Pochybnosti kolem tzv. stížnosti pro porušení zákona

Tento takzvaný mimořádný opravný prostředek je přitom zcela výjimečným ustanovením, které může zvrátit pravomocné rozhodnutí soudu o vině a trestu. Pavel Němec jich za svého působení podal ve prospěch odsouzených lidí téměř čtyři stovky. Jakékoliv pochybení odmítá.

Jan HRBÁČEK:
V půlce října proběhla v moravských Hrotovicích porada představitelů státních zastupitelství. Vystoupil na ní mimo jiné i pracovník ministerstva spravedlnosti Jiří Balzer. Ten prohlásil, že jeho odbor byl ministrem nucen zpracovávat podklady podávaným stížnostem, přestože jeho podřízení došli po analýze soudních případů k závěru, že soudy zákon neporušily. Rádio Česko zjistilo, že Němec podal z vlastní iniciativy, tedy bez podnětů svého odboru, padesát stížností. Jiřího Balzera jsme proto požádali o rozhovor. Ten vzhledem k tomu, že Němcovy kroky prověřuje státní zastupitelství pro Prahu 2, setkání odmítl. Zdůvodnil to tím, že nechce ovlivňovat vyšetřování. Slova ze svého vystoupení v Hrotovicích ale mimo záznam potvrdil. Z porady existuje zápis, který má k dispozici vyšetřující žalobce Tomáš Bláha, který kroky exministra prověřuje. Komunikoval s námi ale pouze emailem.

redaktor /citace z emailu Tomáše Bláhy, vyšetřujícího žalobce/:
"Mohu potvrdit, že nám byl vyššími státními zastupitelstvími doručen záznam z porady představitelů Nejvyššího, Vrchního a krajských státních zastupitelství, ve kterém je zaznamenáno i vystoupení ředitele odboru dohledu a stížností, doktora Balzera. Vzhledem k tomu, že se jedná o interní materiál státního zastupitelství, nemohu se k jeho obsahu blíže vyjadřovat.

Jan HRBÁČEK:
Pavel Němec jakoukoliv svévoli při intervenci do uzavřených soudních procesů odmítá.

Pavel NĚMEC, tehdejší ministr spravedlnosti /USDEU/:
Žádné stížnosti pro porušení zákona bych nepodával proti vůli prvního náměstka, který řídil příslušnou sekci, včetně odboru dohledu a stížností, a žádná stížnost pro porušení zákona nebyla podávána bez jeho doporučení a kladného stanoviska.

Jan HRBÁČEK:
Pracovník ministerstva Balzer měl podle důvěryhodných informací Rádia Česko na už zmiňované poradě státních zástupců také pronést tyto věty: "Nechtěl bych se znovu dožít toho, že ministr řekne: "Do zítřka chci mít zpracovánu stížnost, já jsem to slíbil." V telefonickém rozhovoru připustil, že to tak mohlo vyznít. Exministr Němec na to zareagoval následovně.

Pavel NĚMEC, tehdejší ministr spravedlnosti /USDEU/:
No, nerad by se toho dožil, ale to jistě, jestli se toho dožil, nebo dožil, to musí říct pan Balzer. Já jsem tak v každém případě nepostupoval.

Jan HRBÁČEK:
Němec tvrdí, že relevanci podávání stížností dokazuje úspěšnost u Nejvyššího soudu.

Pavel NĚMEC, tehdejší ministr spravedlnosti /USDEU/:
Zhruba osmdesát procent stížností pro porušení zákona bylo úspěšných.

Jan HRBÁČEK:
Ve prospěch odsouzených lidí Němec podal celkem tři sta devadesát jedna podnětů. Nejvyšší soud mu vyhověl ve dvou stech šedesáti devíti případech, v šestačtyřiceti kauzách dosud nerozhodl. Diametrálně odlišná je podle důvěryhodných informací situace u stížností, které podával ze své vůle sám Němec. Ministerstvo spravedlnosti ale přesné údaje dosud neposkytlo. Včera jsme uvedli, že Němec těsně před svým odchodem podal stížnost ve prospěch dvou albánských drogových bossů v době, kdy odvolací soudy ještě nevydaly písemná rozhodnutí. Profesor právnické fakulty v Brně a někdejší náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk vysvětluje, že stížnost pro porušení zákona není běžným soudním odvoláním. Kritizuje četnost, kdy ministři spravedlnosti této možnosti využívají.

Jaroslav FENYK, profesor právnické fakulty v Brně, někdejší náměstek nejvyšší státní zástupkyně:
Již koncem osmdesátých let a v devadesátých letech v řadě případů Nejvyšší soud přijal stanovisko, že stížnost na porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, které se má používat uvážlivě a jen ve výjimečných případech, protože jde o mimořádný opravný prostředek. Ovšem praxe ministrů spravedlnosti spíš nasvědčuje tomu, že je to někdy považováno za ten řádný opravný prostředek, jakoby šlo o normální odvolání.

Jan HRBÁČEK:
Počtem podávaných stížností je zaskočen i současný ministr Jiří Pospíšil.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
Musím říci, že to pro mě samotného bylo překvapením. Ta kadence, jak sám říkáte, je relativně výrazná, podává se několik takovýchto stížností týdně. Takovýto mimořádný opravný prostředek, kdy ministr vstupuje v zásadě do pravomocí moci soudní, by měl být opravdu mimořádný. Neměl by se vztahovat na běžné soudní případy.

Jan HRBÁČEK:
Jaroslav Fenyk navrhuje, aby byl institut stížností pro porušení zákona kvůli možnému zneužití zrušen.

Jaroslav FENYK, profesor právnické fakulty v Brně, někdejší náměstek nejvyšší státní zástupkyně:
Je na místě odejmout možnost podávat tento mimořádný opravný prostředek ministru spravedlnosti. To je politik a podle mého názoru by se takovéto instrumenty zasahující do trestního řízení a mající zásadní vliv na průběh trestního řízení do rukou politiků směřovat neměly.

Jan HRBÁČEK:
Ministr Pospíšil možné zrušení mimořádné pravomoci do budoucna nevyloučil.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
Ten prostředek byl zaveden proto, aby odstraňoval některé excesy soudní moci. Na druhou stranu je třeba říci, že je kontroverzní, a to z toho důvodu, že ministr spravedlnosti v zásadě vstupuje do působiště moci soudní a iniciuje další aktivity moci soudní, to znamená přezkum onoho soudního rozhodnutí. Takže tím chci pouze říci, že některé státy mají takovýto speciální mimořádný opravný prostředek, některé je nemají. A pokud je nemají, neznamená to, že stát není právním státem.

Pavel KUDRNA, moderátor:
Jana Hrbáčka za chvíli u mikrofonu vystřídá Zdeněk Trnka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.