Ruská anexe přinesla zásadní zvrat v životě Krymských Čechů. Naše kultura zaniká, varují
Málo se ví, že na Ruskem zabraném poloostrově Krym žije až 1500 lidí s českými kořeny. Takové jsou odhady místní krajanské komunity, která teď ale prožívá mimořádně těžké časy. Po anexi už čtyři roky místní Čechy nikdo nenavštěvuje. A možnosti rozvíjet kulturní život i udržovat spojení s původní vlastí jsou omezené.
Paní Lída Procházková z vesnice Lobanovo, dříve Bohemka, nedá jinak, než že nejdřív musíme pojíst. K večeři nám servíruje vynikající guláš s brambory a pak čaj a broskvovou marmeládu.
Broskve a meruňky tady vysadili po svém příchodu v 60. letech 19. století čeští osadníci a Bohemka jimi byla proslulá.
Tradice posilují kulturní identitu
Zdejší Češi si vždy potrpěli na tradice. Na podzim 2011 ještě děti při oslavách 150. výročí založení obce zazpívaly českou státní hymnu.
V Českém domě se krajané pravidelně setkávali při různých akcích. V jednom z jeho křídel byla i kaple, kam lidé chodili na katolické mše. Český dům pořádal výstavy, bylo v něm muzeum i školní třída, ve které si krajané oživovali základy češtiny. Pomáhala jim s tím učitelka z Čech.
Jenže pak přišla na jaře 2014 anexe Krymu a vše najednou skončilo.
Nikdo sem nejezdí
„V Lobanovu teď nemáme kulturní život jako česká menšina, nic nepodnikáme,“ říká Ludmila Procházková. „A zaniká i český jazyk, česky se mluví jen málo,“ dodává smutně.
Její maminka Alžběta Procházková pro to má vlastní vysvětlení. Prý to může být i tím, že krymští Češi tehdy vesměs podpořili připojení poloostrova k Rusku. „Dokud jsme byli součástí Ukrajiny, Češi k nám jezdili. Teď nejezdí nikdo. Nevíme proč,“ říká.
Čeští diplomaté na Krym kvůli anexi a mezinárodním sankcím nemůžou a ze stejných důvodů nedoporučuje české ministerstvo zahraničí na Krym cestovat ani běžným občanům.
Potřebujeme pomoc
Ambasáda v Kyjevě alespoň podporuje zdejší komunitu penězi, stejně jako jiné krajany na Ukrajině. Pro Čechy v krymských vesnicích je to ale málo. Chybí jim hlavně přímý kontakt s původní vlastí.
„Chceme udržovat české tradice. Kdyby nám alespoň někdo poradil, třeba jak stahovat z internetu české písničky, už to by byla pomoc,“ myslí si Světlana Kalinčenková, předsedkyně českého spolku v další české obci Bratskoje, dříve Kunrat.
Bavíme se v místním kulturním domě, kde ještě ani nezmizela slavnostní výzdoba. Byla tu totiž volební místnost prezidentských voleb. Místní obyvatelé v nich vesměs hlasovali pro Vladimira Putina.
Je to konec?
A tak Krymští Češi stále více žijí svým vlastním životem. České vlajky, kroje i válečná vyznamenání v muzeu české komunity, které si v Bratském zřídili teprve před dvěma lety, zatím pomalu pokrývají pavučiny.
Krymští Češi ale přesto stále žijí v naději, že ho ještě budou mít komu ukázat.
