Po letech na vozíku ujde 100 metrů o berlích. Neurostimulace míchy může být velkou nadějí pro další pacienty s porušenou míchou

29. říjen 2022

Lékařům z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze se podařilo postavit na vlastní nohy muže upoutaného na invalidní vozík. Po mnoha letech teď o berlích zatím ujde přes 100 metrů. Odborníci to dokázali díky neurostimulaci míchy pomocí elektrody. Metoda by mohla v budoucnu pomáhat pacientům, kteří míchu nemají úplně přerušenou.

Dva-a-padesátiletý Tomáš dokáže teď o berlích ujít přes 100 metrů. To je velký pokrok, protože po vleklých zdravotních potížích strávil posledních devět let na invalidním vozíku.

„Je to velká změna, která šla postupně, a ani jsem s ní nepočítal. Měl jsem cévní malformaci na míše. Je to jako když se skřípne hadice a krev nemůže dál, což postupně začne utiskovat míchu. Mícha byla utiskovaná stále víc, až jsem ochrnul,“ komentuje.

Elektroda připomíná tlačítkový mobil

Lékaři tak Tomášovi k páteři voperovali elektrodu. Nastavili frekvenci nebo třeba intenzitu toho, jak má tato jen pár centimetrů velká součástka přesně na míchu působit. A díky tomu se simuluje pohyb svalů. Potřeba je k tomu ovladač, připomínající tlačítkový mobil.

Program walking, tedy chození, zapne flexi kyčle, kolene a kotníku a ztuhnou svaly na noze

„Je to taková Nokie 3110. Když nastavím program „walking“, tedy chození, zapne se flexe kyčle, kolene a kotníku a ztuhnou svaly na levé noze, a tím pádem jdu do kroku,“ popisuje Tomáš.

Ten je celoživotním sportovcem. I po upoutání na vozík hraje třeba tenis a v plánu má, že se dostane na nejbližší letní paralympiádu v Paříži.

Odhodlání pomáhá

Jeho vůle a odhodlání hrají ve zlepšení stavu obrovskou roli, říká Tom Philipp přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace Fakultní Thomayerovy nemocnice, která se na tomto projektu také podílí: „Je to pro pacienty bojovníky. Poměrně dlouhou dobu byl mobilní jen díky vozíku a právě jeho sportovní nátura pomohla, aby naše práce byla relativně úspěšná.“

Právě když pacient cvičí a rehabilituje, tak zmíněný ovladač k pokynům pro elektrodu potřebuje stále méně a méně. Jak je to možné, vysvětluje vedoucí centra léčby bolesti vinohradské nemocnice lékař Šimon Kozák, který tady metodu zavedl:

„Pacient se postupně naučí pohyb, osvojí si ho. Pomocí toho, že má na úrovni míšního poranění některá vlákna zachovalá, a díky neuroplasticitě centrálního nervového systému je mozek tak chytrý, že si pohyby osvojí. Prostřednictvím zbylých vláken se dokáže adaptovat na nové podmínky.“

Novinka ve známém postupu

Nová metoda stojí na základě neurostimulace zadních provazců míšních. To je postup, který zná medicína desítky let. Vědci ze Švýcarska ji ale upravili a využívají ji právě tímto způsobem.

Čtěte také

„Dříve jsme tím léčili hlavně bolesti, které vycházely z poranění nebo poškození centrální nervové soustavy nebo míchy. Novátorské v tom je to, že jsme získali povědomí o nové struktuře, o nové části míchy, jejíž elektrickou stimulací dokážeme obnovit pohyb.“

Po celém světě podle Šimona Kozáka takto lékaři postup zatím využili zhruba v 60 případech. V Česku se to týká i Fakultní nemocnice Motol. Vhodný je pro pacienty, kteří míchu nemají zcela přerušenou.

„Pro pacienty, kteří mají částečné poranění, to znamená těch vláken zbytkových neboli reziduálních jim skutečně zbylo velké množství, nebo aspoň pár, bude skutečnou nadějí. Nicméně pacienti budou podléhat velmi přísnému výběru, jelikož u míšních pacientů platí, že každý jeden má individuální potíže a míru poranění,“ uzavírá Štěpán Kozák.

Zdejší lékaři chtějí v příštím roce účinnost této metody ověřit na dalších deseti lidech.

autoři: Ondřej Vaňura , aka
Spustit audio

Související