměs podpořili připojení poloostrova k Rusku. „Dokud jsme byli součástí Ukrajiny, Češi k nám jezdili. Teď nejezdí nikdo. Nevíme proč,“ říká.

Čtěte také

Čeští diplomaté na Krym kvůli anexi a mezinárodním sankcím nemůžou a ze stejných důvodů nedoporučuje české ministerstvo zahraničí na Krym cestovat ani běžným občanům.

Muzeum krajanské komunity ve vesnici Bratskoje na Krymu

Potřebujeme pomoc

Ambasáda v Kyjevě alespoň podporuje zdejší komunitu penězi, stejně jako jiné krajany na Ukrajině. Pro Čechy v krymských vesnicích je to ale málo. Chybí jim hlavně přímý kontakt s původní vlastí.

Čtěte také

„Chceme udržovat české tradice. Kdyby nám alespoň někdo poradil, třeba jak stahovat z internetu české písničky, už to by byla pomoc,“ myslí si Světlana Kalinčenková, předsedkyně českého spolku v další české obci Bratskoje, dříve Kunrat.

Bavíme se v místním kulturním domě, kde ještě ani nezmizela slavnostní výzdoba. Byla tu totiž volební místnost prezidentských voleb. Místní obyvatelé v nich vesměs hlasovali pro Vladimira Putina.

Archivní snímek ze školy v Českém domě v obci Lobanovo

Je to konec?

A tak Krymští Češi stále více žijí svým vlastním životem. České vlajky, kroje i válečná vyznamenání v muzeu české komunity, které si v Bratském zřídili teprve před dvěma lety, zatím pomalu pokrývají pavučiny.

Krymští Češi ale přesto stále žijí v naději, že ho ještě budou mít komu ukázat.

autoři: and , KSA
Spustit audio